Seriál o významných událostech čerpá ze světové historie a se záměrem udržovat obecné povědomí a paměť poukazuje na historická ponaučení a připomíná významné osobnosti.

Josef Mysliveček, český hudební skladatel, za jehož rakví šel Mozart. (Jan Vilímek/ Volné dílo)
Josef Mysliveček, český hudební skladatel, za jehož rakví šel Mozart. (Jan Vilímek/ Volné dílo)

Paruka a dobový oděv na vyobrazení skladatele Josefa Myslivečka napovídají, že se narodil ještě do období klasicismu.

Josef Mysliveček (9. března 1737 Praha – 4. února 1781 Řím) podobně jako Jan Václav Hugo Voříšek patří k českým hudebním skladatelům, kteří měli velmi krátký život. I přesto však jejich díla budí zaslouženou úctu.

Narodil se v Sovových mlýnech na Kampě v Praze. Vzhledem k původu v mlynářské rodině počítali jeho rodiče, že se Josef také stane mlynářem. Skutečně nejprve studoval matematiku a hydrauliku a měl se stát mlynářským mistrem. Nakonec však rodinný mlýn ponechal bratrovi Jáchymovi, který byl jeho dvojčetem a byl rovněž hudebně nadaným.

Josef se nejprve učil v Praze kontrapunktu a poté studoval kompozici u Seyerta, varhaníka chrámu sv. Týna. Avšak již po půl roce studia dokázal napsat šest symfonií, díky nimž se proslavil ve světě.

Hudbu dále studoval v Praze a v Itálii, do které odešel natrvalo v roce 1763. V Itálii studoval u Giovanniho Battisty Pescettiho.

Jako mladý skladatel prožil velmi rychlý vzestup a  - následně i strmý pád.

Složil téměř na třicet oper, deset oratorií, overtury i symfonie a zasloužil se o velké množství komorní a chrámové hudby. Současně se řada jeho děl nedochovala anebo prostě dosud nebyla objevena. Rukopisy jeho děl se nacházejí po celém světě v různých archivech či v soukromých sbírkách.

V Itálii získal svoji proslulou přezdívku „il divino Boemo“ (božský Čech) Italové si dokonce přeložili jeho příjmení a zvali ho Venatorini.

Jakoby tušil, že jeho život bude krátký, v zemi slunce horečně komponuje operu za operou, kterých složil celkem na třicet až čtyřicet. Dosud je provozováno především jeho oratorium Abraham a Izák; z jeho četných oper pak jen jednotlivé árie.

Když Wolfgang Amadeus Mozart pobýval v Praze, byl Myslivečkovým dílem naprosto uchvácen. Po skončení koncertu tehdy přišel Myslivečkovi upřímně poblahopřát. Oba skladatelé se stali velkými přáteli a díky Myslivečkovi se Mozart rád a často vracel do Prahy.

 

Ukázka ze skladatelova díla

 

Přestože Mysliveček působil ponejvíce v cizině, jeho nezapomenutelná hudba vychází zcela z českých kořenů. Je považován za největšího českého symfonika 18. století. Byl vzorem, na něm stavěly mnohé generace následujících hudebníků.

Roku 1777 se začal rodit Myslivečkův neúspěch a následný pád na dno společnosti. Po zranění obličeje při nehodě kočáru strávil rok v nemocnici, ze které vyšel již nepodobný zdravému člověku. Některé prameny se dohadují, že nešlo o zranění, avšak o následek venerické choroby.

V Neapoli jeho opera Armida u publika propadla. Jako nemocný rychle upadal fyzicky i duševně. Dostal se do kruté bídy, někdejší obdivovatelé na něj zapomněli.  Zadlužen a zklamán nevděkem umírá zoufale bez pomoci údajně doslova na slámě. A tak „božský Čech“ zesnul docela chudý a osamělý v Římě.

Na jeho pohřbu jej provázel snad jen osamělý Mozart, který tehdy ještě nemohl tušit, že sám jednou skončí v hromadném hrobě.

Když byla v únoru 1999 v hvězdárně Ondřejově P. Pravcem objevena nová planetka sluneční soustavy s označením 1999 CN3, dostala název Mysliveček na hudebníkovu památku.

 

Další ukázky ze skladatelova díla:

 

Čtěte také:

Výročí týdne: Božena Němcová – významná česká spisovatelka

Citát týdne: Český král Karel IV.

Výročí týdne: Juliánský kalendář v Čechách, S. F. B. Morse, L. J. M. Daguerre, Rubikon a Jack London

Citát týdne: Tomáš Garrigue Masaryk