20130212 dejavu
Jeden z vědců (Michio Kaku) teoretizuje o stavu v mysli zvaném "déjá vu" (video viz níže). (Screenshot/Youtube.com)

Zcela jistě jste už někdy dostali do situace, při které jste si uvědomili: „Tohle jsem už zažil/a.“ Mohlo se jednat o rozhovor, typ rozhodnutí nebo ocitnutí se v důvěrně známé situaci.

Tento pocit povědomosti se označuje francouzským termínem ´déjà vu´, který v překladu znamená „již viděno“. Dle výzkumu se tento jev objevuje příležitostně u 60 až 80 procent populace. Téměř vždy je prchavý a nastává náhodně.

Otázkou tedy je, co vyvolává tento pocit povědomosti? I přesto, že se jedná o jev obecně známý, z vědeckého hlediska se o něm ví velmi málo.

Déjà vu se objevuje náhle, bez jakýchkoli fyzických projevů. Tedy pokud nezahrneme fakt, že někomu oznámíte: „Právě jsem měl(a) déjà vu!“. Mnoho vědeckých výzkumníků přišlo s teorií, že za tímto fenoménem stojí určité struktury v mozku, které jsou zodpovědné za sny.

Podráždění  vnitřních oblastí spánkových laloků (oblast hippokampu) je z vědeckého hlediska důvodem, proč k tomuto jevu dochází. V této oblasti se vytvářejí soustavně nové a nové nervové buňky, a díky tomu dochází ke vzniku paměťových stop.

Rozdíl mezi déjà vu u epileptiků a zdravých lidí

Někteří vědci argumentují, že typ déjà vu, který zažívají pacienti s epilepsií, se od toho typického liší. Pojďme si jednotlivé pohledy na věc přiblížit.

K déjà vu dochází snadněji u epileptiků. Toto zjištění vedlo vědce k názoru, že za déjà vu jsou zodpovědné elektrické výboje v mozku. Epileptické záchvaty jsou vyvolány změnami elektrické aktivity v neuronech v ústředních oblastech mozku. Tato dysfunkční neuronová aktivita se může rozšířit po celém mozku podobně jako seismické vlny při zemětřesení.

Tyto neuronové výboje se mohou vyskytnout také u lidí bez epilepsie. Příkladem je jev známý jako „hypnagogický záškub“, který nastává při usínání. Usínáte, uvolňují se svaly a mozek najedou vyšle tělu signál, protože se domnívá, že padáte.

Co se týče četnosti opakování, je až neuvěřitelné, že lidé, kteří trpí epilepsií, zažívají soustavně déjà vu při každém záchvatu.

U zdravých jedinců, je nahodilost déjà vu empirickým způsobem velmi těžko studovatelná. Jakýkoli výzkum je závislý na vlastním ohlášení daného jevu zúčastněnou osobou.

 

Video v angličtině

Chyba ve zpracovávajícím paměťovém systému

U zdravých účastníků výzkumu má déjà vu podle vědců spíše povahu paměťové chyby. Někteří z těch, kteří provádějí výzkum tohoto jevu, se domnívají, že v důsledku nesouladu v paměťovém systému dojde k tomu, že informace putující do mozku obchází část zodpovědnou za krátkodobou paměť a putuje do centra mozku zodpovědného za paměť dlouhodobou.

Déjà vu je tak vyvoláno díky nesouladu mezi smyslovými vjemy a pamětí. To vysvětluje, proč se nová zkušenost zdá být povědomá, avšak nikoli tolik, jako vědomě vyvolaná vzpomínka.

Ve vztahu k podobné teorii vznikla hypotéza, že déjà vu je jakousi reakcí paměťového systému v mozku na již prožitou podobnou událost. Nově vnímaná událost má mnoho rozpoznatelných prvků z události již prožité, avšak s tím rozdílem, že se člověk nachází

v odlišném prostředí. Příkladem může být návštěva baru nebo restaurace v cizině, kde zjistíte, že podobný interiér jste viděli v restauraci jiné, například v té nacházející se vašem městě.

Teorií o Déjà vu existuje mnoho a každá z nich se snaží osvětlit příčinu tohoto jevu ze svého pohledu. Mezi ně patří i teorie paranormální nebo například teorie minulých životů a podobně.

 

small United Kingdom Přeložil: Petr Matějček