Tradiční čínská medicína (TČM) má v Číně historii několika tisíc let s bohatými písemnými záznamy, je pevně zakořeněna ve společnosti a studuje se na univerzitách.
U nás je některými kritiky a zastánci Západní medicíny odmítána a v lepším případě označována jako alternativní léčba. Díky úsilí odborníků, praktiků a hlavně díky nepopiratelným účinkům na zdraví pacientů si však čínská medicína u nás získává stále více příznivců.
Mnoho lidí stále ještě nemá příliš jasno v tom, co vlastně tradiční čínská medicína obnáší a v čem se liší od té západní. TČM vychází z historicky odlišného pohledu Číňanů na tělo a vesmír.
„Čínská medicína staví na starých filozofických koncepcích. Podle nich je celý vesmír, včetně člověka, tvořen energií čchi. Ta má svou jinovou a jangovou složku, dvě protikladné síly. Protože lidské tělo je tvořeno stejnou látkou jako celý vesmír, podléhá těm stejným zákonům. Jde o holistický pohled na tělo, ne jako na shluk molekul a chemických reakcí, ale jako na rovnováhu nebo nerovnováhu jinové a jangové složky. Nemoc je pak nerovnováha jinu a jangu," vysvětluje Vladimír Ando z Orientálního ústavu Akademie věd, náš přední odborník na tradiční čínskou medicínu, a dodává, že léčení spočívá v hledání způsobů, jak nerovnováhu v těle opět obnovit.
V knihách TČM je pak podrobně popsáno, co je to jin a jang, jak se v těle tyto síly projevují, jaké jsou jinové a jangové vlastnosti jednotlivých orgánů, jak se navzájem ovlivňují atd. K nastolení rovnováhy slouží různé léčebné postupy, od zřejmě nejznámější akupunktury přes úpravu stravy, čchi-kung (cvičení), fytoterapii (léčbu bylinkami), masáž a další.
Historie tradiční čínské medicíny u nás
S tradiční čínskou medicínou se u nás začalo experimentovat v 50. a 60. letech, ale nedostávala se k nám přímo z Číny, ale oklikou, například přes Vietnam. Provozovala se však pouze akupunktura, tedy pouze jedna z disciplín TČM. Stejné to bylo i jinde ve světě. Nebylo dost odborníků, kteří by byli schopni pracovat s originálními čínskými texty. Větší průlom a na seriózní úrovni pak začal až začátkem 90. let s tím, jak se začala ČLR otevírat světu.
V současnosti vědecká obec u nás uznává z čínské medicíny pouze akupunkturu. Tu mohou vykonávat jenom vystudovaní lékaři se specializovaným kurzem akupunktury. Jsme daleko pozadu v porovnání se zeměmi, jako jsou USA, Austrálie, Velká Británie, Švýcarsko, Holandsko a další, kde se tento druh lékařství již dobře etabloval. Znamená to tedy, že se čínské medicíně u nás mohou věnovat jen vystudovaní lékaři moderní medicíny? Neznamená, protože akupunktura je pouze jedním z oborů TČM. Akupunkturní body lze navíc stimulovat nejen jehlami, ale i masážemi, magnety, požehováním, baňkováním a dalšími metodami.
Zpravidla se to tedy řeší tím, že budoucí terapeut TČM absolvuje kromě studia čínské medicíny i masérský kurz, kde získá základní minimum zdravotnického vzdělání. Po absolvování masérského kurzu dostane terapeut živnostenské oprávnění a může provádět čínské masáže tuina, které také akupunkturní body stimulují. Stejně tak může samozřejmě použít další léčebné postupy z arzenálu TČM, vyjma vpichování jehliček.
Tu Čung neboli eucommia (gumojilm jilmový) se používá v tradiční čínské medicíně k léčbě bolestí nohou a zad. Podle čínské legendy se velmi chudý muž jménem Tu Čung živil řezáním palivového dřeva. V důsledku těžké práce často...
Pacientů přibývá, lékaři je musejí odmítat
Protože stát oblast nereguluje, vyvstává jeden problém, a to že se titulem terapeut čínské medicíny může ohánět prakticky kdokoliv. Mnoho lidí bylo zklamáno po návštěvě nejrůznějších pochybných léčitelů. „Čím dál většímu počtu lidí vadí, že děláme z lidského organizmu chemickou továrnu, a hledají alternativu, takže lidí přibývá. Nevýhodou je, že je tu jako houby po dešti tolik rychlokvašek, protože jak se to neregulovalo, mohl to dělat každý. Přibývá proto i pacientů zklamaných, paranoidních, podezřívavých, a ti se vrací k tabletám, protože je to čitelnější," poznamenává lékař a lektor Josef Lucký, který o sobě říká, že praxi na interně opustil ve prospěch čínské medicíny, jelikož chtěl „vidět duši pacienta".
V důsledku neuznání čínské medicíny jako oficiálního způsobu léčby si pacienti u nás momentálně nemohou nechat tyto výkony proplatit zdravotní pojišťovnou a musí si je hradit sami. Přesto poptávka stoupá. „Zájem pacientů ale i odborníků je čím dál větší, takže i ze strany lékařské veřejnosti panuje snaha o zařazení těchto výkonů, alespoň akupunktury, na seznam oficiálně povolených léčivých metod. Je stále více lékařů, kteří se ve své praxi přesvědčují o tom, že to funguje, ať už se to pro nás vysvětluje jakkoli divně," říká Ando.
Ostatně to potvrzuje i lékařka Ludmila Bendová, která se čínské medicíně věnuje na profesionální úrovni již 22 let a patří k našim nejzkušenějším praktikům. „Je čím dál víc kolegů, kteří berou TČM s poměrně velkým respektem. Léčím i celou řadu lékařů a farmaceutů, takže si myslím, že obliba čínské medicíny ve zdravotnických kruzích stoupá," řekla Epoch Times.
Vstřícný přístup jde vidět i u státních orgánů. „Byl jsem velmi pozitivně překvapen přístupem pána z ministerstva zdravotnictví, který přišel na zasedání komory (Komora TČM, pozn. red.). Říkal, že oblast sledují a vítají samoregulační aktivity, aby to bylo čitelné," prozradil Jozef Lucký.
„Rozhodně zájem roste. Máme víc zákazníků, než můžeme uspokojit. Na venkově to lidi vnímají s větší podezřívavostí, takže je třeba získat důvěru klienta. V Praze všichni praktici, kteří si tu otevřeli praxi, mají víc pacientů, než dokáží zajistit," uvádí doktorka Bendová. Nejvíc podle ní chodí lidé s poruchami trávení, alergiemi, nachlazením, chronickými rýmami, únavou a astmatem.
Jak se léčí tradiční čínskou medicínou
Zajímalo vás někdy, jak vlastně funguje tradiční čínská medicína? Je to nějaká magie? Metafyzika? Tradiční čínská medicína (TČM) staví na naprosto odlišných základech než moderní „západní medicína“. Staví na filozofii staré Číny, ale to...
Počet škol roste, kvalita se různí
Kurzy čínské medicíny se dnes u nás vyrojily jako houby po dešti. Od těch několikadenních až po ty, které trvají několik let. Renomované instituty nabízí až čtyřleté studium s úrovní výuky srovnatelnou s Čínou. Součástí je zpravidla odborná stáž v ČLR, přičemž absolventi obdrží diplom z čínské univerzity, který však není u nás uznáván. I když školy TČM nedostávají finance od státu a břemeno nákladů tedy leží plně na studentech, zájemců nebo raději zájemkyň přibývá, neboť většinu jich tvoří ženy.
Zájem o studium je poměrně velký, studentů je spíše nadbytek, a to i přesto, že škola není vůbec lehká," říká Bendová, zakladatelka 1. školy tradiční čínské medicíny, ale upozorňuje, že ne každý hodlá po absolvování vzdělání své znalosti používat k obživě: „Máme studenty, kteří nestudují, aby složili závěrečné zkoušky, ale proto, aby se naučili, jak zdravě žít a jak se svým tělem zacházet, když mají nějaký problém nebo jak pomoci rodinným příslušníkům a podobně." Podle doktorky je takovýchto žáků kolem padesáti procent. Tu druhou polovinu často tvoří fyzioterapeuti, lékaři, zdravotní sestry a další profesionálové ve zdravotnictví, kteří nabyté znalosti využívají ve své práci.
Kvalitní vzdělání by mělo být zárukou kvalitních služeb a doktor Lucký, který také přednáší na TCM Institutu, věří, že studentům to poskytne konkurenční výhodu: „Víte, také bych si neopravoval auto na ulici, ale dal si ho do servisu, a stejně tak by to mělo být i s lidským organismem."
Čtěte také:
Pět prvků – pohyby uvnitř galaxie a v mikrokosmu lidského těla
Příběhy z medicínské praxe: Nedostatek snášenlivosti může zničit zdraví
Jak si najít dobrého akupunkturistu
Čínští lékaři mívali nadpřirozené síly
