V souvislosti s výročím významné české tanečnice a choreografky Zory Šemberové uvede Laterna magika opět Otvírání studánek, scénické zpracování kantáty českého skladatele Bohuslava Martinů.
Tento nejstarší a velmi ceněný krátkometrážní snímek z repertoáru Laterny magiky se stane součástí programu Národního divadla, který má připomenout osobnost Zory Šemberové, která by se letos dožila sta let.
Tanečnice, choreografka a pedagožka, která proslula jako
historicky první Prokofjevova Julie v baletu, je známa jako interpretka psychologicky náročných tanečních rolí. Zora Šemberová také vychovala a ovlivnila další tanečníky české scény, jakými jsou například Vlastimil Harapes nebo Ladislav Fialka.
Odpolední matiné 10. března k památce Zory Šemberové se pořádá v historické budově Národního divadla a je spojeno s odhalením busty umělkyně. K pestrosti vzpomínkového pořadu přispěje Taťjana Medvecká, tanečníci Národního divadla a Národního divadla Brno v komorních výstupech a duetech.
Pohnutá historie díla Otvírání studánek
Původní otvírání studánek v roce 1960 se připravovalo v režii Alfréda Radoka. Scénáristou byl Miloš Forman a choreografkou Zora Šemberová. Dílo bylo nastudováno jako součást zájezdového programu. V závěru však neprošlo schválením. Na počátku šedesátých let bylo označeno za málo tendenční, příliš lyrické a poetické. Navíc Bohuslav Martinů, jenž roku 1959 zemřel v Basileji, nebyl komunistickým režimem přijímán.
Historie díla pokračovala až v roce 1966, kdy bylo Otvírání studánek obnoveno v rámci programu s názvem Variace 66, v původní podobě. Vrátil se i Alfréd Radok, který musel divadlo opustit právě kvůli této choreografii.
Později napsal: „Ve spolupráci se scénáristou Milošem Formanem, kameramanem Jaroslavem Kučerou a v choreografii Zory Šemberové jsme našli obsah inscenace, který je možno vyjádřit symbolem: život člověka neexistuje sám o sobě. Je součástí celku, jako jsou kapky vody součástí studánky. Smysl života je v jeho čistotě. Pak se v něm zrcadlí celá krása vesmíru."
V programu Variací pak zůstaly „Studánky" dva roky. Alfréd Radok stejně jako Zora Šemberová emigroval v roce 1968 krátce po intervenci sovětských vojsk a jeho práce se znovu ocitly v klatbě.
Před deseti lety, roku 2003, Laterna magika zrekonstruovala Otvírání studánek znovu pro Společnost Bohuslava Martinů. U této rekonstrukce ještě byla Zora Šemberová přítomna. O pohnuté historii této inscenace natočil tehdy režisér Petr Kaňka dokumentární film pro Českou televizi.
Čtěte také: Pocta pro Zoru Šemberovou, první Prokofjevovu Julii
Kaňka tehdy vysvětloval svou vizi: „Pro můj dokumentární film se staly Studánky obrazem domova, který se zjevil, až když byl domov Bohuslavu Martinů nedostupný. Po něm se stal ovšem nedostupným také pro další tvůrce Alfréda Radoka, Zoru Šemberovou, Miloše Formana. Proto je jedním z hlavních témat dokumentu o rekonstrukci Studánek téma domova.
Kladl jsem sám sobě otázky, které bych rád přenesl na diváka dokumentu: „Jaká to byla doba, kdy Studánky vznikaly v Laterně magice? Můžeme dnes vůbec objasnit, jak potlačování identity národa, vštěpování pokřivené estetiky a nepravdivého výkladu dějin poznamenalo osudy lidí? Jaký byl pocit domova v 60. letech a jaký je dnes?"
Inscenace se do repertoáru Laterny magicy natrvalo nevrátila, protože program se skládal pouze z celovečerních inscenací.
Nyní se vrátí znovu po deseti letech, ale půjde o jednorázové uvedení. Nad provedením má supervizi bývalá tanečnice Laterny magiky Jana Andrsová, která tančila se souborem v letech 1959-78. Diváci se mohou těšit na původní choreografii i projekci.
Diváci mají jedinečnou šanci zhlédnout jednu z nejproslulejších prací Alfréda Radoka, která ve své době zamíchala osudy tolika jeho spolupracovníků, 10. března. Vzpomínkový program k památce Zory Šemberové začíná v 15 hodin a vstup je volný.
Ukázka hudební stopy
Čtěte také:
Vidím nevidím - režisérka Maria Procházková poprvé na divadelních prknech
Program divadla Laterna magika
Pocta pro Zoru Šemberovou, první Prokofjevovu Julii
