Poprvé měli poslanci Evropského parlamentu možnost hlasovat o reformě Společné zemědělské politiky. Hlasování však nepřineslo příliš pozitivních změn, a tak další rozhodování náleží Evropské radě, která má rozhodovat o tom, zda bude Společná zemědělská politika skutečně podporovat trvale udržitelné zemědělství.
Jeden krok dopředu, dva kroky zpět
EP nepodpořil žádný z původních návrhů na tzv. ozelenění přímých plateb včetně povinnosti zachovat na části farmy prvky posilující ekostabilizační funkce krajiny - celé ozelenění se stalo jen dobrovolnou složkou dotací. Byly zamítnuty některé prvky současné legislativy na ochranu vody a přírody do minimálních standardů a zavržena byla i potřebná ochrana mokřadů a rašelinných půd, která by mohla přispět ke zmírnění klimatických změn.
Europoslanci odmítli podpořit nejcennější a také nejzranitelnější zemědělské systémy v Evropě. Oblasti s vysokou přírodní hodnotou ohrožuje opouštění hospodaření na jedné straně a intenzifikace výroby na straně druhé. Evropský parlament tak promeškal příležitost zajistit těmto oblastem ochranu.
„Výsledek hlasování parlamentu je možné charakterizovat slovy: jeden krok dopředu a dva kroky zpět,“ zhodnotil Václav Zámečník, mluvčí petice Za obnovu zemědělské krajiny.
„Poté, co Výbor evropského parlamentu pro zemědělství naboural původní návrh Evropské komise tím, že hlasoval pro nezákonnou dvojitou platbu za environmentální opatření, oslabil minimální standardy hospodaření a odmítl základní ochranu těch nejcennějších zemědělských systémů, mohlo plenární hlasování pouze zvrátit některé z těchto návrhů.”
Pár pozitivních změn
Některé pozitivní změny však hlasování přesto přineslo. Europoslanci uznali, že dvojitá podpora je nezákonná, a proto nemůže být součástí budoucí Společné zemědělské politiky. V případě minimálních standardů hlasovali za opětovné vrácení většiny, ale ne všech podmínek správné zemědělské praxe. V případě ozelenění, které je jedním z nejdůležitějších prvků této reformy, zabránil parlament několika nejhorším způsobům, jak by se mohlo ozelenění obcházet.
„Evropský parlament odmítl některé z nejhorších návrhů zemědělského výboru, ale jedná se jen o částečnou nápravu. Stávající podoba reformy stále není tou plně funkční Společnou zemědělskou politikou, která řeší největší problémy našeho venkova a není obhajitelná proti 40% evropského rozpočtu, který se na ni vynakládá," doplnila Trees Robijns, která má v mezinárodní organizaci na ochranu ptáků BirdLife International na starosti zemědělství.
Dosavadní jednání evropské rady se podle BirdLife vyznačovala především snahou členských zemí zprostit své zemědělce skutečných závazků z pohledu ochrany přírody. Podle průzkumu Eurobarometru přitom téměř 80% občanů Evropské unie požaduje získávání dotací podmínit lepší ochranou životního prostředí a lepší péčí o krajinu. Dokládá to i 25 000 občanů České republiky, kteří podepsali petici Za obnovu zemědělské krajiny. Tyto hlasy by měla Evropská rada odpovědně zvážit a navázat na pozitivní změny schválené evropským parlamentem.
Po klíčovém hlasování Evropského parlamentu následuje dohoda mezi členskými zeměmi EU v rámci jednání Evropské rady, na kterou bude navazovat konečné vyjednávání mezi třemi institucemi EU - komisí, parlamentem a radou. Mezi základní požadavky, vyslovené přímo či nepřímo i v petici Za obnovu zemědělské krajiny, patří:
1. Alespoň na 7%, ideálně na 10% zemědělské půdy podpořit obnovu a údržbu mezí, teras, pramenišť a mokřadů a další opatření podporující ekologickou stabilitu a přírodní rozmanitost.
2. Zabránit obcházení cílů ozelenění Společné zemědělské politiky.
3. Nedovolit dvojitou podporu za stejný typ opatření.
4. Stanovit smysluplné minimální podmínky pro získání podpory.
V petici „Za obnovu zemědělské krajiny“ se uvádí:
Zemědělská krajina je významně poškozena. Přestože do zemědělství proudí nemalé veřejné prostředky, kvalita krajiny se snižuje. Dříve běžné polní rostliny jako chrpa nebo hlaváček letní se dnes objevují vzácně. Ještě horší jsou dopady na živočichy – v ČR vyhynulo nejvíce denních motýlů z celé Evropy. Za posledních 10 let jsme ztratili 20% polního ptactva a početnost zajíců nebo koroptví se pohybuje na pouhých 5–10% předválečné úrovně. Zemědělství neplní ani svoji krajinotvornou roli. Rozsáhlé polní celky s nevhodným hospodařením zvyšují erozi půdy. Každoročně ztrácíme ornou půdu v hodnotě několika miliard korun a obrovské škody vznikají také obcím při odstraňování následků eroze. Špatný vodní režim krajiny vede ke splachům půdy a agrochemikálií, které znehodnocují vodní toky. Zemědělská krajina ztrácí svoji krásu a harmonii, která přispívala ke spokojenému životu obyvatel. Domníváme se, že není dostatečně naplněn článek 7 Ústavy ČR, který říká: „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.“
Více na http://www.zemedelska-krajina.cz/
