Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) patří mezi velmi vzácné a kriticky ohrožené rostliny. Ne nadarmo se dochovalo rčení „šetřit jako s šafránem“. Vzácnost této rostliny tohle rčení jen naplňuje. Šafrán u nás kromě Šumavy a Novohradských hor není původním druhem. Lokality výskytu této nepůvodní, ale již zdomácnělé rostliny se dají spočítat takřka na prstech obou rukou. Malá víska Lačnov na Vsetínsku se však v minulých dnech mohla opětovně pochlubit několika lokalitami krásně rozkvetlého šafránu bělokvětého, který zde hojně roste a jehož největší lokalita u nás se nachází právě zde, v Lačnově a jeho blízkém okolí.
Lačnov – ráj šafránů?
V Lačnově se nacházejí hned dvě místa, kde šafrán nejvíce roste. První z nich je v oblasti tzv. Sucháčkových pasek těsně za vesnicí. Zde stojí dokonce informační cedule a na louce a v přilehlém sadě tyto bělavé až fialové kvítky rostou zhruba něco málo přes týden.
Druhé místo je rozlehlejší a leží v přímo v obci za posledními domky a zároveň tam ukazuje i cedulka s šipkou a nápisem šafrány. Toto místo je oplocené chabým plotem, aby zabránilo stovkám nohou v poničení této přírodní památky. O kousek výše nad touto loukou kvetou ještě další šafránové kvítky. Kromě toho v celé vesničce se izolované šafránové květy nacházejí na vícero místech. Celkově čítá populace šafránů v Lačnově na pět, šest tisíc kusů.
Kdo by se chtěl projít, může se vypravit na další místo výskytu šafránu bělokvětého v okolí – na Vařákovy paseky, které leží mezi obcemi Lačnov a Pozděchov. Zde sice není tolik květů jako v předešlých oblastech, ale i tak stojí za vidění. Už právě proto, že ochránci přírody zde šafrán „vypiplali“ víceméně z ničeho. Za války zde došlo k vypálení osady a poté zde údajně zůstal jen pomníček a šafrán. Z několika málo květů ochranáři během dlouhých let rozmnožili šafrán na více než tisíc kusů. Obdivovat šafrány lze ve východní části louky u okraje lesa. Toto je nejvýše položená lokalita této rostliny (701 m.n.m.), která je navíc oplocena.
Šafrán od Napoleona?
K výskytu šafránu, který zde není původní, se váže legenda. Vypráví se, že sem šafrán, který má domov v alpských horských oblastech, přivezlo Napoleonovo vojsko, které táhlo zdejším krajem. Vojáci přepravovali mimo výzbroje i krmivo pro dobytek, které zřejmě obsahovalo i semínka šafránu. Tak se podle pověsti do Lačnova a okolí dostal šafrán.
Za přírodou i temnou historií
Zdejší valašská krajina nabízí kombinaci půvabné přírody, vzácné květeny a jiných zajímavostí. Kromě šafránu se může turista seznámit i s historickými událostmi konce druhé světové války, které zdejší kraj hluboce poznamenaly. Místní vesnice a osady nesou cejch minulosti, když zde na sklonku války došlo k tragickým událostem. Za pomoc partyzánům na několika místech došlo k vypálení osad a vyvraždění jejich obyvatel (Ploština, Prlov, Vařákovy paseky, Bratřejov, Pozděchov, Juříčkův mlýn...). Tyto smutné události připomínají četné pomníčky, muzeum a pamětní desky.
Jak do Lačnova?
Do Lačnova se dá nejlépe dostat pěšky (nebo autem) z Horní Lidče. Odtud vede naučná stezka Vařákovy paseky a turistická značka. Celý okruh naučné stezky měří asi 16 kilometrů a cesta ukazuje přírodní zajímavosti i pohnutý osud pasek za druhé světové války. Z Lačnova se lze vydat také směrem na Valašské Klobouky (cca 6 km).
Čtěte také:
Kde rostou koniklece nejvíce? V Brně na Kamenném vrchu
Tip na výlet – Za bledulemi na Jižní Moravu
