Obraz z 19. století zachycuje školu kaligrafie na území Číny. (Prisma/UIG/Getty Images)
Obraz z 19. století zachycuje školu kaligrafie na území Číny. (Prisma/UIG/Getty Images)

 

Původ rčení 任重道遠 - rèn zhòng dào yuǎn

Ve školách se dnech sice učí více technických znalostí, ale o to méně mravních zásad. A přitom se věří, že člověk, který nemá silnou vůli a vysokou úroveň morálky, nedosáhne vyšších cílů bez ohledu na to, jak inteligentní je.

U lidí disciplinovaných a s otevřenou myslí je větší pravděpodobnost, že unesou velké zodpovědnosti, jež budou mít přínos pro celou společnost.

Důležitost morálky

Ceng C' byl dávný čínský mudrc. Jednou poznamenal, že prozíravý muž musí být vybaven vysokou morální základnou. Takový člověk musí být soucitný, mít vznešené cíle a být odhodlaný a vytrvalý, aby mohl převzít velké společenské zodpovědnosti.

Bez vyspělé morální úrovně není možné, aby svým zodpovědnostem řádně dostál. Pravděpodobně se stáhne na půli cesty a rezignuje na své závazky hned, jak se setká s těžkostmi. Slavný Ceng C'ův výrok se později mezi lidmi předával v dalším rčení, že „každý člověk má zodpovědnost za vzestup či pád svého národa“ (天下興亡,匹夫有責 - tiān xià xīng wáng, pǐ fū yǒu zé).

V kontextu čínské kultury to znamená, že když je člověk chudý a prostého původu, musí si kultivovat ctnost a udržovat blahobyt společnosti, a když je člověk bohatý a z vyšších vrstev, musí se o společnost starat a přispívat do ní, nestarat se pouze o sebe.

Z tohoto výroku se později stal morální princip, který v průběhu dějin staré Číňany hluboce ovlivnil.

Ve staré Číně se tímto principem řídilo mnoho moudrých lidí, ať už byli zámožní a vysoce vzdělaní anebo prostí a chudí. Záležitosti státu a národa se vždy kladly nad osobní zájmy. Tito mudrcové byly vždy první, kdo snášel těžkosti a ti poslední, kdo se těšil z pohodlí.

V čínské historii existuje celá řada příběhů o tom, jak mudrcům leželo na srdci blaho národa, ačkoliv sami přežívali v bídě a útrapách. Mnozí z těchto ušlechtilých mužů nesobecky přispívali k prosperitě společnosti. Národ se tak mohl příznivě vyvíjet a vyvarovat se nejrůznějších pohrom.

Přeložil: Ondřej Horecký; článek v angličtině

 

Čtěte také:

Shovívavý člověk nemá nepřátele: Původ čínského rčení 仁?無敵

Pochopení zákonu příčiny a následku: Někdy nejtěžší trápení vytvoří největší štěstí

Příběhy ze staré Číny: Sun-C' a jeho „Umění války“