Česnek (Allium sativum) se pěstuje tak dlouho, že dnes je těžko říct, odkud vlastně pochází. Švýcarský botanik De Candolle žijící v 17. století měl za to, že tato rostlina pochází ze Sibiře, odkud se rozšířila do jižní Evropy, a pak zdomácněla ve Středomoří. Novější teorie hovoří o tom, že by původ česneku mohl být spíš v jihozápadní nebo střední Asii.
Trocha česnekové historie
Co víme určitě, je, že používání česneku bylo zaznamenáno v sanskritu už někdy před pěti tisíci lety. Sumerské hliněné tabulky datující se do období tři tisíce let před naším letopočtem obsahují návod na výrobu léčivého prostředku, ve kterém je mimo jiné i česnek. Také Číňané ho používali přinejmenším před nějakými třemi tisíci lety.
Egyptští lékaři předepisovali už od r. 1 550 př. n. l. česnek na léčbu vysokého krevního tlaku, kožních problémů, vředů, dýchacích potíží, červů a dalších střevních problémů, lupů, vší, šedivých vlasů a mnoho mnoho dalších. Zedníci, kteří stavěli Cheopsovu pyramidu, si dávali česnek, cibuli a pórek, aby si udrželi sílu a imunitu před nakažlivými chorobami. Také římští vojáci dostávali denní přísun česneku a byli to zřejmě oni, kdo zavedl česnek do Velké Británie. Místní doktoři s ním pak o mnoho století později úspěšné léčili tuberkulózu – hlavní příčinu úmrtí obyvatelstva.
Během první světové války používali polní nemocnice britské armády česnek, respektive šťávu z něj, k boji proti infekcím. Šťáva se tehdy míchala s vodou, do té se namočily obvazy a přikládaly se na zranění. Díky tomu se výrazně snížil počet amputací v důsledku gangrény.
Česnek patří k nejužitečnějším bylinám. Bylináři si ho v dějinách vážili tak moc, že si jeho bílé kvítky zvolili za symbol prvního apatykářského cechu Asie a Evropy.
Dávný lék pro moderní dobu
Česnek je pro zdraví moderních lidí stejně důležitý, jako byl pro průměrného Egypťana ve starověku. Po světě se závratnou rychlostí objevují nové kmeny tuberkulózy odolné lékům, v západních zemích řádí potíže s oběhovým systémem víc než kdy jindy a virové epidemie typu SARS přerůstají v globální problém.
Kromě toho, že česnek posiluje imunitní obranu těla, je skutečným antibiotikem, které zabíjí napadající mikroorganizmy. Na rozdíl od mnohých farmaceutických antibiotik zabírá na široké spektrum bakterií. Umělé léky zabijí pouze úzkou škálu mikrobů, kdežto česnek dokáže zatočit také s těmi odolnými typy, jako jsou stafylokoci a salmonela.
U farmaceutických antibiotik je ještě další problém. Neúčinkují proti virům, ať už je to běžné nachlazení nebo něco vážnějšího. U česneku se naopak prokázalo, že přímo zabíjí mnohé viry včetně chřipky, oparu, vesikulární stomatitidy (přináší ústní opary) a dalších. U mnoha dalších virových onemocnění může přinejmenším ulevit od příznaků nemoci, ať je to u lidí či u zvířat.
Česnek má také protiplísňové a protiparazitní účinky, přičemž aplikovat se dá jak externě, tak vnitřně. Tato všestranná rostlina se řadí do skupiny bylin označovaných jako byliny navracející zdraví. Takovéto rostliny obsahují vysoké množství minerálů, jako železo, síra, chlór a fosfor, a proto se hodí pro čištění krve, aby mohla přenášet víc kyslíku. Česnek obsahuje také jód a brom, což jsou důležité látky pro rovnováhu štítné žlázy. Dalším jedinečným prvkem česneku je jeho schopnost uvolnit a chemicky přeměnit nánosy cholesterolu na vnitřní stěně tepen, žil a srdce.
Jak česnek používat
Česnek lze vnitřně užívat v poměrně velkém množství, až dvacet kapslí denně. Pokud máte ve střevech nahromaděno hodně stolice, může dojít k bolesti žaludku a uvolnění střev. Měli byste vědět, že pokud máte problémy s játry nebo žlučníkem, slinivkou břišní nebo žlučí, pak byste neměli česnek užívat ve větším množství než v kuchyni při vaření. Popřípadě můžete rozdrtit tři stroužky česneku a přelít je tři čtvrtě hrnkem vína, octa nebo mrkvového džusu. Nechte přes noc, pak snězte.
Pro externí použití smíchejte tři stroužky rozdrceného česneku v asi litru vody a používejte jako roztok k omývání. Dejte pozor při přímé aplikaci na kůži, čerstvý česnek může dráždit nebo pálit.
Luke Hughes je odborník na západní bylinářství. Pochází z australského Sydney.
Čtěte také:
Medvědí česnek dodá sílu na jaře
