Končí se noc a svítá, pomalu se šeří do bílého dne. Za otevřeným oknem se ozývá zvuk brousku dopadajícího na ostří kosy. Tráva je vysoká, k ránu se v ní třpytí kapky rosy jako granáty. Noční země ve slunečním svitu vydechuje vlhký opar.
Sekáči se pohybují v řadě jako jeden muž, pravidelné a rytmické svisty kosou. Velmi uklidňující souměrný zvuk. Ranním tichem se nese jako součást přírody, v souladu se zpěvem nesčetných ptáků, vítajících již od tmy nový letní den.
Práce potrvá možná přes hodinu i více, než se louka pečlivě pokosí. Stébla trav a květů se podťaté skládají v řadách vedle sebe.
Až vyjde slunce, zasvítí na řady pokosené trávy, kopretin, zvonků, šťovíků, kominíčků... Pak přijdou na řadu hrábě a tráva se pozvolna stane senem, jehož hodnota jako krmiva je při skladování v suchu téměř trvalá. Tráva se obrací na slunci, chrání se před rosou a deštěm, když se navečer dělají kupky, aby seno přestálo svou letní noc a další a další den… Než nabude senově zelené barvy. Každé ráno se znovu rozhodí a bude se pravidelně obracet, aby dokonale vyschlo ze všech stran.
Lidská práce dává kondici i dobrý pocit v souladu s ročním obdobím, s přírodou. Džbánek oroseného piva sekáčům přijde velmi vhod.
Dovedete si porovnat letní poezii s dnešními hlučnými motorovými sekačkami?
Současná věda a technika nedokáže vyrobit nehlučný nástroj, jakkoliv sama sebe nazývá vyspělou. Tráva posečená řvoucí sekačkou na městských plochách se nezřídka nechává shnít. Není to škoda? Avšak kdo se o to dnes stará…
Býval to zajímavý pohled na červnovou louku předtím, než byla zmeliorována. Na louce kvetlo všechno, nejen kopretiny a modré zvonky, purpurové kohoutky, ale sama tráva kvetla - lipnice, psárka, srha říznačka.
Pohled voňavý a nejen zajímavý, leckdy strhující. Když běžící vítr rozčísl vzrostlou trávu a květy, lomily se zvláštním leskem v širokých vlnách. To vám pak připadalo, že louka se stala vlnícím se mořem.
Věřím, že takové louky se u nás ještě dají potkat. Ale ... když si v městském parku ve dne zajdete pro trochu klidu a čerstvého vzduchu, může vás zastihnout řev motoru sekačky a zápach ze spalin pohonných hmot. Potom je celé kouzlo ticha a vůně pryč... Zlatá kosa!
Čtěte také:
Rozhovor: Kosení luk má své kouzlo, ale i ekologické důsledky
Zeleň ve městě, jak se udržují travnaté plochy? Je to „alchymie”
