20130629-deska
Kresba z r. 1879 ukazuje pokus s tzv. Chladniho deskou, na jejíž povrch je rozsypán písek. Zrnka písku tvoří geometrické obrazce podle toho, jakou frekvenci se experimentátorovi podaří ze smyčce vyloudit. Dnes se vibrací desky dosahuje modernějšími a propracovanějšími metodami, ovšem za popularizaci této techniky vděčíme právě Chladnimu.

„Pokud chcete najít tajemství vesmíru, přemýšlejte ve smyslu energie, frekvence a vibrace,” vítá diváky výrok známého průkopníka Nikola Tesly

Dají se tóny a frekvence zhmotnit? Můžeme je vidět? Záběry, které na internet nahrál uživatel „Brusspup“ zabývající se vědeckými a iluzionistickými pokusy, ukazují, že to jde. Je to až neuvěřitelné, ale zvuk opravdu má větší moc, než bychom si mohli na první poslech myslet.

Na videu níže můžete vidět generátor tónů, který se dá ladit podle frekvencí. K němu je připevněna rezonanční kovová deska, na níž se přeskupují volné krystalky soli podle toho, jaká frekvence se zrovna naladí. Každá frekvence vytváří jiné geometrické tvary, jiná uskupení.

 Názorně zde lze vidět, jak je všechno v přírodě pečlivě uspořádáno, jak se chaos solných zrnek mění do pravidelných obrazců. Ovšem jak si můžete z videa povšimnout, ne každá zvuková frekvence utváří krásné vzorce. Některé frekvence představují fáze vývoje od jednoho obrazce k druhému. Sůl se tlačí pryč od vibrujících míst do míst, která jsou klidná (tzv. nodální čáry). Pokud chcete vidět needitovanou verzi videa bez doprovodné hudby, pouze s tóny, najdete ji v nezkrácené verzi zde. (Nezapomeňte si ztlumit reproduktory!).

 

 

Pokusy tohoto druhu byly realizovány již přes stovkami let. Německomaďarský vědec Ernst Chladni se jim věnoval už v 18. století, kdy navázal na průkopnické testy Roberta Hooka, profesora na Oxfordu. Ten s nimi začal již roku 1680! a používal k nim smyčec, skleněné desky a mouku, zatímco Chladni tahal smyčcem přes desku kovovou, na kterou umístil trochu písku.

Chladniho technika se využívá dodnes při výrobě hudebních nástrojů, jako jsou housle, kytary nebo violoncella, jen místo smyčce se tak jako na videu používají elektronické signální generátory, aby se dosáhlo přesnějšího měření. I když naše vybavení je na daleko lepší úrovni, stále zbývá spoustu otázek. Je v řazení obrazců nějaký systém? Proč jsou jasně definované jen na určitých frekvencích? Jsou něčím významné? Existují za tím vším hlubší důvody? Tolik PROČ ještě zbývá zodpovědět a prozkoumat.


 

Také na výše uvedeném videu od Brusspup se pracuje s frekvencí. V tomto případě se mění tvar vody, respektive způsob, jakým teče. Při frekvenci 24hz se z pramínku vody padajícího přímo dolů stane sinusoida. To však není vše. Při zvýšení frekvence o jeden hertz, na 25hz, voda vypadá, jako by padala dolů ve vývrtce, zatímco při frekvenci 23hz je tento efekt opačný. Pramen působí, jakoby tekl nahoru. No řekněte, není ta fyzika úžasná?!

 

Čtěte také:

Vynálezci se vracejí ke ztraceným technologiím

Inovace v oblasti výzkumu energie: Nové energetické technologie – část 1

Vynálezce Nikola Tesla by dnes nejspíš patřil k zeleným

Historický radioklub československý I.