Finančně vyhladovělé orgány státní správy, finančně bohaté, státem vlastněné podniky a příliš volná úvěrová politika bank podněcuje ke koupi půdy v Číně navzdory tomu, že každý si uvědomuje, že tato finanční bublina brzy praskne.
Situace se stala více nebezpečnou i pro celkovou výkonnost ekonomiky. Trh očekává, že HDP Číny spadne o 2 až 3 procenta v tomto roce.
Se zpomalujícím se nárůstem se objevil přebytek v mnoha průmyslových odvětvích, jejichž produkty nemohou být prodány a jejich příjem byl v důsledku snížen. Společnosti nemohou splácet svoje půjčky, čímž se zvyšují i dluhy bank.
Dalším průvodním jevem je, že se stále více a více orgánů státní správy obrazně řečeno „utápí v dluzích“. Na základě analýzy od Shanghai Xinmin Weekly, pokud bude orgánům státní správy v Číně dovoleno zkrachovat, je na hranici finančního kolapsu nejméně 16 orgánů státní správy.
A přece, v kontextu útlumu a možného ekonomického selhání je celková částka prodeje půdy během první poloviny tohoto roku téměř rovnocenná celkové částce prodeje z roku minulého.
Nárůst cen půdy
Finanční bublina nemovitostí byla nafukována zejména zvyšujícími se cenami půdy. S narůstající cenou výstavby se ceny nemovitého majetku šplhaly výše a výše. Ceny půdy tvoří přibližně 40 procent cen domů.
Nejvíce těží z narůstajících cen půdy čínské orgány státní správy na různých úrovních. Již od roku 2007, byl převod příjmu z prodeje půdy vložen do rozpočtu lokální vlády. Příjem z prodeje práv pro užití půdy prostřednictvím vlády činil více než 30 procent lokálního, celkového fiskálního příjmu, a toto procento se každý rok zvýšovalo. V některých místech dosáhlo dokonce k 50 procentům.
Dluhy orgánů státní správy
Roku 2010 dle národního kontrolního úřadu dosáhl dluh čínských orgánů státní správy 10.7 trilionů jüanů (1.74 trilionu amerických dolarů - USD), zatímco bývalý čínský ministr financí, Siang Chuaj-čcheng (Xiang Huaicheng), odhadoval, že dluh činí 20 trilionů jüanů. Jinými slovy, lokální dluh se rovnal 20 až 30 procentům HDP Číny.
Ředitel Centrální Banky Čou Siao-čchuan (Zhou Xiaochuan) na konferenci v březnu tohoto roku poukázal na to, že „pokud se lokální dluh pohybuje okolo 20 procent, je to skutečně docela nebezpečné, protože tato místa nemají žádné výnosy.“
Mnoho orgánů státní správy si bralo půjčky, aby splatily ty předchozí. Přibližně jedna třetina tohoto dluhu byla použita na zaplacení dluhů starých.
Novináři National Financial Weekly šli do města Erdos ve vnitřním Mongolsku, kde zkoumali konstrukční projekt s povahou bílého slona pro průzkum, a zjistili, že nedoplatky Erdosu dosáhly 240 až 400 miliard jüanů (39-65 miliard USD), zatímco každoroční výnosy činí pouze 37,5 miliard jüanů (6.1 miliard USD).
Orgány státní správy nejen že si nemohou zaplacení těchto dluhů dovolit, ale ani nejsou schopny proplatit platy státních zaměstnanců. Obvod Dongsheng v Erdosu si v Číně půjčil 1,5 miliard jüanů od Yitai Grup na přelomu minulého roku, aby zaplatil platy vládních úředníků.
V minulosti byl po určitou dobu Erdos nazýván „městem duchů“; toto označení znamená město, kde téměř nikdo nebydlí – dnes získalo další přídomek a sice „město dluhů“.
Když jsou ekonomické podmínky dobré, orgány státní správy mají bohaté výnosy z daní
a mají velké výdělky zejména z prodeje půdy. V těchto obdobích je vládních agentur a zaměstnanců ještě více než dříve, což vede k větším nákladům.
Ve zpomalující se ekonomice orgány státní správy cítí intenzivní tlak náhle se setkávající s redukcí daňových výnosů, na které byly tak zvyklé. V této situaci se stal prodej půdy nejvíce praktickým a efektivním zdrojem pro vytváření příjmu.
Ceny stoupají dražbou
Jedním z důvodů vysokých cen půdy je skutečnost, že jsou pod kontrolou státu. Čínský zákon si vymiňuje, že všechna půda je vlastněna státem a že stát má právo rozhodnout o její hodnotě. Cena půdy je tak přímo spojena s příjmy orgánů státní správy.
Souběžné zesilování vládního sektoru a oslabování soukromého sektoru také pomohlo přispět k nárůstu cen půdy.
V minulosti, soukromé podniky reprezentovaly většinu zájemců na dražbách půdy.
Situace se v posledních letech změnila a podniky vlastněné státem, zejména ty velké, přičleněné přímo k centrálnímu režimu Komunistické Strany, se staly kupující většinou.
Tyto podniky, státem vlastněné a centrální vládou kontrolované, jsou velmi bohaté. Těší se z přemrštěných zisků z monopolních obchodních činností, jako je petrolej a elektrický proud. Kryti centrální vládou manažeři těchto podniků získávají půdu v hlavních městech, jakoby ta půda byla zadarmo. Peking, kde má mnoho podniků, kontrolovaných centrální vládou svá hlavní sídla, zaznamenal nejvyšší nárůst v cenách půdy.
Čínskou finanční bublinu trhu nemovitostí dále zhoršil přemrštěný úvěr nabízený čínskými bankami skrze rizikové finanční nástroje. Od minulého roku zvětšili investoři do nemovitostí gigantické částky skrze různé finanční produkty, jako jsou úvěrové půjčky a fondy. Když byly tyto peníze natlačeny do trhu s nemovitostmi, zrychlilo to inflaci této finanční bubliny a vytvořilo další a další boháče vlastnící pozemky.
Přefinancování nafoukává bublinu
Typickým příkladem je Thaihot Group, společnost v provincii Fu-ťien (Fujian), která se zapojila do agresivního financování okázalých koupí půdy v první polovině roku 2013.
Thaihot Group získala početné nabídky pozemků ve městech Š'-š' (Shishi), Ning-te (Ningde) a městě Čchang-le (Changle) v provincii Fu-ťien, obvodech Čchao-jang (Chaoyang), Tchung-čou (Tongzhou) a Š'-ťing-šan (Shijingshan) v Pekingu a na obvodu Ča-pej (Zhabei) v Šanghaji.
Cena za metr čtvereční v obvodu Tchung-čou v Pekingu se zvýšila o více než 60 procent za měsíc – z 11 300 jüanů (170 dolarů na stopu čtvereční) v dubnu, na 19 000 jüanů (287 dolarů na stopu čtvereční) v květnu.
Podle statistik získaných z finanční webové stránky 21cbh.com z pevninské Číny
dosahovaly výdaje Thaihot Group na koupi pozemků během první poloviny tohoto roku 9,32 miliard jüanů (1,52 miliard dolarů).
Dle statistik financovala Thaihot Group 4 654 miliard jüanů (758 milionů dolarů) skrze čtyři fondové společnosti. Pokud přičteme 5 079 miliard jüanů (827 miliard dolarů),
které si půjčila ve druhé polovině roku 2012 od bank, realitních společností
a úvěrových společností, financovala Thaihot Group z půjček 9,7 miliard jüanů (1,58 miliard dolarů) v jednom roce.
S ohledem na to, že pravidelné výnosy v roce 2012 dosahovaly 2,6 bilionů yuan (423 milionů dolarů), poměr dluhu k návratnosti je obrovský. Společnost má také náklady ve formě zájmových plateb 1 bilionu yuan (163 milionu dolarů) každého roku. Míra risku je očividná.
V těchto dnech mnoho společností s nemovitosmi reinvestuje své výnosy v koupi půdy. Mnoho společností v jiných odvětvích také hledá příležitosti k investicím v nemovitostech skrze finanční produkty nabízené finančními institucemi.
Situace se stává čím dál riskantnější. Pokud nikdo nekupuje domy, ceny nemovitostí budou strmě klesat, což zapříčiní vážnou finanční krizi.
Každý ví, že je jen otázkou času, dokud tato finanční bublina nepraskne. Když bublina s nemovitostmi praskla v Japonsku, poslalo to ekonomiku země do dvě desetiletí dlouhého období ekonomického propadu, ze kterého se dosud nezotavila.
Bublina s nemovitostmi v Erdosu už praská – ceny se zvedly ze 70 na 80 procent. Kolik měst v Číně potká podobná krize? Bude se prasknutí bubliny rozšiřovat v trhu s nemovitostmi v Číně jako zemětřesné vlny?
Přeložil Pavel Porubiak
Čtěte také:
Státní rada v Číně se obává vlny bankrotu samospráv. Města duchů nadělala obrovské dluhy
Nad Čínou se vznáší tichá ekonomická krize
Čínská bankovní krize eskaluje: Některé banky přestaly půjčovat
Utlumení mezibankovních úvěrů zřejmě znamená konec bezbřehého půjčování v Číně
