Pondělí 9. září 2013, krátce po osmnácté hodině. Za mohutného potlesku vchází do sálu plzeňské Alfy druhý nejbohatší Čech, Andrej Babiš. „Když jsme tu byli před rokem a půl, bylo vás tady půlka,“ kvituje účast, a vskutku, sál lemují zástupy lidí, kteří si už nemají kam sednout – zdá se, že jeho „politické hnutí ANO“ nabývá na síle...
Vraťme se ale ještě o chvíli zpět, kdy jsme se před salónkem restaurace v podsálí s panem Babišem potkali na vskutku krátký, pětiminutový rozhovor.
Proč jste hnutí, a ne strana?
Protože jsme nechtěli být strana. Všichni, kdo to tady ovládali 23 let, jsou strany a já se necítím politikem. Nechci, aby mi někdo říkal, že jsem politik, protože já jsem obchodník. A vlastně vidím tu beznaděj tady této země pod řízením těch klasických politických stran, tak je to v podstatě taková deklarace, že my tam nepatříme.
Víte, do čeho jdete?
Poznávám to každý den.
Třeba jak sněmovna funguje v praxi?
Ne vůbec.
Je to dost složité...
Myslím si právě, že ne, že celý život je jednoduchý. Já jsem se naučil jen, že jedna a jedna jsou dva a s tím jsem si vydržel celý život, takže to akorát lidi komplikujou, ale většinou je to strašně jednoduchý.
Kdybyste měl vybrat tři nejvyšší hodnoty nebo principy ve vašem žebříčku...
Myslíte v politice?
Spíš pro vás, jako člověka.
No tak je to takové klišé, ale já samozřejmě... Určitě takové hodnoty, jako čestnost a pravdomluvnost, podle mě, vyznávám tyto vlastnosti. A pracovitost a samozřejmě dneska máme problémy i s morálkou v naší společnosti.
Už přece jenom jsem zažil nějaké období, kdy to fungovalo jiným způsobem, takže asi podle toho i učím svoje děti, aby se chovaly slušně, aby byly pracovité, čestné, aby nelhaly, nekradly a tak. Není to nic světoborného.
Všiml jsem si, že máte v programu zmínku o lidských právech v zahraniční politice – přijal byste například dalajlámu?
Samozřejmě, to je složitá otázka, protože na jedné straně máte nějaký stav ekonomiky a na druhé straně, lidská práva se nedodržují všelikde na světě, to je ke zvážení, jakým způsobem, jak to přijmout a vysvětlit těm Číňanům, že oni k nám dovážejí zboží za 300 miliard a my jenom za 30, a že by měli kupovat víc od nás, a že ten dalajláma – my jsme svrchovaný stát a můžeme se samozřejmě potkávat, s kým chceme.
Děkuji za rozhovor.
„Slibuji na zdraví mojich čtyroch dětí a dvou vnuček, že to, co říkám, budu dělat.“ - Andrej Babiš
Zpět v sále mi mladá slečna drží místo – překvapuje mě i řada dalších mladých tváří, avšak stále jsou ve znatelné menšině. Atmosféra je spíše pozitivní, i když poněkud napjatá.
Úvodní slovo dostává pan předseda. „Myslím, že teď je velká poptávka po změně,“ zmiňuje. Věci veřejné, které rovněž slibovaly nové lidi v politice, ale označuje za „marketingovou záležitost“. „My jsme tady už dva roky a dva roky říkáme stále stejné věci a postupně to řešíme a skutečně slibuji na zdraví mojich čtyroch dětí a dvoch vnuček, že to, co říkám, budu dělat, a pokud bych měl zklamat, tak já už u toho nebudu,“ říká.
Nedomyslel jsem to...
Podíváme-li se zpět, vypadá to, že Andrej Babiš skutečně na začátku neměl v úmyslu kandidovat na poslance. „Já to budu financovat všechno a někoho najdu,“ vysvětloval svůj původní záměr.
„No a potom jsem pochopil, že to je blbost... že si nemůžu najít Johna, protože, samozřejmě, je to problém. Takže musím jít čelem. Tak jsem šel čelem. No a potom vlastně jsem zjistil, že musím kandidovat,“ říká.
„Nedomyslel jsem to,“ přiznává. „Nicméně jsem přesvědčen, že dělám správnou věc,“ dodává.
Vzdělávání
České vysoké školství Babiš označuje za „dehonestované“. „Mladí jsou nezaměstnaní a my (Agrofert) nemáme lidi. Nemáme učně, nemáme ty profese. Na konkurz asistentky se přihlásí 1 050 vysokoškolaček,“ uvádí příklad z praxe a dodává: „Pro mě dneska vlastně vysokoškolský diplom neznamená nic. Já se spíš na to dívám, co má v životě, co dělal, jak byl aktivní, jestli se angažuje...“ Jako motivaci pro zaměstnání absolventů navrhuje, aby firma první rok za takového zaměstnance nemusela odvádět sociální a zdravotní pojištění.
Investice
„Proč bych měl například v Karlových Varech postavit fabriku, když tam není ani dálnice a když ten stát mi ani nic neřekne, že 'choď tam a dostaneš tohle'?
My jsme tady měli českou cestu pana Klause, který rozdal prachy podnikatelům. Ti to většinou nezaplatili... Potom přišel Zeman se svatou zahraniční cestou – postavili jsme dálnice, dali jsme daňové prázdniny a, div se světe, po deseti letech ti cizáci odešli. Některé fabriky zabalili, a když skončily daňové prázdniny, tak šli pryč,“ říká.
„V Německu je IKB banka... to je banka, kde já můžu získat pro mojí chemičku úvěr na deset let za dvě procenta fix,“ popisuje.
„Samozřejmě, že ten stát by měl tohle takto řešit, ale ne za podmínek, že tam budou stále stejný lidi, kteří půjdou do banky a zase rozdají peníze kamarádům a zase to nikdo nezaplatí a zase to zaplatíme my všichni v daních – to je ten problém.
Zeman má pravdu: proinvestovat se z krize. Ale ne ala Hřebíček, který investoval dvacet miliard do dálnic a mostů, aby z toho ukrad dvě,“ říká.
Transparentnost
„Proč nám Kalousek nikdy neukázal ty tři tisíce daňových výjimek? Proč nedokončili už konečně, že se státem nemůže firma obchodovat nebo dostat dotace, která nemá jasnýho vlastníka?“, ptá se Babiš a pokračuje: „Každý offshore, který je na Cypre na Paname, má někde účet v bance a žádná banka světa neotevře offshoreové firmě účet bez toho, aby znala vlastníka. A my říkáme anonymní akcie jo, nevím, někdo chce... ale nemůže potom se státem (obchodovat) a musí ten stát přesně vědět, že zakázku dostane jenom ten, který je jasně transparentní.“
„Máme absolutně odpolitizovat řízení státu: NKÚ, státní zástupci, policie – proč to schvalují ministři? Proč to není krok parlamentu? Proč NKÚ nemůže kontrolovat ČEZ – nejvíce rozkrádaná firma v této zemi?“ ptá se.
„Tenhle stát je firma - zadlužená s neschopným managementom, který ještě krade.“ - Andrej Babiš
Stát nebo firma?
„Pokud někdo říká, že stát není firma, tak já říkám, že je firma a vy jste akcionáři té firmy. Deset milionů Čechů jsou akcionáři a jdete na valnou hromadu jednou za čtyři roky a tam si volíte dozorčí radu – to je ten parlament. A ta dozorčí rada má zvolit představenstvo – to je vláda,“ říká Babiš.
„Tenhle stát, můžou ti komentátoři říkat všichni, co chtějí, je firma - zadlužená s neschopným managementom, který ještě krade,“ uzavírá.
Financování politických stran
„Nech ukážou prezidentský kandidáti, odkud měli prachy. A nech to ukážou ty politické strany,“ říká Babiš a ptá se: „Proč tento stát od roku 96 do 2011 dal politickým stranám 8 miliard korun? Kdo to kontroluje?“
„Podívejte se na náš web,“ vybízí, „tam máme 450 sponzorů. A tam jsou jména! Piškanin, podnikatel roku, forma HOPI... dal mi milion korun. Radim Jančura, 100 tisíc. Samaras z Kofoly, padesát...“
„Kdyby vy (obrací se do publika) jste přišel za mnou a řek mi 'dám ti 100 milionů, ale nechci být na webu', tak vám řeknu 'vážený pane, děkuji, nechci'.
Mňa nikdo neuplatí, já mám dost.“
