Podvody v potravinářství jsou na vzestupu. U nás i v zahraničí. Důvod? Zpravidla touha po rychlejším zbohatnutí. Které položky se falšují nejvíc? Nejčastější obětí jsou tekuté a sypké potraviny a výrobky skládající se ze směsi surovin. V těchto případech je falšování snazší, ale těžko dnes najdete potravinu, kde by se nešidilo.
„Většina lidí si ani neuvědomuje, že takové praktiky existují,“ citoval deník LA Times profesora Johna Spinka, odborníka na falšování potravin z Michiganské státní univerzity. „Podvody v potravinářství se staly malým vedlejším účinkem globalizace," řekl Spink.
V sestavování seznamu jsme vzali v potaz širokou škálu zdrojů včetně údajů Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), PotravinyNaTalíři.cz, informace Dtestu, data z americké databáze Food Fraud Database neziskové organizace USP a mnoho dalších.
Olivový olej – zřejmě nejčastěji falšovaná potravina, už kvůli vysoké ceně a velmi obtížné detekci. Vědci se snaží vyvinout nové metody DNA testů, které by šizení dokázaly odhalit do větší míry. Podvodníci olivový olej míchají s levnějšími rostlinnými oleji (oleje z ořechů určitě nepotěší alergiky), k výrobě používají plody nebo olivový olej z jiných zemí, než je deklarováno, a výrobek prezentují jako produkt špičkové kvality. Tento problém se týká především Itálie, kde vyšetřovatelé zjistili, že čtyři z pěti lahví olivového oleje vydávaného za italský ve skutečnosti pochází z levnějších olejů z jiných zemí. Kromě toho, jak ukázal test Dtestu, obsahují některé olivové oleje u nás rezidua pesticidů a rakovinotvorné látky.
Med – med je často ředěn cukry, sirupy, vodou, přidávají se do něj barviva a jiné příměsi. Další prohřeškem je vydávání směsek méně kvalitnějších medů za med lepší, a tím pádem i dražší. Nedávný test medů v obchodech Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí prokázal, že téměř polovina z nich byla falšovaných. V USA zase mají problémy s čínským medem. Aby se vyhnuli vysokým clům, Číňané svůj levný med vyvážejí do jiných zemí (nezatížených clem), kde se přelepí země původu a náklad putuje do Ameriky, píše server MNN.com. Podvodníci navíc nalezli způsob, jak přefiltrovat z medu pyl, aby nešlo poznat, odkud med skutečně pochází.
Víno – tento mok se falšuje minimálně od časů Říše římské. Víno se dnes nejčastěji ředí vodou či džusy a přidává se do něj cukr, ale také barviva a další přísady. Dalším problémem jsou padělky, kdy nepoctivci plní levná vína do značkových lahví s věrohodnými etiketami a vydávají je za raritní a špičková vína, uvádí Wikipedie. Mluvčí SZPI, Pavel Kopřiva, nám prozradil, že u nás jsou nejčastějšími typy podvodů vydávání zahraničního vína za to moravské, přidávání vody a u červeného vína i barviv. Barviva se používají, aby se zamaskovalo, že víno nepochází plně z červených hroznů.
Ryby – podvody spočívají v nahrazování deklarovaného druhu ryby za levnější variantu nebo vydávání ryby z farmového chovu za rybu ulovenou na volném moři, za kterou jsou zákazníci ochotni si připlatit. Studie ochranářské organizace Oceana v roce 2013 ukázala, že nejčastěji se zaměňují ryby chňapal a tuňák, uvádí časopis Risk Management. Oceana tvrdí, že 74 procent zkoumaných sushi restaurací prodávalo nesprávně deklarované mořské plody. Podvody se týkají nejen celých ryb a filet, ale i filé a ryb v konzervě. Ze šetření SZPI navíc vyplývá, že některé rybí výrobky u nás obsahují více vody, než povolují předpisy, čímž výrobci zvyšují váhu zboží a tím i své marže. Takové maso pangase dokáže při zpracování vsáknout i více než 40 % vody. Není nad superdrahý led.
Káva a čaj – vědci z USP našli v mleté kávě věci, které byste možná nečekali, od pomletých větviček přes ječmen až po kukuřici. Instantní káva zase obsahovala cikorku, obilniny, karamel a dokonce fíky. Pijete čaj z lístků čajovníku nebo jen najemno namleté stonky a prach? Nebo přebarvený použitý čaj? Nebo dokonce něco horšího? Indické úřady podle serveru Allabouttea.co.uk v roce 2008 obvinily několik čajových továren včetně jednoho z největších vývozců čaje, že plánovaně a systematicky míchají kvalitní čajové lístky s odpadním čajem a nebezpečnými chemikáliemi. Greenpeace zase v roce 2012 zveřejnila testy, podle kterých čínské čaje obsahují velké množství pesticidů, uvedla televize NTD. Testy černých čajů u nás, které uskutečnil Dtest v roce 2012, také nedopadly nijak slavně.
Uzeniny – párky, špekáčky, salámy, co by si bez nich Češi počali? Výrobci vedou nekonečnou bitvu s kontrolními úřady ve snaze nabídnout zákazníkovi co nejnižší cenu. A že nemá párek nebo salám tolik masa, kolik by měl mít? Zákazník si toho stejně nevšimne a sója má být zdravá, takže kdo by si stěžoval. Firmy jsou někdy neuvěřitelně vynalézavé v tom, co do uzenin dávají, aby nemusely použít tu nejnákladnější položku – maso. „Nikto neskontroluje, koľko hydinového separátu narúbu do párkov či salám. Do takých výrobkov treba kopu aditívnych látok, aby držali pokope,“ vyjádřil se v rozhovoru pro slovenský server Život.sk Miroslav Spišiak, bývalý ředitel jedné potravinářské firmy.
Kečupy – pravý kečup by měl být vyrobený z rajských jablíček. Někteří fištróni se snaží oklamat spotřebitele názvy jako „kečupová omáčka“, ve kterých byla rajčata spíše symbolicky. Nejčastěji se rajčata nahrazují v lepším případě jablečnou dření, karotkou nebo cibulí, uvádí Dtest. Ti méně charakterní výrobci šidí přídavky cukerných sirupů ze škrobu či modifikovaných škrobů. Odtud také nezvyklá barva a chuť, se kterou se můžete setkat. Před rokem byl v americkém New Yersey odhalen sklad plný padělků kečupu Simply Heinz. Podvodníci plnili podprůměrný kečup do plastových lahví, které začaly po čase explodovat, což přitáhlo pozornost sousedů.
Čokoláda – v našich poměrech výrobci nejčastěji klamou zákazníka názvem. Protože jejich produkt nesplňuje kritéria pro čokoládu, používají v názvu slova jako “Mléčná”, apod. s grafickým vyobrazením čokolády, mléka nebo kakaa. Kromě toho se do “oficiálních” čokolád přidává nezdravý palmový olej nahrazující kakaové máslo a nadměrné dávky cukru, což všechno snižuje kvalitu výrobku, i když v mezích zákona. Podprůměrné čokolády nebo jejich náhražky převlečené do slušivého kabátu zavádějících obalů se vyskytují po celém světě. V Británii letos úřady zabavily množství padělaných „čokolád” Wonka, značky patentované firmou Nestlé. Tyto byly vyrobeny z levných náhražek, nesplňovaly označení mléčné čokolády, a přesto se prodávaly za přemrštěné ceny, informoval server SkyNews.
Džusy – nejčastěji se ředí vodou a přidávají se do nich další látky, kterými se nápoj nadstaví, např. těžko zjistitelná sladidla v podobě přírodních cukrů - sacharózy, dextrózy a fruktózy. U nás se s pravými džusy, tj. čerstvou šťávou vymačkanou z ovoce bez přídavku dalších látek, setkáte těžko - na rozdíl od západních trhů. I tam však mají problém s falšováním. Nejprominentněji se projevuje u dražšího džusu z granátového jablka, do kterého se přidává jablečná či hroznová šťáva, píše server www.foodmanufacturing.com.
Pečivo – ani posvátné potravině českomoravských luhů a hájů se šizení nevyhýbá. S tím, jak čistě přírodní suroviny a řemeslný um nahradily předpřipravené směsi, velkovýrobní technologie a chemie, se mění i složení našeho pečiva. Enzymy, stabilizátory, emulgátory a další umělé přísady jsou dnes nedílnou součástí pečiva a poctivý kváskový chleba je vzácnost. Barviva se přidávají, aby vzbudily dojem, že jde o zdravý celozrnný nebo žitný produkt. Další nectností pekařů je používání levných nejakostních mouk a přidávání starého chleba do nového. Chemie to všechno zamaskuje a ještě urychlí celý proces výroby.
Čtěte také:
Organizovaný zločin si našel novou dojnou krávu - potravinářský průmysl
Sedm důvodů, proč se v potravinářství podvádí
Nízká kvalita potravin nutí lidi víc se zajímat o to, co jedí a hledat alternativy
5 potravin z Číny, na které byste si měli dát pozor
