Na základě šetření Wall Street Jurnal z roku 2011kontrolovalo deset procent nejbohatších čínských domácností 86,7 procent celkového bohatství země. Podobně zpráva vydaná Světovou bankou říká, že 130 milionů lidí v Číně musí přežít s méně než jedním dolarem na den.
Uživatelé internetu v Číně nedávno identifikovali šest finančních oblastí, které Číňany nejvíc sužují včetně kolísání na trhu s akciemi, korupce a takzvaných „červených obálek.“
1. Trh s akciemi
Statistiky ukazují, že trh s akciemi v Číně prošel během dvaceti let, konkrétně od května roku 1991 do května 2011 26 cenovými nárůsty. Mezitím sekundární trh utržil 30procentní ztrátu odpovídající 2 bilionům jüanů (přes 6 bilionů korun).
Zkušený investor pod přezdívkou „Bystrý děda“, řekl, že jeho 20leté zkušenosti v investicích na trhu s akciemi v Číně lze shrnout jedním slovem –vztek. Používá i další výraz pro trh s cennými papíry - temný.
„...je 10krát či 100krát temnější než čínská profesionální fotbalová liga – peníze se zpronevěřují, kde se dá.“
2. Bankovní úspory
Státní statistický úřad v Číně podal zprávu, že CPI (Index zákaznických cen) se roku 2011 zvýšil o 5,4 procenta. Při porovnání s poslední (reálnou) úrokovou mírou u 3,5procentního termínovaného vkladu na jeden rok vychází skutečná úroková míra na záporných 1,9 procenta.
V jednom z případů diskutovaných na internetu si paní Tchanová, starší žena z provincie S'-čchuan, uložila roku 1977 do banky 400 jüanů (asi 1220 Kč). V té době jste si za tuto částku mohli koupit byt. Tento vklad o 33 let později přinesl pouze 438 jüanů (1340 Kč) úroků.
Po odečtení daně ve výši 2,36 jüanu (7 Kč) byla celková částka, kterou paní Tanová dostala, 836 jüanů (2560 Kč) – za což si dnes může pořídit tak maximálně rohožku k bytu.
Na začátku sedmdesátých let bylo možné za 10 jüanů (asi 30 Kč) koupit 6,5 kila vepřového, zatímco dnes to vyjde sotva na půl kila. Ještě v roce 1976 byl měsíční výdělek dělníka 39 jüanů (119 Kč). Dnes tento plat těžko pokryje náklady na živobytí ve větším čínském městě na jediný den.
3. Nemoci
Výdaje na zdraví patří v Číně mezi největší na světě. Nedávné šetření státního deníku People’s Daily uvádí, že mnohé patentované léky jsou nabízeny v Hongkongu a Číně se značným cenovým rozdílem. Například Herceptim, lék na léčbu rakoviny prsu, stojí v Číně 24 500 jüanů (75 tisíc Kč) za jednu dávku. Ten samý předpis však vyjde v Hongkongu pouze na 14 800 jüanů (45 tisíc Kč).
V jedné ze zpráv v Beijing Business Today byl citován ředitel farmaceutické společnosti z Pekingu: „Když spočítáme ceny léčiv, provozní náklady a úplatky činí okolo 20 až 30 procent prodejních cen.“
4. Důchody
Na serveru Sohu Business se jeden z finančních expertů vyjádřil, že Čína má nejvyšší penzijní pojistné na světě. Někteří obyvatelé Číny nazývají toto sociální pojištění Ponziho schéma [1]. Pokud lidé neplatili pojistné alespoň 15 let, nemají nárok na důchodový příspěvek. V praxi to znamená, že musejí zůstat patnáct let v jednom zaměstnání. To je pro mnohé nemožné a tak ačkoliv si na důchod platí, své peníze nikdy neuvidí zpátky.
5. Podvody
Zdá se, že podvody v Číně přímo bují. Dle serveru share.inside.com stojí podvody Číňany každým rokem 300 miliard jüanů (49 miliard dolarů).
Například jen ve městě Chang-čou došlo k devíti případům podvodů s sms-kami v souhrnném rozsahu 5,44 milionu jüanů (16,6 milionu Kč) ilegálního zisku a všechny se staly během jediného dne.
Celková ztráta skrze podvodné textové zprávy zatím dosahuje 20 miliard jüanů (asi 60 miliard Kč) ročně a podle šetření má být v Číně do nezákonných finančních investic zapojeno na sedm tisíc firem.
6. Úplatky
Původně lidé v Číně věřili, že úspěch nezávisí jen na osobním úsilí a že každý by se měl podělit o požehnání, kterých se mu v životě dostalo. V současné Číně to vedlo k tomu, že se postupně zavedl zvyk dávat v červených obálkách přátelům a známým peníze jako vyjádření vděčnosti.
Dnešní Číňané si proto musí přichystat červené obálky pro všechny možné případy, od svatby přes povýšení v práci, dostání dítěte na lepší školu až po přijetí do nemocnice.
Xinmin Evening News, další médium Čínské komunistické strany, informovalo, že jeden z obyvatelů Šanghaje dostal a přijal během říjnových prázdnin deset pozvánek na nejrůznější oslavy přátel. A tak poté, co dal 400 jüanů (1200 Kč) každému z hostitelů, byl jeho měsíční plat pryč.
Jiná zpráva na Modern Express psala o muži jménem Š' z Nan-ťingu, který má šest dcer a čtrnáct synovců a neteří. Prý nechce ani pomyslet na každý čínský nový rok, protože se od něj očekává dát červenou obálku každému ze svých synovců a neteři. A tak jednou muž na rodinném setkání, které uspořádal, každého informoval, že se vzdává titulu strýce.
Výzkum od Hsin-Yi Lina, přeloženo Leo Chenem. Napsáno v angličtině Arleenou Richardsnovou a Giselou Sommerovou.
Přeložil: Pavel Porubiak 
[1] Ponziho schéma – schéma, kde investoři svěřují provozovateli fondu peníze pro jejich zúročení a investor tyto peníze dále neinvestuje. Namísto toho vyplácí prostředky fondu jen některým z investorů, například těm, co přišli dříve. Podvod funguje do té doby, dokud jsou noví investoři a poté fond krachuje.
