Majetní lidé v Číně stále více emigrují do zahraničí a ve velkém tam nakupují nemovitosti.
„Zrovna jsem se dozvěděl na setkání s přáteli, že všichni kromě mě buď zažádali o imigraci, nebo už ji mají úspěšně za sebou. Byl jsem úplně šokován,“ svěřil se známý čínský režisér a scénárista Ťia Čang-kche na svém mikroblogu koncem října. Jia vyhrál letos na festivalu v Cannes cenu za nejlepší filmový scénář a je držitelem také několika dalších ocenění.
Miliardář Jack Ma, zakladatel a ředitel Alibaby, internetového gigantu, řekl na tiskové konferenci 25. října, že chce do dvou let získat občanství v Hongkongu, a že tam již nyní průběžně investuje.
„Zrovna jsem se dozvěděl na setkání s přáteli, že všichni kromě mě buď zažádali o imigraci, nebo už ji mají úspěšně za sebou. Byl jsem úplně šokován,“ - filmař Ťia Čang-kche.
Počet zpráv o emigracích je značný, informace jsou podložené studiemi, ze kterých vyplývá, že čínská elita je v procesu hromadné emigrace.
Japonské noviny Sankei přirovnaly tento fenomén k situaci, když se zvířata rozprchnou před velkým zemětřesením. Podle CBRE, jedné z největších realitních společností, čínské podniky investovaly v prvních třech kvartálech roku 2013 do komerčních a rezidenčních budov v zahraničí 155 miliard korun. Wall Street Journal dodává, že je to o 46 procent více, než za celý rok 2012.
Magnáti
Hongkongský magnát Li Ka-šing se zbavuje majetku v Číně, aby mohl zvýšit své investice v Evropě. Čínský konglomerát Fosun International patřící nejbohatšímu muži Číny, Kuo Kuang-čchangovi, oznámil 18. října koupi mrakodrapu One Chase Manhattan Plaza v New Yorku za 725 milionů dolarů (4,6 miliard korun).
Čínský developer Čang Si a brazilská bankovní skupina Safra koupili v červnu 40% podíl v General Motors Building v New Yorku za 28 miliard korun. Další čínský developer komerčních objektů, Dalian Wanda Group, investoval 20 miliard korun do koupě luxusního hotelu v Londýně.
Podle průzkumu banky China Merchants Bank a Bain & Company má jeden ze tří majetných Číňanů investice v zahraničí.
Austrálie
V Austrálii si Číňané rozebrali 90 procent ze 435 žádostí o investiční víza s minimální hodnotou investice 5 milionů australských dolarů (100 milionů korun). Australská Hodnotící komise zahraničních investic uvádí, že celkový příliv čínských investic převršil 16 miliard USD ročně.
Trh s realitami vzkvétá hlavně v oblastech populárních u čínských kupců, v Melbourne
a Sydney, hlavních pobřežních městech v Austrálii. Například jeden developer z Highpoint project na předměstí Sydney prodal 12. října za čtyři hodiny 80 procent ze 320 bytů. Téměř všichni kupci byli čínští občané.
Portugalsko
V Portugalsku bylo Číňanům poskytnuto v loňském roce okolo 75 procent „zlatých víz“, uvedl 10. října generální konzul v Macau, Vítor Sereno, během prezentace potencionálním investorům. Zlatá víza umožňují žadatelům získat trvalý pobyt v zemi výměnou za stanovenou minimální investici.
Elsa, realitní makléřka v Algarve, oblíbeném letovisku turistů proslulém svými plážemi, řekla Epoch Times, že za pár měsíců prodala nemovitosti osmi čínským kupcům.
Spojené státy
Ve Spojených státech investují čínští institucionální investoři peníze po celé zemi: v New Yorku, Los Angeles, San Franciscu, Houstonu, Bostonu a Seattlu, napsal 29. října Wall Street Journal.
Podle CNN Money více než polovina domů v Kalifornii prodaná zahraničním kupcům byla pořízena občany ČLR. Podle odhadu Národní Asociace obchodníků s nemovitostmi letos čínští kupující utratí za americké domy 8,2 miliard USD (asi 165 miliard korun).
Asie
Čínské peníze si našly cestu také do sousedních zemí. Oficiální data v Jižní Koreji ukazují, že v březnu 2013 zde kupci z Číny zakoupili majetek v hodnotě 25 miliard korun. Podle dat zveřejněných Imigračním úřadem v Hongkongu vystavilo město během posledních 10 let 18 622 investičních víz, 87 procent z nich pro čínské občany. Ti investovali v Hongkongu 383 miliard korun.
Studenti v zahraničí
Čínští studenti studující v zahraničí přinesli kromě svého nadání do zahraničních zemí i své bohatství.
Více než 80% čínských superboháčů posílá své děti do zahraničí za lepším vzděláním, prohlásil 11. října na ekonomickém fóru v Číně Rupert Hoogewerf, zakladatel žebříčku čínských boháčů Hurun China Rich List. „43 procent dětí studuje ve Spojených státech a 34 procent v Británii,“ dodal.
Vysoký počet čínských studentů se nicméně po ukončení vzdělání zpět do Číny nevrací. Státní agentura Sin-chua uvedla, že do konce 2012 bylo do zahraničí posláno 2,64 milionu čínských studentů, přičemž se zpět vrátilo jen 1,09 milionu.
Co se týče toho, proč Číňané z vlasti prchají i se svými penězi, jeden internetový komentátor zachytil obecně sdílené mínění dost výstižně, když napsal: „Jeden z kamarádů mi řekl, že až získá dost peněz, chystá se emigrovat. Nerozumí totiž tomu, proč by úřady měly rozhodovat o tom, kolik můžeme mít dětí, jaké knihy nesmíme číst a které webové stránky nesmíme navštěvovat. Kromě toho už není k dispozici ani bezpečné jídlo, vzduch je příliš znečištěný na to, aby se dal dýchat, nemůžeme vlastnit pozemky a učebnice našich dětí jsou plné lží. A ještě k tomu ani nemáme svobodu nic z toho kritizovat. Proč bychom zde měli zůstávat?“
Přeložil: Pavel Porubiak 
