Španělský soud nedávno vydal zatykače na bývalého čínského prezidenta Ťiang Ce-mina a čtyři další čínské představitele včetně bývalého premiéra Li Pchenga. Obžalován je také předposlední čínský prezident Chu Ťin-tchao, ale na něho prozatím zatykač vydán nebyl. Všichni byli obžalování z genocidy v Tibetu.
Vydala by Česká republika souzené čínské státníky? V případě vydání mezinárodního zatykače ve vztahu k členským státům Evropské unie má Španělsko právo požádat o předání obžalovaných na základě evropského zatýkacího rozkazu, podle příslušného rámcového rozhodnutí Rady Evropské unie, které zavazuje jak Českou republiku, tak ostatní členské země k vydání obžalovaných.
Genocida a zločiny proti lidskosti jsou dokonce mezi trestními jednáními, u kterých se v řízení o předání podle evropského zatýkacího rozkazu nepřezkoumává oboustranná trestnost. Španělští soudci citovali „mezinárodní důkazy represí uskutečněných čínskými představiteli". Soudci uvedli, že „čínské úřady se rozhodly provést sérii koordinovaných akcí zaměřených na eliminování specifických charakteristik a existence země Tibetu uvalením bojového práva, prováděním násilných přesunů a masových sterilizačních kampaní, mučením disidentů a násilného přesouvání skupin čínských obyvatel k postupnému ovládnutí a eliminování původní populace v zemi Tibetu".
Česká republika by tedy v případě, že by se níže jmenovaní bývalí vysoce postavení čínští úředníci vyskytli na jejím území, mohla dotyčné zatknout a následně vydat španělskému soudu na základě evropského zatýkacího rozkazu.
Podle španělské organizace Tibet Patria Libre, která patří mezi 170 pro-tibetských organizací po celém světě, mohou být soudně stíhaní čínští úředníci navíc také předmětem preventivního zmrazení bankovních účtů.
Mezinárodní zatýkací rozkaz byl vystaven kromě bývalého prezidenta Ťiang Ce-mina také na Li Pchenga, předsedu čínské vlády během zásahu v Tibetu v pozdních 80. a raných 90. letech, který je také znám svou rolí v masakru studentů na náměstí Tiananmen v roce 1989 v Pekingu. Dalšími hledanými jsou nyní také Čchiao Š', bývalý šéf bezpečnosti a vedoucí čínské lidové ozbrojené policie v období stanného práva v Tibetu v pozdních 80. letech, Čchen Kchuej-jüan, tajemník strany v Tibetské autonomní oblasti v letech 1992 - 2001, známý svým tvrdým postojem vůči náboženství a tibetské kultuře. Posledním je Pchej-lun Pcheng, který byl ministrem úřadu pro plánované rodičovství v roce 1990, který má mimo jiné na starosti prosazování politiky jednoho dítěte.
Při diplomatických jednáních mezi Pekingem a Madridem čínský režim opakovaně vyjádřil svoji nespokojenost s rozhodnutím španělského národního soudu a vyvíjí na něj, prozatím diplomatický, nátlak a označil obvinění za „naprostý nesmysl" a zasahování do Čínského soudního systému. „Španělsko je demokratickou zemí a soudnictví by mělo být nezávislé na výkonné moci," říká Jose Elias Esteve, právník zastupující obžalobu.
Čtěte také:
Peking vyvíjí tlak na Španělsko kvůli žalobě na bývalého prezidenta za genocidu v Tibetu
Zmrazte konta obžalovaným čínským úředníkům včetně bývalého prezidenta, říkají protibeťané
