Následující zážitek s blízkou smrtí byl popsán Josephem G., policistou z Miami, na internetových stránkách Nadace pro výzkum klinické smrti:
Odjel jsem na pohotovost do nemocnice, protože jsem měl ošklivou reakci na tetanovou injekci. Na pohotovosti mi dali dvě injekce penicilinu a po té druhé jsem se zhroutil na podlahu.
Najednou jsem se cítil, jak se vznáším u stropu a sleduji zmatek pode mnou. Moje tělo bylo na pojízdném lůžku, poskakovalo a třáslo se. V místnosti bylo plno lidí, kteří všichni na mně pracovali, bušili do mě (elektrické šoky).
Sestřička, která mi dávala injekce, seděla v rohu na podlaze, celá hysterická. Viděl jsem, jak se mi snaží nakopnout srdce elektrickými polštářky, ale bez úspěchu. Měl jsem dojem, že slyším někoho říkat, že jsem mrtvý.
Najednou se do místnosti vřítil ten doktor a všechny odstrkoval z cesty. Nesl dlouhou stříkačku s dlouhou jehlou a tu mi zabořil do hrudi. To je to poslední, na co si vzpomínám.
Asi za týden nebo tak nějak přibližně jsem se vzbudil. Byl jsem v nemocničním pokoji. Když jsem se probudil, do pokoje vstoupil lékař. Poznal jsem ho, byl to ten s tou jehlou. První slova, která jsem mu řekl, byla: „Říkám si, že je dobře, že jste tehdy přišel.“
Byl úplně šokovaný! Optal se sestry, s kým jsem mluvil, a ona mu odpověděla: „S nikým, zrovna se probudil z kómatu.“ Řekl sestře, že se mnou nikdo nesmí mluvit, ani ona, dokud se nevrátí.
Když přišel zpátky, měl s sebou velkou skupinu doktorů. Požádal mě, ať mu zopakuji, co jsem říkal. Tak jsem to udělal. Řekl, že není možné, abych ho viděl, že jsem v té době už byl mrtvý. Řekl, ať mu povím, co si ještě pamatuji. Řekl jsem mu všechno, co jsem si pamatoval, všechno jsem mu to popsal.
Všichni tím byli šokovaní, protože během celé té události jsem byl pokládán za mrtvého. Vzpomínám si, že mi později řekl, že býval ateista, ale teď už ne.
V Miami Herald (noviny, pozn. red.) to probírali hodně dlouho.
Od té doby až dodnes se nebojím umírání. Vlastně se na to těším. Cítím, že mě bůh odmítl, protože má se mnou jiné plány.
Od té příhody jsem měl spoustu příhod, které by zabily každého jiného, jen mě ne. Například zrovna teď se zotavuji ze zlomeného krku. Mám zlomené první tři obratle, a to má obvykle za následek ochrnutí.
