Michael Bloomberg, majitel úspěšné mediální společnosti, zdůraznil v Pekingu v roce 2012 důležitost svobody informací. (Frederic J. Brown / AFP / Getty Images)
Michael Bloomberg, majitel úspěšné mediální společnosti, zdůraznil v Pekingu v roce 2012 důležitost svobody informací. (Frederic J. Brown / AFP / Getty Images)

Ve svém článku list New York Times nedávno obvinil agenturu Bloomberg, že stáhnula článek od Michaela Forsythea, který odhaloval citlivé informace o nekalých machinacích mezi vysokými státními úředníky. Editoři Bloombergu se údajně obávali, že by agenturu čínský režim vyhodil z Číny.

Bloomberg obvinění odmítl, ale v reakci na článek vyhodil redaktora Michaela Forsythea. Provádí Bloomberg autocenzuru, aby nadbíhal čínským úřadům? Nebyl by to první případ, kdy něco podobného západní média uskutečnila.

Čínský režim nemá rád negativní reportáže o svých úřednících, politice a akcích, také neváhá sáhnout ke striktním opatřením a trestat neposlušná média a novináře.

Čínská vláda vytlačila z Pekingu pobočku televize Aljazeera, protože její reportérka Melissa Chan zveřejnila reportáž o černých vězeních v Číně. Po osmnácti letech působení jako zpravodaje v Číně bylo Paulu Mooneymu čínskými úřady zamítnuto udělení novinářského víza.

Dlouholetý redaktor českého rozhlasu Robert Mikoláš také musel ukončit svoji činnost zahraničního zpravodaje v Číně. Zpravodaj Tomáš Etzler uvedl, že byl během svého působení v Číně více než dvacetkrát zatčen. Čínská tajná policie novináře běžně sleduje a zabavuje jim citlivé informace a materiály.

Čínský režim razí politiku absolutní cenzury s heslem „žádné nežádoucí informace dovnitř ani ven". Nejen že se nesmějí dostat necenzurované zprávy ven z Číny, ale ani nesmějí proniknout ze zahraničí do Číny.

Nedávno list Epoch Times zveřejnil výpověď Číňana, jenž je členem režimem pronásledované duchovní skupiny, který uspořádával tajné rozhovory se zahraničními reportéry. Z jeho výpovědi je jasné, že není vůbec snadné nepozorovaně kontaktovat zahraniční zpravodaje a setřást z nich tajnou policii. Používali k tomu řadu různých promyšlených prostředků, díky čemuž nakonec mohly informace o politickém pronásledování proniknout ven z Číny.

Zahraniční zpravodajové jsou ve dvojím ohni. Jednak čelí neustálému tlaku čínského režimu přímo v poli a také na ně může tlačit vedení jejich média, které se obává nelibosti čínského režimu v případě zveřejnění citlivých informací. Největším nebezpečím je to, že západní média nastaví vlastní systém autocenzury, aby se vyhnula konfrontaci s čínskými úřady.

Za použití reportáže NTD Television

Čtěte také:
Tomáš Etzler: „Z Číny si jezdím odpočinout do válečných zón Afghanistánu“