Médeia v Divadle na Orlí. (jamu.cz)
Autor: Eurípidés
Žánr: Fyzické divadlo
Režie: Marek Mokoš
Scénografie: David Janošek
Hudba: Percussion Ensemble JAMU
Hrají: Hana Halberstadt, Adam Mašura, David Janošek, Eva Baláková, Emese Kovács, Anna Golubeva, Martina Vetešníková, Lenka Fučíková, Dorota Lichvárová, Monika Bársonyová, aj.
Divadelní a Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně v červnu 2014 připravily premiéru mimořádného projektu obou fakult - inscenaci Médeia z pera slavného řeckého dramatika Eurípida. Hra experimentálního fyzického divadla nese podtitul rytmus – pohyb – text. Premiéra a první repríza se uskutečnily 5. a 6. června 2014 v Divadle na Orlí v Brně.
Příběh lásky, vášně a nenávisti
Médeia patří mezi klasické řecké báje. Vypráví příběh Iásóna, který se vypraví pro zlaté rouno. Královská dcera a čarodějka Médeia pomůže Iásonóvi rouno získat a zamiluje se do něj. Odjíždějí spolu do Korintu, dokonce spolu mají i dvě děti. Iásón se však zamiluje do dcery krále Kreonta Glauké - a plánuje se s ní oženit. Zhrzená Médeia chystá pomstu. Posílá Glauké šaty napuštěné jedem, aby ji otrávila. Poté, co Glauké i její otec zemřou, Médeiina žárlivost a nenávist směřuje i k pomstě Iásónovi – zabije jejich dvě společné děti. S mrtvými dětmi prchá Médeia ke králi Aigeovi.
Diváci v antické aréně, herci na molu
Scéna je koncipovaná jako přehlídkové molo pokryté červeným kobercem, sedadla pro diváky okolo mola tvoří jakousi pomyslnou antickou arénu. Na molu jako na středobodu vesmíru a pod ním se odehrává veškerý děj. Divák má celou scénu naservírovanou přímo před sebou a pozoruje spletité vykreslení vztahů a emocí v tomto dramatickém pokusu. Co se týče kulis a rekvizit, moc jich tvůrci inscenace nepotřebují. Kromě mola si bohatě vystačí s koulí představující měsíc, zavěšenou v prostoru, a visícími bubny, na které chór dívek ve vypjatých momentech hry bubnuje, a popel, který nejenže pokryje celý prostor, ale v závěru inscenace dovrší osudovost celého děje. Popel zde působí jako zhmotnění vyprahlosti a vyhoření mezilidských vztahů i zároveň i jisté neodvratnosti osudu, který svými pudy a zápornými emocemi dotváříme.
Médeia v Divadle na Orlí. (jamu.cz)
Výraznou složku inscenace vytváří bezesporu hudební doprovod. Děj doprovází poněkud nezvyklá směs nesčetného množství netradičních bicích nástrojů. Úkolu se zhostili studenti z Katedry bicích nástrojů a dramatické ladění děje dokonale ovládají ve své režii. Xylofon, marimba, vibrafon, tympány, djembe a další bicí nástroje nečekaně výborně pracují s emocemi, náladou, rytmem a pohybem. Perkuse sice hrají hodně nahlas, ale nikdy neruší text. Tento zajímavý experiment se tedy podařil.
Pohyb – rytmus - text
Médeia podle JAMU zcela jistě naplňuje podstatu fyzického divadla. Zpočátku je inscenace hodně skoupá na slova a divák tak může nabýt dojmu, že půjde o divadlo beze slov. Tady dominuje scéně pohyb a akrobacie v podání Iásóna a Médeiy. Posléze začne práce s textem, který kombinuje pohyb, rytmus, tanec a zpěv, do toho znějí zběsilé perkuse. Právě toto propojení zachycuje a vyhrocuje emoce - pustošící vášeň a nenávist, spalující a zničující touhu, kterou Médeia neovládá a které se zcela odevzdává.
V hlavní roli Médeiy se představí docentka a pedagožka JAMU Hana Halberstadt. Její Médeia je vyzrálá, syrová a precizní. Sžíravá nenávist, spalující touha a vášeň a v kontrastu s ledovým chladem z Hany Halberstadt tryskají proudem a po pohybové stránce se jedná o výbornou podívanou. Iásón ve ztvárnění Adama Mašury zaujme hned na začátku výbornými akrobatickými prvky a vypracovanou muskulaturou Michelangelova Davida. Iásón v jeho podání je přesvědčivě vášnivý i naivní, rozháraný a přitom plný energie a nespoutanosti. V kombinaci s Hanou Halberstadt nabízejí precizní spojení zralosti a mladosti, vášně, nenávisti, touhy i pomsty.
Nezbytnou součástí hry je dívčí chór, který ztělesňuje a podkresluje děj zpěvem, tancem i slovem. Chór tvoří živou kulisu představení, dolaďuje emoce, doplňuje děj. Prostě dívčí tým kope tím správným směrem. Trochu zmatečně působí postava Dia (Viktor Zavadil), který se polonahý projde po mole v dlouhém kožichu ála Leoš Mareš a uvelebí na nebesích, odkud pozoruje lidský svět.
Médeia sice patří do antických bájí, ale pro dnešní dobu nabízí aktuální témata. Když použiji citát: „Vášeň je pro člověka největší zlo – způsobuje zhoubné následky," nezbývá než jen souhlasit. V pouhé jediné hodině, kterou inscenace trvá, lze najít mnohé – od efektní podívané, výborné hudby až po zamyšlení nad dnešním materiálním světem plným požitků. Mladý režisér Marek Mokoš může být s výsledkem po právu spokojen – netradiční propojení hudby a pohybu, které zasel, zcela jistě ponese své ovoce.
