Girlandy. (Fanghong/Wikimedia Commons)
Z jejich původního domova, jihoamerické brazilské vysočiny, je do Evropy, potažmo do Francie dovezl francouzský admirál Louis de Bougainville, současník mořeplavce Jamese Cooka, na přelomu 18. - 19. století. Jejich název se píše různě, přestože se jejich objevitel admirál jmenoval Bougainville.
Brazilská kráska je v podstatě dřevnatou liánou, která může dorůst výšky až 25 metrů. V současnosti se nachází ve všech tropických a subtropických pásmech. V Evropě bývá pěstována v přenosných nádobách, protože na zimu je nutno ji uchovat ve vnitřním prostoru s velmi dobrým světlem. Zastřižena se podobá keřům a to, co na ní nejvíce upoutává naše oko i včely, nejsou květy, ale jejich barevné listeny, které se zabarvují fialovým, oranžovým, červeným, žlutým nebo růžovým odstínem, podle druhu.
Pěstována bývá jako stále zelený pokojový keř nebo přenosná rostlina se sytě zelenými listy, pod nimiž se ukrývají krátké trny. Říká se jí také mobilní zeleň.
Vysazovat ji můžeme do běžně dostupného zahradnického substrátu. Umístit ji můžeme v létě na stanoviště, kde bude mít dostatek slunečního svitu, na místo, jež je v závětří. Doporučuje se umístit ji před světlou zeď, protože rostlina zužitkuje i odražené světlo. Potřebuje trvalou podpěru, jako třeba pergolu, mříž, zábradlí. Rostlinu můžeme tvarovat nůžkami, jinak roste docela bujně. Na zimu ji můžeme přenést do skleníku, ideální je pro ni zimní zahrada.
Náleží do čeledi nocenkovitých (Nyctaginaceae), vyšších dvouděložných rostlin z řádu hvozdíkotvaré. Náročná je na živiny, takže častěji přihnojujeme. Dáváme pozor, abychom ji nepřelili. Ob rok ji na jaře přesadíme do nového substrátu.
