Když opustíte naši planetu Zemi a budete cestovat 6-10 miliard světelných let směrem k souhvězdí Eridanus, budete se spouštět do obrovské kosmické „zdi“.
Prázdnota, či jakási „zeď“ v části vesmírného prostoru, který by se dal přeletět za jednu miliardu světelných let, byla objevena v roce 2007. Další prázdnota, kterou by bylo možné překlenout za 3,5 miliardy světelných let, byla objevena v roce 2009. Tyto „dutiny“, prázdný prostor, v němž nelze spatřit žádné hvězdy, přes rozpaky vědců nelze vysvětlit současným chápáním struktury a rozvoje vesmíru.
Říká se, že menší dutiny byly vytvořeny gravitací po velkém třesku. Ale dutiny této velikosti by neměly vzniknout za tak krátký čas po Velkém třesku. Jejich vytvoření by podle některých vědců vyžadovalo mnohem více času.
Takže, co jsou zač?
Neobsahují ani galaxie ani shluky hvězd, vysvětluje článek New Scientist. Infrasonní mapování údajně prokázalo, že prázdnota souhvězdí Eridanu je chladná, což naznačuje, že nemá temnou hmotu.
Standardní kosmologie nedokáže vysvětlit takovou obří kosmickou „díru“. Laura Mersini-Houghtonová, výzkumná pracovnice na Univerzitě Jižní Karolíny, vysvětlila v rozhovoru pro New Scientist svoji teorii: ,,Je to nezaměnitelný otisk jiného vesmíru mimo okraj toho našeho.‘‘ Což by mohlo znamenat, že se v tomto místě vesmíry navzájem pronikají.
Astronomové pouze předkládají hypotézy o dutinách, ale dosud nebyly z pozorování vyvozeny žádné závěry. Jejich existence pro ně prozatím zůstává to záhadou.
Podobné věci vysvětlovali již pradávní lidé, kteří hovořili o takzvané „hoře Sumeru“ a dalších mystických horách popisovaných v buddhismu, o nichž se někdy říká, že skutečné struktury vesmíru jsou vytvořené z látek, které jsou pro lidské oko nesnadno vnímatelné a které se jeví jako zející prázdné díry. Mohla by tedy nějaká mystická „hora“ vytvořená z této hmoty zaclonit vesmírný prostor?
Uvedená čísla v perspektivě
Prostor známého vesmíru by bylo podle odhadů možné překlenout za zhruba 93,5 miliardy světelných let. Oblast prázdnoty by bylo možné překlenout přibližně za 3,5 miliardy světelných let, což znamená, že zabírá asi 3 procenta tohoto známého vesmíru. Jeden světelný rok odpovídá asi 6 biliónům mil, takže si jistě dovedete představit, o jak obrovských číslech zde hovoříme a o jak velká hmotná tělesa by se mohlo jednat.
Přeložil: Martin Kirschner 
Čtěte také:
Byl vesmír zrozen v černé díře? Co se stalo před velkým třeskem?
3 úžasné náhody v našem solárním systému. Co mohou znamenat?
*Fotografie hvězd ze Shutterstocku
