Martin Bursík je český politik, od září 2005 do 8. června 2009 je předsedou Strany zelených. Od ledna 2007 do května 2009 byl místopředsedou vlády a ministrem životního prostředí ve druhém kabinetu Mirka Topolánka.
Od listopadu 2012 do srpna 2013, kdy Stranu zelených opustil, zastával post 2. místopředsedy strany. Následně založil Liberálně ekologickou stranu (LES), jejímž předsedou byl zvolen v únoru 2014.
V současných volbách kandiduje do Senátu PČR za stranu TOP 09 s podporou LES. Položili jsme Martinu Bursíkovi několik otázek na téma jeho kandidatury do Senátu PČR a jeho vztahu k Číně.
S jakou myšlenkou kandidujete do Senátu PČR, co byste chtěl v senátu prosazovat a obhajovat?
V Senátu chci pracovat hlavně na tématech, kterým se dlouhodobě věnuji a kterým rozumím, tedy na ochraně životního prostředí a lidských práv. Kandiduji s konkrétními návrhy, které přispějí ke snížení prachu a hluku v pražských ulicích, zatraktivnění veřejné dopravy, snížení nákladů domácností na odvoz odpadu, odstranění byrokracie při povolování domácích čistíren odpadních vod, ochraně půdy před likvidací, zachování nejcennější přírody a většímu otevření národních parků šetrné turistice. Navrhnu tvrdší politické i ekonomické sankce proti imperiálnímu putinovskému Rusku a Evropský plán energetické nezávislosti na Rusku. Budu prosazovat principiální zahraniční politiku ve vztahu k porušování lidských práv v Číně, Tibetu a jinde ve světě.
Rádi bychom zavedli hovor spíše k mezinárodním otázkám, i když mohou být vnímané jako podružné, v celkovém důsledku na budoucnost a chod České republiky mohou být poměrně zásadní. Souhlasíte s takovým pohledem?
Souhlasím. Prezident i vláda viditelně usilují o zásadní obrat v prozápadním a prodemokratickém kursu naší země. A to je zásadní téma.
V poslední době se široce diskutují aspekty spolupráce mezi ČR a Čínou, zejména potom naprosté opomíjení otázky hrubého porušování lidských práv současným čínským režimem. Jaký je váš postoj k této otázce?
Zejména Václav Havel pomohl vytvořit obraz naší země jako principiálního ochránce lidských práv. Měli jsme důvod být na naši zemi hrdi. Auta či pivo umí ve světě vyrábět kdekdo, ale být pevný a neohnout se před totalitními režimy, se od nás mohl svět učit. Současný prezident a vláda se ale snaží dohadovat obchody výměnou za mlčení o porušování lidských práv v Číně. To je ostudné a navíc nám to bere část podstaty naši identity.
Pamatujeme si vás jako člena Strany zelených, poté jste se podílel na založení Liberálně ekologické strany a nyní kandidujete za TOP 09. Mohl byste v krátkosti zhodnotit, proč jste prošel takovouto politickou cestu?
Byl jsem u zrodu Občanského fóra, později jsem vedl Stranu zelených. Z ní jsem odešel ve chvíli, kdy jsem nedokázal prosadit principiální odmítnutí spolupráce s komunisty. Mé názory a principy jsou neměnné, hájím je i dnes jako předseda Liberálně ekologické strany (LES). V pro mne klíčovém tématu životního prostředí a lidských práv se shoduji s TOP 09. Kandiduji tedy za TOP 09 s podporou LES.
S otázkou obchodování s Čínou také přicházejí na přetřes ideály a morální hodnoty, které propagoval a zastával bývalý český prezident Václav Havel, jak tato skutečnost zapůsobila konkrétně na vás?
Cítím, že téměř čtvrt století od sametové revoluce stojí naše země na politickém a společenském rozcestí. Když se hroutila totalita, doufali jsme, že za dvacet let budeme standardní demokracií s rozvinutým smyslem pro spravedlnost a úctou k hodnotám, jakými jsou svoboda a rovnost šancí. Věřili jsme, že budeme žít život v pravdě. Dnes převažuje pojetí politiky jako byznysu a souboje reklamních strategií.
Počítáte se mezi takzvané "pravdoláskaře", což je pojmenování, kterým jsou označováni lidé, již se ztotožňují s názory prezidenta Václava Havla a jeho výrokem, že „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“?
Ano a jsem na to hrdý.
Dalším současným tématem Evropy je otázka Ruska a otázka Ukrajiny. Jak se k této otázce obecně stavíte?
Rusko s jeho imperiálními sklony je momentálně naší největší bezpečnostní hrozbou. Putin překresluje hranice a testuje, co mu Západ bude tolerovat. Jenom blázen si může myslet, že se Putin spokojí s Krymem nebo s východní Ukrajinou. Putin nás má ve sféře zájmu, jsme bývalým satelitem Sovětského svazu, který obnovuje pod názvem Východoasijský svaz. Putina zastavíme, jen když se ho nebudeme bát, když budeme vystupovat jako svobodná země. Jenže náš prezident, premiér i vláda činí naprostý opak. Proto se distancuji (spolu s více než šesti tisíci signatářů petice od postojů prezidenta Zemana, který popírá působení ruského vojska na Ukrajině či nás vyzývá, abychom se smířili s tím, že Krym patří Rusku. Vystupuje proti sankcím EU, ke kterým se připojila ČR v Bruselu na Radě ministrů.
Ať už je politika oligarchů nebo vládnoucích stran některých světových zemí jakákoliv, neměli by lidé spíše neustále usilovat o mír a porozumění, než podporovat vzájemnou nevraživost a prohlubovat napětí?
Jistě, že je třeba usilovat o mír a porozumění. Musíme demokratické principy vysvětlovat, ale zároveň je důsledně hájit. Nemůžeme jen přihlížet, když si Putin rozebírá Ukrajinu jako Hitler naše pohraničí nebo ho nechat ji okupovat, jako nás okupoval Sovětský svaz v r. 1968.
Ať už jsou to otázky obchodování s Čínou nebo otázky Ruska - je možné udržovat s těmito zeměmi určitou kulturní a politickou výměnu a zároveň neztratit a prosazovat morální a etické hodnoty, o kterých například hovořil ve své době Václav Havel? Existuje totiž názor, že tyto země lze lépe a více v tomto směru ovlivnit, když k nim zůstaneme otevření, než když se úplně vyhraníme a uzavřeme.
Kulturní styky fungují v demokratické zemi nezávisle na politicích. Pokud jde o politická jednání, Číňané ani Rusové si neváží někoho, kdo se před nimi příliš klaní. A v ekonomice nesmíme zaměňovat otevřenost se závislostí. Jen za plyn a ropu odesíláme každý rok do Ruska sto třicet miliard korun. Přesto nevíme, zda se kohouty s plynem náhle nezavřou, jako se to stalo před pěti lety. Považoval jsem proto za odpovědné přijít s návrhem konkrétních opatření, která umožní ČR vyvázat se z energetické závislosti na Rusku a omezit závislost na fosilních zdrojích. Pak snad více politiků u nás najde odvahu jednat s Ruskem jako rovný s rovným.
Děkujeme za rozhovor
