Jmelí je dnes nejpoužívanější alternativní léčbou na rakovinu v západní Evropě. (Shutterstock/Teodora_D)

Rostliny, nejčastěji používané jako vánoční dekorace, jsou cesmína, jmelí a poinsettie neboli vánoční hvězda. Jejich využití však nekončí u svátečně nazdobeného domova, lze je využít i pro jejich léčivé účinky.

Cesmína
20141221-vanoce2Cesmína temná (Ilex opaca). (Shutterstock/B Calkins)

Existují stovky druhů cesmíny a všechny mají rodové označení Ilex neboli „neopadavý dub“. Nejznámější cesmíny jsou zřejmě ty s červenými plody a ostnatými zelenými listy. V ČR se s cesmínou v přírodním prostředí nesetkáme.

Ve starověkých kulturách západní Evropy cesmína symbolizovala smrt a zrození zimního cyklu. Druidové považovali cesmínu za nejposvátnější rostlinu, jelikož si ji oblíbila Hel, norská bohyně podsvětí.

Cesmína je spojována se sny a magií. Pythagoras tvrdil, že větve cesmíny mají moc ovládnout zvířata a že mohou zamrazit vodu. Plinius Starší, vyhlášený římský přírodovědec, napsal, že cesmína může dům ochránit před blesky a lidi před čarodějnictvím.

V lidové medicíně se nejčastěji používá list. Čaj z pražených cesmínových listů se kdysi používal k léčení typicky zimních onemocnění, jako horečka a kašel, ale také proti zažívacím potížím.

Několik druhů cesmíny obsahuje také kofein. Mezi ty nejsilnější patří Ivex vomitaria a Yerba maté. Jemně pražené listy vám dají černý čaj, jenž se používá jako povzbuzující nápoj i jako obřadní pročišťovací nápoj u domorodých kmenů v jihovýchodních Spojených státech.

Cesmínové listy však obsahují také další stimulanty, jako theobromin – hořký alkaloid vyskytující se v čokoládě, vitamín A, C a vysokou hladinu antioxidantů. Studie univerzity Texas A&M došla k závěru, že listy cesmíny mají protizánětlivé účinky a mohou chránit před rakovinou tlustého střeva.

Plody cesmíny se medicínsky využívají také, obvykle v sušené podobě a pouze s velkou opatrností. Ačkoliv ptáci tyto bobulky s vysokým obsahem kofeinu jedí bez problémů, u člověka vyvolávají zvracení a při vysokých dávkách mohou být smrtelné. Anglický bylinář Nicholas Culpepper žijící v 17. století považoval plody cesmíny za lék proti kolice a doporučoval je k „pročištění těla od hustého a lepkavého hlenu“.

Květy cesmíny nabízí léčbu pro mysl. Esence z květů se používají k léčení citové nerovnováhy a údajně si dokáží poradit se žárlivostí a podezříváním. Jsou určeny pro osoby, které ztratily víru v sebe i v druhé a podezírají všechny ostatní z prolhanosti. 

Jmelí
20141221-vanoce3Jmelí bílé (Viscum album). (Shutterstock/Awe Inspiring Images)

Jmelí je parazitická rostlina rostoucí nejčastěji na větvích větších stromů, např. topolů. Stejně jako cesmína, i tato rostlina je spojována se zimou. Druidové ji považovali za kouzelnou a používali její vzácný druh žijící na dubech.

K léčení se dnes používá nejčastěji jmelí bílé (Viscum album) rozšířené v Evropě, i když je možno aplikovat i druhy z Ameriky a Číny. Jedinou lékařsky využitelnou částí jmelí jsou jeho podlouhlé listy.

Říká se, že bílé bobulky na evropském druhu jsou jedovaté, ovšem mnozí s tímto tvrzením nesouhlasí. Zato americká odrůda s červenými plody je toxická určitě.

Jmelí již věky slouží jako symbol míru a jeho uklidňující účinky z něj dělají vhodný lék pro poruchy nervového systému jako úzkost, záchvaty paniky a epilepsie. V Evropě se často používá ve formě čaje ke snížení vysokého krevního tlaku.

Rostlina se také dává do souvislosti s plodností. Během těhotenství se zakazuje, jelikož slouží jako děložní stimulant, ovšem při porodech může pomoci vyvolat kontrakce a porod tak ulehčit.

V dnešní době si jmelí vysloužilo slávu jako alternativní lék na rakovinu. První s touto myšlenkou přišel filozof Rudolf Steiner, jenž zaznamenal, že se parazit chová ke svému hostitelskému stromu jako rakovina.

Tradiční způsoby aplikace jsou ve formě čaje nebo výluhu, které se užívají ústně, zatímco u moderní léčby rakoviny se zkvašené jmelí vpravuje pod kůži jehlou. Používá se nejenom ke zmenšení nádorů, ale také k boji s příznaky po chemoterapii a ozařování.

Injekce se jmelím se používají ve Švýcarsku, Velké Británii, Německu i Nizozemí. Dosavadní výzkum ukazuje slibné výsledky, nicméně stále chybí přísné klinické testy nutné pro oficiální schválení tohoto prostředku ve více státech světa. 

Poinsettie (vánoční hvězda)
20141221-vanoce4Euphorbia pulcherrima. (Shutterstock/Leena Robinson)

Tento původně mexický plevel se mezi vánoční rostliny dostal až daleko později než ty předchozí. I když přirozeně kvete za tmavého období roku (stejně jako vánoční kaktus), vánoční hvězda nebyla našim předkům známa až do poloviny 19. století.

Vánoční hvězda není jedovatá, jak mnozí tvrdí. Říká se, že konzumace listů vyvolá závratě a zvracení, ale abyste toho dosáhli, museli byste jich sníst opravdu hodně. Vědci z Ohio State University objevili, že 25kilové dítě by muselo sníst víc jak 500 listů poinsettie, aby se u něj objevily zmiňované příznaky.

Vánoční hvězda se používá zejména v mexické lidové medicíně, kde s ní léčí bradavice a jiné kožní problémy. Také se používá na bolest zubů a další druhy bolestí.

Když utrhnete list poinsettie, zjistíte, že z něj vytéká bílá míza, která může dráždit pokožku jedinců alergických na latex. Z tohoto rysu pramení i další léčebné použití – pro kojící matky, aby jim teklo mléko.

Zatím posledním lékařským využitím vánoční hvězdy je esence z jejich květů. Ta se používá u osob, jež mají problémy vyjadřovat své city.


small United States Přeložil: OnH