Znečištěný vzduch v Pekingu působí potíže s dýcháním
Znečištěné ovzduší v Pekingu působí jeho obyvatelům dýchací potíže, ilustr. foto. (Mark Ralston/AFP/Getty Images)
Pokud v hustě osídlených oblastech, jako jsou New York nebo Los Angeles, několik dní nezaprší, je možné alespoň z malé části poznat každodenní realitu Pekingu s populací kolem 20 milionů obyvatel, jejichž plíce jsou v neustálém kontaktu s načernalou vrstvou smogu.

Peking je jedním z měst, které vykazují největší znečištění vzduchu na světě. Hlavní město Číny bylo Šanghajskou akademií společenských studií v rámci jejího výzkumu prohlášeno za „místo téměř neobyvatelné pro člověka“. Budovy ve městě jsou nuceny instalovat čističky vzduchu a školáci musí sportovat vevnitř, pod speciálními, ochrannými, nafukovacími kopulemi.

„Je to tak trochu změna muset procházet cestou do třídy přechodovou komorou, ale děti si tato sportoviště zamilovaly a rodiče jsou rádi, že si děti hrají v bezpečném prostředí,“ poznamenal pro list The Guardian sportovní ředitel British School of Beijing, Travis Washko.

Kdyby nebylo nafukovacích kopulí, žáci by museli sportovat venku ve vrstvě znečištěného vzduchu, který téměř nikdy v průběhu roku neustoupí. Znečištění vzduchu je nyní tak závažné, že Státní zdravotní ústav v Číně uvádí, že průměrný osmnáctiletý obyvatel Pekingu stráví v průměru 40 % zbývajícího života ve stavu nemoci.

Chybí obyvatelům Pekingu vitamin D?

V celém městě jsou budovy uzpůsobeny tak, aby byly hermeticky uzavřeny od venkovního znečištěného vzduchu. Na druhou stranu však obyvatelé Pekingu mají nedostatek přímého slunečního svitu, což vede ke snížené produkci vitaminu D.

Dřívější studie z letošního roku na těhotných ženách v Pekingu ukázala, že všechny ženy z této studie vykazovaly nedostatek vitaminu D jako důsledek vyhýbání se venkovnímu prostředí. Některé z žen používaly jako náhradu doplňky stravy obsahující vitamin D, ale v dávkách, které užívaly, šlo o nedostatečné množství na to, aby deficit plně vykompenzovaly.

Peking využívá „chemtraily“, aby vyvolal umělé deště a snížil smog

Vzhledem k tomu, že vládní zásahy proti nadměrnému znečišťování z komínů továren přinesly jen malý užitek, vědci a podnikatelé začali přicházet s dalšími řešeními. Jedno z nich spočívá v zabudování měděných drátů pod zemí, které by magneticky přitahovaly znečišťující částice ze vzduchu. V horách v blízkosti měst by se podle návrhů mezitím vykopaly obrovské příkopy, kde by se toto znečištění zachytávalo.

Ve hře jsou také technologická řešení změny počasí, které Čína široce využívá v období sucha, kdy vodní částice zachycují polutanty ve vzduchu a tím ho pročistí. Čínská vláda vytvořila celou síť těchto zařízení, včetně 50 letadel, jež mohou na nebi „vysadit“ mraky za účelem vytvoření umělého deště.

„Čína už od konce padesátých let investuje kvůli častým nedostatkům vody velké prostředky do vytváření umělých dešťů,“ zmiňuje Guardian. „Země se nyní může pochlubit sedmi tisíci děly, které vytvářejí mraky, stejným množstvím odpalovačů raket s chemikáliemi a více než padesátkou letadel. Celý systém obsluhuje kolem 50 tisíc zaměstnanců, kteří jsou připraveni rozpoutat totální válku s počasím.“


small United States