Vysoký příjem rychlého občerstvení, červeného a zpracovaného masa, sladkých limonád a smaženého jídla může ohrozit akademický výkon studentů. (Ruth Hartnup, CC BY 2.0)
Zatímco se mladiství připravují na zkoušky, rodiče těchto studentů přemýšlejí, jak by jim mohli v jejich učení pomoct a zpříjemnit ho. Jedna z důležitých věcí, kterou by měli zvážit, je strava, a jak by mohla ovlivnit studijní výsledky svých potomků.
Přestože neexistuje mnoho studií, které by se vztahem mezi stravovacími návyky a studijními výsledky zabývaly, je známo, že to, co studenti konzumují, ovlivňuje výkon mozku.
Výsledky výzkumu
Studie z roku 2003 prokázala lepší studijní výsledky v kombinaci s pravidelným stravováním třikrát denně.
U norských teenagerů bylo zjištěno, že pravidelný režim stravování (obědy a večeře) je spojen s menšími problémy při studiu matematiky. Jedení méně zdravých jídel (sladké nápoje, cukrovinky, fast food) vedly naopak k obtížím při učení matematiky.
Stejná studie z roku 2013 prezentuje, že pravidelná snídaně vedla k menším obtížím nejen při učení matematiky, ale i u čtení a psaní.
Kanadský výzkum z roku 2008 zjistil, že lepších studijních výsledků dosahovali studenti, kteří konzumovali více ovoce, zeleniny a mléka. Lepší studijní výsledky zjistila také švédská studie z roku 2010 při zvýšené konzumaci ryb.
Podobné výsledky zjistila i islandská studie, podle které mladiství s horšími stravovacími návyky (brambůrky, hamburgery, párky v rohlíku) dosahovali nižších studijních výsledků, zatímco ti, co jedli více ovoce a zeleniny, dosahovali lepších výkonů ve škole.
Data z dlouhodobé australské studie vykazují, že strava mladistvých se odráží v kognitivních funkcích, což je základním předpokladem studijních výkonů. Výzkum, který u čtrnáctiletých školáků zjistil zvýšenou konzumaci fast food jídel, červeného a zpracovaného masa, smažených a rafinovaných jídel se o tři roky později u stejných dětí odrazil v podobě zhoršených schopností v přemýšlení (zvláště pak u reakčních časů a paměti).
Zdravá strava může být klíčem k dobrým mentálním schopnostem. (Kayla Seah, CC BY 2.0)
V rámci této studie byly vyhodnocovány i studijní výsledky teenagerů, kdy příjem nezdravých jídel souvisel s horším prospěchem. Horších výsledků bylo dosaženo v matematice, čtení i psaní, kdy ke zlepšení nedošlo ani po úpravě BMI (indexu tělesné hmotnosti) a zvýšení fyzické aktivity. Naopak bylo zjištěno, že strava bohatá na ovoce, žlutou a červenou zeleninu a cereálie se projevovala v podobě lepších studijních výsledků.
Stravování a dopad na mozek
Jak přesně ovlivňuje strava mozek? Dospívání je etapa života, kdy se mozek intenzivně vyvíjí, zvláště pak prefrontální kortex a další důležité struktury mozku jako hipokampus, který přímo souvisí s učením a pamětí. Výzkum naznačuje, že v této vývojové fázi má strava na kapacitu mozku důležitý vliv.
Západní způsob stravování se tedy dá považovat pro tuto skupinu lidí za poněkud nevhodný. Tato strava je typická vysokým obsahem tuků (nasycených), sodíku a rafinovaného cukru, zatímco se jí nedostává mikro-živin v podobě například kyseliny listové či železa.
Bylo zjištěno, že kyselina listová pozitivně ovlivňuje studijní výsledky, zatímco nedostatek železa vede ke slabým výsledkům v matematice u dětí a mladistvých.
Obecně řečeno je západní typ stravy u mladých lidí spojován s biologickými změnami, které jsou spojovány se vznikem metabolického syndromu. Tento termín se používá v souvislosti s tělesnými změnami ve spojitosti se zvýšeným rizikem srdečních onemocnění a cukrovky.
Metabolický syndrom má dle studie vliv na vlastnosti mozku stejně jako vysoká spotřeba tuků a cukrů, které jsou spojeny s poškozením mentálních schopností skrze změny v klíčových oblastech v mozku.
Závěry z těchto zjištění se shodují na jednom: strava má dopad na duševní schopnosti u mladistvých. Obecně bylo zjištěno, že strava západního typu je u studijních výsledků rizikovým faktorem.
Dávat dospívajícím dětem rady nemusí vždy vést k úspěchu, nicméně rodiče, kteří umožní, aby jejich děti jedly zdravě, mohou přispět k lepším výkonům svých potomků ve škole.
Tento článek byl převzat z webu The Conversation. Původní článek k dispozici zde:
