20150128-tele
Volně se pasoucí tele z domácího chovu (Z. Danková, ET ČR)
Philip Lymbery, který měl nedávno přednášku o svém výzkumu v Senátu PČR, říká: „Ve snaze uživit svět jsme se ocitli v nebezpečí, že nastane Farmageddon.“

Prostřednictvím své knihy Farmageddon odhaluje Lymbery skutečnou cenu levného masa, které nakupujeme v supermarketech, a naléhavě vyzývá k opatřením pro záchranu krajiny. Současně navrhuje zajištění vydatné a výživné potravy pro lidi na celém světě.

Vlivní lidé stále často hovoří o intenzifikaci zemědělské výroby. Jde o zvyšování zemědělské produkce na stejné ploše půdy „dodatečnými vklady výrobních prostředků a práce“. Mechanizace, meliorace a chemizace a rovněž využití vědeckotechnického rozvoje mají být podpůrnými prostředky, jak intenzifikace v zemědělství docílit. Nejde však jen o krajinu, ale také o zvířata. Ve velkochovech jsou např. vepřům zkracovány ocasy, malá selata jsou kastrována zaživa, kanečkům jsou odštipovány kly.

Ti, kdo podporují další intenzifikaci, to často ospravedlňují tím, že „potřebujeme vyrábět potraviny pro chudé a nasytit svět“.

Lymberův Farmageddon tyto mýty bourá. První otázkou je, zda je správné očekávat, že lidé s nižším příjmem budou své děti krmit nezdravými a nekvalitními potravinami?

Maso, mléko a vejce z intenzivních velkochovů často obsahují více nasycených tuků a nižší množství důležitých živin než maso z alternativních chovů. Ve srovnání s intenzivním výkrmem hovězí maso pocházející z pastevního chovu nebo kuře z chovu ve výběhu mají až o 50 % méně tuku.

Další otázkou je, zda chceme mít zdevastovanou krajinu bez ptáků, včel, motýlů? Intenzivní živočišná výroba se značnou měrou podílí na pokračujícím snižování biodiverzity krajiny. Například Česká republika vede v Evropě co do počtu vyhynulých druhů motýlů.

Jak rozpoznat hřích „obžerství“?

Chyba obvykle nastane již při nákupu. Nakoupíme víc, než sníme. Kde potom skončí část potravin?

Avšak nejpřehlíženější formou plýtvání potravinami není vyhazování jídla do koše, ale krmení zvířat tím, co by mohli jíst lidé, říká Lymbery.

Obilninami, které by mohly nasytit 3 miliony lidí, jsou krmena hospodářská zvířata v intenzivních velkochovech. Tím se promrhá 70 % jejich kalorické hodnoty.

Lymbery zpochybňuje, zda průmyslové velkochovy jsou správnou cestou k nasycení světa.

Umožnit kravám, aby se pásly

Philip Lymbery říká: „Farmageddon nemusí nastat, každý se může podílet na řešení. Vlády mohou pomáhat zlepšovat zdraví svých národů a zajišťovat budoucí potravinové zdroje podporou takové výroby potravin, která vrátí zvířata z továren zpět na farmy.

Umožnit kravám a dalším přežvýkavcům, aby se pásli, znamená vytvářet potraviny z něčeho, co je nestravitelné pro lidi. Naopak krmit je obilím a sojou je plýtváním potravou.

Spotřebitelé mohou přispět ke změně třikrát denně tím, že budou jíst potraviny ze zvířat, která se chovají na pastvinách, ve výbězích nebo ekologicky.“

Knihu FARMAGEDDON: Skutečná cena levného masa, autorů Philipa Lymyberyho a novinářky Isabel Oakeshottové vydalo nakladatelství Bloomsbury.

Compassion in World Farming je nejvýznamnější evropská organizace na ochranu hospodářských zvířat, která usiluje o ukončení intenzivních průmyslových velkochovů a podporuje humánní a udržitelnou výrobu potravin. Ústředí má ve Spojeném království, kanceláře ve Francii, Itálii, Nizozemí, Polsku a Belgii a své zástupce v České republice, USA, Číně a Jihoafrické republice.


Čtěte také:

Farmageddon v Senátu PČR

Navštívili jsme biofarmu Sasov. Jak probíhá šetrný chov a pěstování?