Podle údajů byly navrátivší se vlaštovičky pozorovány nejprve ve Františkových Lázních, další se objevily u Kněžických rybníků na Žatecku.
Předchozí relativně teplé počasí v Evropě mohlo urychlit tah stěhovavých ptáků. Následná mrazivá rána však vlaštovkám a dalším hmyzožravcům nepřála, protože za nízkých teplot nebudou mít k dispozici dostatek potravy. Navíc jsou po dlouhé cestě z Afriky vyčerpaní a potřebovali by rychle obnovit tukové zásoby. Kromě vlaštovek již přiletěli např. skřivani, čejky, konipasi, drozdi, rehci i první čápi.
„Jedna vlaštovka skutečně jaro nedělá, přesto se ale jaro nezadržitelně blíží,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO. „Návrat tažných ptáků je symbolem jara odpradávna. I v dnešní době se pozorování ptáků v této době věnuje nejvíc lidí.“
Vlaštovka je také jedním z pěti druhů, jejichž přílet sledují děti i dospělí v celé Evropě. Naše vlaštovky patří mezi vybrané posly jara spolu s čápy, kukačkami, rorýsi a vlhami.
Vlaštovka obecná, ptáček v modrém fraku
Vlaštovky jsou drobní pěvci, hnízdící ve většině případů v blízkosti člověka. Jsou rozšířené po celé Evropě, nalezneme je v Africe, Asii i v obou Amerikách. Miskovité hnízdo dovedně slepené z kuliček bláta si staví nejraději uvnitř hospodářských budov, jako jsou chlévy, stodoly, maštale nebo v průjezdech a chodbách domů. Samice snáší 3-6 vajec, hnízdí 2x do roka od května do srpna. Živí se hmyzem, který obratně chytá za letu.
Vlaštovka je dálkový migrant – zimovištěm našich ptáků je jižní část afrického kontinentu. K nám přilétá již v druhé půli března, jarní přílet pak vrcholí v dubnu. Hlavním obdobím odletu je první polovina září, opozdilci se objevují až do konce října.
Více informací na stránkách www.springalive.net.