Vlaštovka obecná. (Malene Thyssen/Wikimedia Commons)
Vlaštovka, všeobecně nazývaná poslem jara, se letos objevila právě 21. března, první jarní den. Ornitologové hned nahlásili svá pozorování ve Faunistické databázi České společnosti ornitologické.

Podle údajů byly navrátivší se vlaštovičky pozorovány nejprve ve Františkových Lázních, další se objevily u Kněžických rybníků na Žatecku.

Předchozí relativně teplé počasí v Evropě mohlo urychlit tah stěhovavých ptáků. Následná mrazivá rána však vlaštovkám a dalším hmyzožravcům nepřála, protože za nízkých teplot nebudou mít k dispozici dostatek potravy. Navíc jsou po dlouhé cestě z Afriky vyčerpaní a potřebovali by rychle obnovit tukové zásoby. Kromě vlaštovek již přiletěli např. skřivani, čejky, konipasi, drozdi, rehci i první čápi.

„Jedna vlaštovka skutečně jaro nedělá, přesto se ale jaro nezadržitelně blíží,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO. „Návrat tažných ptáků je symbolem jara odpradávna. I v dnešní době se pozorování ptáků v této době věnuje nejvíc lidí.“

Vlaštovka je také jedním z pěti druhů, jejichž přílet sledují děti i dospělí v celé Evropě. Naše vlaštovky patří mezi vybrané posly jara spolu s čápy, kukačkami, rorýsi a vlhami.

Vlaštovka obecná, ptáček v modrém fraku

Vlaštovky jsou drobní pěvci, hnízdící ve většině případů v blízkosti člověka. Jsou rozšířené po celé Evropě, nalezneme je v Africe, Asii i v obou Amerikách. Miskovité hnízdo dovedně slepené z kuliček bláta si staví nejraději uvnitř hospodářských budov, jako jsou chlévy, stodoly, maštale nebo v průjezdech a chodbách domů. Samice snáší 3-6 vajec, hnízdí 2x do roka od května do srpna. Živí se hmyzem, který obratně chytá za letu.

Vlaštovka je dálkový migrant – zimovištěm našich ptáků je jižní část afrického kontinentu. K nám přilétá již v druhé půli března, jarní přílet pak vrcholí v dubnu. Hlavním obdobím odletu je první polovina září, opozdilci se objevují až do konce října.

Více informací na stránkách www.springalive.net.