„Zlatý věk Číny“ – výstava čínského umění z doby mandžurské dynastie Čching (Qing) v australském Melbourne pořádaná od března do června 2015. (Miloš Ondrášek)
POZNÁMKA ŠÉFREDAKTORA: Čínský režim se zasloužil o zničení podstatné části kulturního dědictví Číny. Spálil tisíce prastarých kaligrafií, zničil podstatnou část chrámů a soch, poničil duchovní dědictví země. To, co dnes zbylo z bohaté kultury, která se vyvíjela a obohacovala po dobu pěti tisíc let za vlády dvaceti dynastií, je pouhý zlomek. Více jsme o problematice pojednali v dokumentu o ničení čínské kultury zde.
„Zlatý věk Číny“ – tak se označuje velká výstava čínského umění z doby mandžurské dynastie Čching (Qing) v australském Melbourne pořádaná od března do června 2015. V období 1736–1795 tam panoval císař Čchien-lung (Qianlong) a těchto šedesát let se popisuje jako zvláště fascinující časový úsek v dějinách Číny. Žilo tam tehdy 150 milionů obyvatel přizpůsobených mandžuskému původu panovníka věrnému válečnickým a loveckým tradicím a přizpůsobujícího se principům konfucianismu.
Císař Čchien-lung měl silné kulturní zájmy, sám studoval čínskou kresbu, zabýval se kaligrafií, napsal přes čtyřicet tisíc básní a textů ve volné řeči. Sbíral a zachraňoval čínské kulturní dědictví. Jeho zájmy se nevyhýbaly ani jiným kulturám, evropské, japonské a indické. Italský misionář, jezuita Giuseppe Castiglione, nemálo ovlivnil Qianlongovu dvorní uměleckou akademii.
Národní galerie v Melbourne věnovala této výstavě plochu větší než tisíc čtverečních metrů, na kterých umístila 120 exponátů ze sbírek Palácového muzea v Pekingu. Návštěvníci oceňují tuto výjimečnou příležitost uvidět nejcennější díla čínského výtvarného umění. Jde zejména i o rozměrné obrazy malované tuší na hedvábí, objekty uměleckých řemesel ve zlatě a nefritu. Slavnostní oblečení nutné k prezentaci na císařském dvoře bylo vždy vytvořeno z barevného
hedvábí s vyšívanými draky. Nechyběly ani vlastní kaligrafické a malířské práce samotného císaře.
Dnes již přehodnocená takzvané kulturní revoluce, kterou podnítil komunistický vůdce Mao Ce-tung v roce 1966, se pokoušela ovlivnit dědictví Číny, nevyhýbala se pustošení.
„Zlatý věk Číny“ – výstava čínského umění z doby mandžurské dynastie Čching (Qing) v australském Melbourne pořádaná od března do června 2015. (Miloš Ondrášek)
Tématika všech exponátů je zaměřena na „syna nebes“, tedy císaře a imperiální i konfuciánské umění pod patronátem panovníka. Výstavu provází audiovizuálními záznamy o mravech na císařském dvoře, promítání celovečerních filmů Poslední císař, Tajnosti zakázaného města, Velké muzeum a Odhalené dědictví. Výstavu provázely tématicky zaměřené přednášky.
Pro zajímavost dodávám dobovou zprávu o přijetí emisarů (Lord Macartney a Sir George Staunton), vyslaných do Číny v roce 1792 anglickým králem Jiřím III. Císaři Quianlogovi mezi jinými dary přivezli vědecké a časoměrné přístroje, planetárium a horkovzdušný balon. Císař sídlil v tu dobu v letním paláci mimo hlavní město, emisaři tam směřující byli provázeni anglickými dragouny, pěšáky, bubeníky, dudáky a služebníky všeho druhu (výprava připlula na dvou lodích). Císař jim vyslal naproti přes sto na koních jedoucích feudálních hodnostářů.
Při přijetí na císařském dvoře Macartney a Staunton poklekli na jedno koleno a hluboce sklonili hlavy. Podle dvorního protokolu měli však ležet tváří k podlaze. Při ceremoniálu jednomu z nich spadla z hlavy paruka, císař se tomu velmi smál a pozval je k trůnu na šálek čaje. Macartney předal císaři zlatou dózu vykládanou diamanty, obsahovala dopis anglického krále. Staunton odevzdal císaři dvě vzduchovky. Na oplátku dostali předměty umělecky vyřezané z nefritu, nebyli valně spokojení. Nemohli ovšem tušit, že nyní jsou čínské historické umělecké předměty ceněny nad zlato.
Dnes již přehodnocená takzvaná kulturní revoluce, kterou podnítil komunistický vůdce Mao Ce-tung v roce 1966, se pokoušela ovlivnit dědictví Číny, nevyhýbala se pustošení.
Názory a postoje vyjádřené v tomto článku se nutně nemusejí shodovat s postoji Epoch Times.
Miloš Ondrášek je externím dopisovatelem Epoch Times žijícím v Melbourne.
Čtěte také:
Čínský soudce: „Koho zajímá, jestli je to nezákonné?“
ČRo: Tibet – čínský režim úspěšně vyhlazuje místní kulturu
Lekce z Číny: Farmáři musí po vymření včel opylovat stromy ručně
