Průzkum společnosti Nielsen, který proběhl mezi 30 tisíci respondenty ze 60 zemí, zjistil, že celá čtvrtina dotazovaných si nakupuje potraviny a zboží denní potřeby přes internet. Dalších 55 procent uvádí, že jsou ochotni tento způsob vyzkoušet.
Zřejmě není překvapující, že u jedinců ve věkových skupinách 21–34 let a 15–20 let, kteří vyrůstali s nástupem osobních počítačů a internetu, jsou online nákupy potravin nejběžnější. Nejčastěji si lidé nechávají zboží doručit domů.
Ovšem s rozvojem dalších technologií přicházejí nové možnosti. Například 58 procent dotazovaných uvedlo, že jsou ochotni vyzkoušet takzvané virtuální obchody.
S virtuálními obchody přišel britský řetězec Tesco, který byl také pionýrem v online nákupech, které jsou dnes na Západě poměrně populární. Z velkých supermarketových řetězců je Tesco také zatím jediný, který v České republice umožňuje nakupovat ve svém obchodu online.
První virtuální „prodejna“ byla spuštěna firmou Tesco v roce 2011 ve stanicích jihokorejského metra. Jak to funguje? Na zdech jsou vylepeny obrázky jednotlivých potravin, přičemž každá z nich má svůj vlastní QR kód. Zájemci si kód požadovaného výrobku oskenují svými smartphony, vloží do košíku a Tesco jim pak objednávku doručí domů.
Po Tescu přišly další společnosti. Australský potravinový řetězec Woolworths zahájil virtuální tržiště v roce 2012, načež následovala kanadská internetová společnost Well.ca.
S největším úspěchem se virtuální supermarkety setkávají v Asii a Tichomoří. Například v Číně si přes internet objednává potraviny 46 procent dotázaných. Zajímavé je, že nejmenší zájem vyzkoušet si online nakupování potravin panuje u Evropanů (45 procent oproti 60 procentům v Asii-Tichomoří).
Lidský prvek vyhrává – zatím
Navzdory vší digitální inovaci Nielsen uvádí, že lidé přeci jen stále dávají přednost osobnímu nákupu.
Koupě přes internet je sice pohodlná a nemusíte nikam daleko jezdit, ale kamenné obchody přece jen přijdou vhod, když něco potřebujeme urgentně. Navíc neplatíme doručovací službu. Je v tom však ještě něco víc. Kontakt s druhými lidmi, vjemové zážitky, kdy si produkt očicháme, ohmatáme, vidíme a někdy i ochutnáme, nelze virtuálně nahradit, píše se ve zprávě Nielsen.