Vzhledem k tomu, že se rozmnožuje jen výhonky kořenů, měli bychom si jednu rostlinku koupit u zahradníka.
Mátu můžeme pěstovat za oknem v květináči nebo zasadit rovnou ven, do volné půdy. Výsev se provádí od dubna až do srpna, v domácích podmínkách kdykoliv. Listy máty peprné je možno sušit na zimní zásoby. Potřebuje lehkou půdu, poněkud vlhkou a dobře promísenou s rašelinou. Šíří se poměrně rychle a agresivně.
Jak tato bylinka chutná, není určitě tajemstvím: peprně a osvěživě. Chladivě osvěžující příchuť této léčivé byliny je způsobena obsahem mentolu. V pokrmech se používá zvláště v Anglii, kde je nepostradatelným k výrobě klasické mátové omáčky. Ta se podává ke skopovému masu.
V naší kuchyni bychom měli máty používat více, i když šetrně: čerstvých výhonků a listů do zeleninových a bylinkových polévek, do marinád pro maso, rybu a do sýrových pokrmů. Je výborná do jogurtových zálivek na salát, nezbytná do tzatziki a můžeme ji přidat i do tvarohových pomazánek a k novým brambůrkům na loupačku.
Velmi krásně a zajímavě ozdobí a ochutí ovocné saláty a dezerty. Doplňuje i dezerty čokoládové a s cukrem a citronem vám přinese osvěžující letní nápoj.
Ať vám máta krásně provoní jarní a letní dny...
Autorka žije téměř 20 let v Itálii, zajímá se o recepty našich babiček, o klasické moučníky i italskou kuchyni. Ráda cestuje po Itálii, fotí a seznamuje se s krajovými specialitami a gastronomickými zajímavostmi. Několik let pracovala pro jeden český deník, spolupracovala s českým časopisem pro ženy a má pětiletou zkušenost v potravinářském průmyslu. Její blog najdete na unavenavarecka.blogspot.it.
Čtěte také: Před bezem klekni! Limonáda, čaj i víno z květu černého bezu
