Přemíra Facebooku může vést k depresím

 

V padesátých letech minulého století představil uznávaný sociální psycholog Leon Festinger teorii kognitivní disonance, jejímž cílem bylo odpovědět na otázku „Proč se srovnáváme s ostatními?“ a zároveň popsat psychologické procesy člověka vztahující se k této otázce. Festinger se domníval, že jednotlivci disponují vrozenou touhou zjistit, jak jsou na tom v oblastech, kterým přikládají důležitost v porovnání se svými vrstevníky.

Tato tendence nezmizela. Ve skutečnosti díky internetovému prostředí a sociálním médiím, jakým je např. Facebook, se porovnáváme více než kdy předtím. Toto sociální srovnávání může být zdrojem důležitých informací. Jsme na tom z hlediska naších úspěchů srovnatelně s ostatními, nebo musíme vyvinout větší úsilí a přidat?

Samozřejmě, přílišné porovnávání s našimi vrstevníky v nás může zanechat špatný pocit. Při bližším pohledu na sociální média jsme často zaplaveni řadou informací o rodinných příslušnících, přátelích či známých. Může nastat situace, kdy je těchto informací příliš, či si jednoduše nepřejeme znát podrobnosti, nebo bychom se je nejraději nedozvěděli vůbec.

Například před pár lety se má mladší sestra rozhodla, že nebude chodit do tanečního kurzu, protože nikdy předtím nebyla na rande. Další den se na Facebooku začaly objevovat informace a fotografie jejích přátel ohledně tohoto kurzu. Řekla mi, že pohled na tyto fotografie v ní vyvolal ještě větší pocit sklíčenosti. I když jsem nechtěla do toho strkat nos a pídit se, proč se tak cítí, začala jsem mít pocit, že tato situace může být celkem častým jevem. Možná, že všechny ty usměvavé a šťastné fotografie sestřiných kamarádek, které tančily se svými partnery, v ní vyvolal pocit, že není dost atraktivní či populární, aby mohla jít s někým na rande.

Její zkušenost mě bezděčně inspirovala k vytvoření výzkumu, na kterém jsem pracovala společně s kolegy z univerzit v Houstonu a Palo Alto. Vytvořili jsme dvě studie. Vzorek tvořilo více než 300 amerických vysokoškolských studentů (98 mužů a 236 žen) ve věku něco přes dvacet.

Výzkum proběhl ve dvou fázích. První fáze se uskutečnila během jednoho dne a další následovala za 14 dní. Účastníci podávali zprávy o svém každodenním využívání Facebooku a pocitech, které při tom měli. Celkově jsme zjistili, že u lidí (obou pohlaví), kteří průměrně stráví více času na Facebooku, se s větší pravděpodobností objevují depresivní symptomy způsobené sociálním srovnáváním na sociálních sítích.

Ačkoliv předchozí studie již zjistily souvislost mezi používáním Facebooku a vznikem depresí, náš výzkum spíše naznačuje, že příčinou nebo důvodem, proč se lidé cítí sklesle poté, co strávili spoustu času na Facebooku, může být naše touha se porovnávat s ostatními.

Bohužel, když se porovnáváme s ostatními, je tomu tak automaticky na základě impulsu, tedy velmi často mimo naši kontrolu, aniž můžeme předpovědět, co se bude v daný okamžik nacházet ve výčtu facebookových novinek našich přátel či známých.

Je ovšem důležité si uvědomit, že lidé se často snaží prezentovat v pozitivním světle. Mají tendenci odfiltrovávat negativní aspekty svého života a zdůrazňovat ty dobré. Takže pokud máme tendenci se srovnávat s ostatními, můžeme nabýt pocitu, že náš život je více světský, a ne tak okouzlující jako u ostatních. Pokud budeme mít toto na paměti, měli bychom na to nahlížet jinak.

Facebook a podobné sociální sítě, jako Twitter či Instagram, nejsou fundamentálně dobré či zlé. Byly vytvořeny za konkrétním účelem pobavit a navázat kontakt s našimi přáteli. Takže pokud se u vás vyskytne pocit sklíčenosti poté, co jste zhlédli exotické fotky z dovolené vašich přátel, oznámení o zásnubách či fotky šťastných dětí nebo příspěvky o povýšení, možná nastal čas, kdy je třeba odejít od klávesnice.