Evropští výrobci strunných nástrojů vedou nelehký boj s arogancí čínských výrobců

Velká expanze asijské výroby, a zejména čínské, na evropský trh ovlivňuje řadu výrobců. V ohrožení je již také tradiční výroba strunných nástrojů. Sériová výroba nástrojů na území Číny tlačí ceny výrobků do několikanásobně nižších hodnot, a to i přesto, že je do ČR, potažmo do Evropy dováží přes polovinu kontinentu.

Cena houslí, které nabízí český výrobce, se pohybuje okolo 4 500 Kč za školní housle. Naproti tomu čínská výroba někdy dosahuje pouhých 1 600 Kč. Deník Epoch Times namátkou kontaktoval jednoho českého prodejce, který prohlásil, že „za takovouto cenu neseženete jinou výrobu než čínskou“.

Otázkou ovšem zůstává, jak je možné vyrábět nástroje o 60% levněji, pokud jsou navíc ještě zatíženy náklady na dovoz z Asie? Za jakých podmínek a okolností se zde vyrábí a jaký to má celkový dopad na životní prostředí a tradiční evropské výrobce?

Níže publikujeme zkušenosti evropských výrobců s čínskou konkurencí, zprostředkované ředitelkou společnosti Strunal CZ, tradiční české výrobny strunných nástrojů v Lubech u Chebu, paní Ivanou Hniličkovou.

Máte nějakou zkušenost s čínskými výrobci strunných nástrojů?

Podnik Strunal CZ je členem Asociace výrobců hudebních nástrojů. Ta je členem Evropské konfederace výrobců hudebních nástrojů, která se pravidelně jednou ročně schází s čínskou Asociací výrobců hudebních nástrojů. Když sedíme na jednání a čínská strana začne, fakticky tak začínají všechna jejich obchodní jednání, chlubí se, co všechno dokázali, co mají a co všechno vybudovali.

Přednesou svá úžasná čísla, kolik strunných hudebních nástrojů vyprodukují, všechny ty strunné nástroje jsou osazeny ebenovou garniturou. Protože jde o těžební sezónu, která má nějaké své období, existují limity a kvóty, které jsou povoleny. Jednoduše si spočítáte, že podle počtu kubických metrů, které jsou nutné k výrobě takového množství nástrojů, mnohonásobně překračují tyto limity.

Eben, který se vytěží, patří všem výrobcům, nejen těm asijským. Tak si vždy vyslechnu ta jejich úžasná čísla, a na to jim odpovídám. „Ano, ale cílem tohoto našeho jednání je, abychom výrobě hudebních nástrojů dali nějaká jasná pravidla, zamezili plagiátům, a zamezili tomu, že se výrobci hudebních nástrojů budou chovat nepřátelsky k životnímu prostředí. A jak mi chcete říci, že vy se chováte přátelsky k životnímu prostředí, když vyrobíte 103 tisíc hudebních nástrojů, u nichž garantujete, že jsou osazeny ebenem, jakým tedy ebenem jsou osazeny? Legálně vytěženým – nebo nelegálně vytěženým? Jenom ta čísla, která tady přednášíte, jsou v rozporu s tím, co se smí těžit, co je povoleno k těžbě“.

Čili je jednoznačné, že porušují všechny tyto úmluvy. Nicméně, vymahatelnost práva na straně čínské je velmi diskutabilní, tam se prostě touto otázkou nikdo dostatečně nezaobíral. Tam je důležité, že mají výrobní podnik, že je výroba soustředěna u nich, že lidé mají práci a že vykazují nějaký hrubý domácí produkt.

Mají tato jednání nějaký reálný dopad na zlepšení situace a spolupráce?

Já na ta jednání vždycky chodím, účastním se jich, ale vždy říkám prezidentům, že to nikam nevede, ničeho se nedobereme. Protože to vždycky skončí tím, že jim jednou dáte nepříjemnou otázku, a oni přestanou komunikovat. Neodpoví vám na ni, respektive odpoví vyhýbavě a řeknou vám, že vám tu odpověď později pošlou, a už vám nikdy nic nepošlou. A v podstatě za rok se tam scházíme znovu, s podobnými dotazy. Ta jednání se posouvají minimálně.

Spousta mých kolegů, především z Německa, kteří na těchto jednáních progresivně vystupovali, jsou po těch letech již natolik frustrovaní, že na jednání už ani nedochází. Nepodaří se nám to zlomit, pokud se ti lidé, kteří tam stáli od začátku a vyjednávali podmínky, stanou pasivními a ztratí víru v to, že se podaří něčeho dosáhnout.

Jakou roli hraje Evropská unie v oblasti čínského, potažmo asijského dovozu?

Mě velmi mrzí, jak se k tomu staví Evropská unie, když tedy budeme mluvit o segmentu výroby hudebních nástrojů, protože to je moje profese, to je mi vlastní. Tak například v Brazílii a obecně v Jižní Americe chrání domácí výrobu tak, že na všechny výrobky v tomto segmentu je uvalena zvláštní vysoká sazba dovozního cla, dosahující výše až 40 %. A tím chrání nějakým způsobem svůj domácí trh.

Stejně je to v Číně. Dovozní sazba cla na dovoz hudebních nástrojů do Číny je okolo 20 %. Oproti tomu import asijských nástrojů do Evropy je zatížen minimální sazbou cla do výše 5 %. To je v tak hrubém rozporu, že my jsme jednoznačně znevýhodňováni, když se snažíme prosadit a prodávat naše hudební nástroje na jiných trzích. A Evropská unie, potažmo i Česká republika a Ministerstvo průmyslu a obchodu nám nepomáhá prosadit legislativní změny. Je to prostě nerovný boj.

A tak když se mě někdo zeptá „Jak bojujete s čínskou konkurencí?“, tak se vyhýbám a vystříhávám používat slovo „konkurence“. To není konkurent v pravém slova smyslu. Pro mě je konkurent španělský výrobce kytar, pro mě je konkurent rumunský výrobce tradičních hudebních nástrojů, německý výrobce, ale nikdy pro mě nebude konkurent asijský výrobce, který porušuje všechna možná pravidla. Můžu začít od bezpečnosti práce, likvidace odpadů, které musíte likvidovat podle pravidel Evropské unie a tak dále.

Zmínila jste mezinárodní kvóty na těžbu dřeva, jaký je jejich význam?

Obecně je to ochrana životního prostředí a ochrana deštných pralesů. Pakliže se bavíme o exotických dřevinách, jako je massaranduba, palisandr, eben – to jsou všechno dřeviny, rostoucí převážně v pralesích Ameriky. Ty stromy jsou obrovských rozměrů a rostou většinou na nějakém nedostupném místě, jako je například prales.

Abyste takový strom mohl vytěžit, tak nejenže na to potřebujete těžkou techniku, kterou zničíte ekosystém a zničíte i to společenství a les jako takový, ale samozřejmě potom v těchto většinou rozvojových zemích jako je Afrika (protože eben najdete v Africe, v Indii – najde se i v jiných lokalitách, ale převážně ten africký je ten nejkvalitnější), tak na tuto práci jsou mnohdy využívány i děti.

Na to existují fotografie, dokumenty, záznamy (když se podíváte na Google, tak tam ty informace určitě najdete). A já se bytostně bráním, abych toto podporovala – mluvíme o černé těžbě.

Jaký má dopad záplava laciných výrobků z Číny proudící na evropský trh, konkrétně na vaši společnost?

V současné době nás to ovlivňuje více méně pozitivně, ale zhruba tak před pěti, šesti lety nás to ovlivnilo výrazně negativně. Asijští výrobci nám okamžitě dominantně sebrali skoro 40 % trhu, protože společnost Strunal byla především výrobcem tradičních školních nástrojů pro děti a žáky. Samozřejmě vyráběla také nástroje pro pokročilé a nástroje koncertní, ale bylo to velmi těžké období, kdy jsme museli koncentrovat veškeré síly a transformovat naši výrobu a upouštět od výroby nástrojů v malých velikostech.

Technologicky jsme tak měli zařízení na výrobu menších nástrojů, které nebylo vytížené, a na druhé straně zařízení na výrobu velkých nástrojů, které bylo přetížené. Zrovna tak jsme se potýkali s problémem nedostatečného zásobení dřevem pro nástroje kvalitnější řady, čili to pro nás byl obrovský problém.

V současné době je to již pro nás do jisté míry pozitivní jev, a to z toho důvodu, že evropští distributoři, kteří začali ve velkém odebírat strunné hudební nástroje z Asie, se delší dobu potýkají s určitou nekvalitou, kterou už dnes po těch letech nejsou ochotni akceptovat. Nehledě na to, že se v Asii zvedla životní úroveň, zvedly se mzdy a tedy i ceny těchto produktů. Distributoři nejsou ochotni nést toto zvýšení a akceptovat ho při velmi diskutabilní kvalitě, kterou odevzdávají asijští výrobci.

V současné době mají tendenci vracet se zpět k tradičním evropským výrobcům a vyhledávají v tom málu z nás, kteří jsme ještě zbyli a vyrábíme nástroje bez spolupráce a kooperace s Asií. Zaznamenáváme příliv zákazníků, nicméně stále pouze v segmentu nástrojů pokročilých a koncertních.

Jaký tedy byl konkrétní dopad čínské expanze na vaši společnost?

V letech 2004–2005 činil obrat naší společnosti okolo sto až sto dvaceti milionů korun s růstovou tendencí. Rapidní zlom nastal v roce 2006 a 2007, kdy jsme zaznamenali neuvěřitelný pokles o 40 %. Je to segment trhu se školními nástroji, který jsme nenávratně ztratili a již ho nikdy nenahradíme a který nám vzala čínská produkce.

Je to osminka. 1/8 je pro pěti- až sedmileté dítě, které později začíná hrát na půlce 1/2. To jsou velikosti, které dnes již vůbec nevyrábíme, pouze na speciální přání zákazníka. V minulosti to bylo naopak. Měli jsme skladem nástroje v malých velikostech k okamžitému dodání do hudebních škol a na ty velké se čekalo. Dnes je to obráceně a v důsledku toho jsme nebyli schopni investovat do zásob výrobního materiálu a současně do navýšení našeho výrobního zařízení, což nám vzalo schopnost zaručit firmě nějaký progresivní růst v horizontu dvou tří let. Nejsme tedy schopni docílit toho, aby nás práce nejenom bavila, ale také dobře živila.

Není jednoduché navýšit výrobní zařízení, protože se jedná o technologii, která se pro nás vyvíjí na zakázku. Musíte zapojit vývojáře a zadat firmám, které zde působí, že chceme vyrobit takovou a takovou frézu. Musí se to zkreslit ve spolupráci našich vývojářů a vývojářů dodavatele. To je samozřejmě pro nás jako pro výrobce obrovský problém.

Je to tak, že některé evropské společnosti během asijské expanze zkrachovaly?

Některé i zkrachovaly. Mohu jmenovat například firmu Musima v česko-německém pohraničí. Některé evropské firmy se také transformovaly a převedly svoji výrobu do Asie a neponechaly v Evropě výrobní haly. Mají zde možná nějaké detašované logistické zázemí, dílny pro kompletáž nebo dodatečnou kontrolu kvality výrobků z Asie.

Přestože se nejedná o výrobky evropské, může to být pro zákazníky matoucí, protože někteří nečestní výrobci takovéto nástroje opatřují značkou „Made in EU“, „Made in Germany" nebo „Made in England“, ale samozřejmě že v Německu ani Anglii to vyrobeno není.

Výrazně by nám pomohlo, pokud by se zavedla nějaká mezinárodní úmluva, kde by tito výrobci byli povinni deklarovat, z jakého koeficientu nebo procenta je nástroj vyroben v zemích Evropské unie.

Přesouvají se někteří výrobci pryč z Asie?

Vím o jednom španělském výrobci, který se snaží přesunout výrobu zpět do Evropy, nicméně pro něj už to v podstatě není možné, protože vybudovat novou výrobu ve Španělsku by pro něj bylo velice nákladné. Snaží se tedy najít partnera, který vyrábí nástroje v Evropě. Oslovil i naši společnost, zda bychom pro něho mohli vyrábět pod jeho značkou.

Pro nás je to velice ošemetný krok. Jsem velice ostražitá, protože to může mít vliv na naše obchodní partnery, kteří to začnou vnímat negativně, mohou se obávat, jestli v důsledku této obchodní spolupráce nedošlo k navázání hlubších obchodních vztahů s výrobou v Asii. Zatím tedy k dohodě nedošlo.

Jaké klíčové problémy spatřujete v chování asijského trhu?

Velice negativně vnímám otázku jevu, který jsem v celé šíři nediskutovala, a to je v původu a originálním původu zboží. To je věčně diskutované téma s čínskou asociací výroby hudebních nástrojů. Zatím se nám nepodařilo docílit nějaké efektivní spolupráce. Nejenom že stále bojujeme s plagiáty, ale také s tím, že nám Asiaté registrují naše obchodní značky a jména nekalou cestou a zamezují nám v rozvoji a podnikání na jejich trhu.

Kdosi v Číně zaregistroval naši největší obchodní značku Strunal. Máme ještě další obchodní značky, avšak Strunal je i jméno naší firmy, nicméně v Číně si to někdo zaregistroval na dobu sedmi let.

Všude v Evropě, v Kanadě, Japonsku a USA je postup registrace dlouhodobý a probíhá tak, že registrační kancelář má za povinnost ověřit, zda tato značka již na trhu existuje, kdo je jejím pravděpodobným majitelem a toho majitele oslovit, zda s registrací značky souhlasí. V tomto případě k výzvě nedošlo, protože to je prostě Asie, a někdo nám na dobu sedmi let, pravděpodobně záměrně, znemožnil naši značku používat.

Pokud bychom nyní chtěli naši vlastní značku v Asii používat, musíme prokázat, že jsme originálními vlastníky této značky a máme nejenom duševní, ale i fyzická práva, že všechny výrobky vyrobené a ve světě distribuované pod touto značkou pocházejí z naší výroby.

Je to velký problém, protože jsme nalezli velmi dobrého distributora našich výrobků v Asii a celý obchod se zasekl na tom, že nejsme schopni mu prokázat certifikaci této jediné obchodní značky v Číně.

Co se s tím dát dělat?

Prostřednictvím mezinárodní právní kanceláře jsme učinili výzvu, výhradu a žádáme o zrušení této značky z důvodu zneužívání, jelikož víme, že všechny výrobky na čínském trhu vylepené značkou Strunal jsou opravdu z naší výroby.

Domníváme se, že si tuto značku někdo zaregistroval z ryze spekulativních důvodů, se záměrem nám značku v budoucnu za velké peníze prodat, ale prakticky pod touto značkou nevyrábí.

Nicméně se jedná o dvouletý proces, který nelze nějakým způsobem urychlit.

Velice negativně vnímám neochotu na asijské straně nastavit nějaká funkční pravidla, o která by se mohli opřít především evropští výrobci, kteří se snaží na trhy v Asii se svými výrobky dostat. To je věc, za kterou se mohu stoprocentně postavit, protože na tato jednání osobně docházím, takže vidím, že jsou mechanismy, kterými by toho mohli docílit.

Pro nás Evropany je to krok, který udělat nemůžeme. Nejenom z hlediska právního, ale i systémového. V Evropě existují instituce, na které se můžete obrátit, ale v Asii takové instituce nejsou. Neexistuje hospodářská komora, já o ní nevím. Musíte postupovat ryze přes čínské právníky, ale při těchto jednáních si vždy připadám jako rukojmí. Vůbec jim nerozumím, musím se spolehnout na to, že to, co mi tlumočí je pravda, skutečně to tak je a skutečně se to tak odehrálo.

Navíc tlumočníci rozumějí právním záležitostem, ale nerozumějí vašemu oborovému odvětví. Čínský jazyk i jeho způsob zapisování významů slov jsou od těch evropských hodně odlišné, proto je problematické transparentně tlumočit jednání jako celek. Samozřejmě, že to gro z jednání je správné, ale detaily, ze kterých můžete vycházet a tlačit na ně, ty vám nikdo nepřeloží a nemůžete je nijak použít, pokud nehovoříte čínsky.

Velice mě trápí nečestnost a neochota řešit věci přímo a otevřeně, řešit je, zabývat se jimi do hloubky. To já v naší hudební sekci nevidím.

Když se podíváme na ceny nástrojů, které se vyrábějí a dováží z Číny, je třeba k nim připočítat náklady za dovoz, i tak jsou tato výrobky stále levnější než ty evropské. Na čem je podle vás možné ušetřit?

Sama si to neumím vysvětlit, protože jsou čínské lesy vydrancované v důsledku toho, že Číňané, potažmo Asiaté nejprve vyráběli nástroje z vlastního dřeva. Což je dobře. Vždy je nejlépe, když je nástroj vyroben z domácího dřeva. Protože je potom vyráběn v přirozeném prostředí, podnebí a vlhkost ve které dřevo narostlo, jsou stále stejné. To je přirozený proces. Nicméně oni si přírodu natolik vydrancovali, že začali nakupovat dřevo i v Evropě.

Dodavatel, od kterého nakupuji dřevo já a který prodává dřevo do Číny, mi potvrdil, že ceny jsou pro ně stejné. Neumím si představit, jak jsou schopni dosáhnout cílové ceny, za kterou ten nástroj prodávají. Jediným vysvětlením, které mě napadá, je, že se jedná o státem vlastněný a dotovaný podnik. Jiné vysvětlení pro to nemám. Ten podnik musí být dotovaný státem.

Je finální cena také odrazem nižších platů v Číně potažmo Asii?

U nás je režijní cena mnohonásobně vyšší než v Asii. Asiaté netřídí ani nelikvidují odpad, bezpečně tak jak to děláme my. Nepředpokládám, že by tam byla nějaká zvýšená kontrola bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V tomto ohledu jsou pro nás náklady samozřejmě nepoměrně vyšší, než pro ně.

Dalším nesporným faktorem je jistě výše mzdy, kterou tam zaměstnavatel vyplácí. Ale nemám konkrétní přehled, v jakých částkách se tam platy pohybují.

Děkujeme za rozhovor.

* Poznámka: Postava "Bezpáteřníka" ve snímku Cesta do fantasie

Nabídka článků:

Ivana Hniličková – tradiční výroba strunných nástrojů v Čechách stále pokračuje

Co dělat s nekvalitními strunnými nástroji z Asie? Proč se rozlaďují, je možné je opravit?

Můj prvotní dojem z výroby hudebních nástrojů v Číně byl velice tristní, říká ředitelka

Do tajů starých řemesel: Výroba strunných nástrojů