Bývalý čínský vůdce Ťiang Ce-min na závěrečném zasedání 18. národního kongresu Komunistické strany Číny v Pekingu, listopad 2012. (Feng Li / Getty Images)
Bývalý čínský vůdce Ťiang Ce-min na závěrečném zasedání 18. národního kongresu Komunistické strany Číny v Pekingu, listopad 2012. (Feng Li / Getty Images)
Po vlně protikorupční čistky, která již od roku 2012 dosáhla desítek tisíc zatčení a připravila o posty stovky vysokých úředníků komunistické strany, se otřásá v základech i nejvyšší vedení strany. Po nedávném odsouzení šéfa čínských bezpečnostních sil Čou Jung-kchanga se uvolňuje situace okolo represí iniciovaných exprezidentem Ťiang Ce-minem, jehož byl Čou Jung-kchang mocným spojencem.

Zejména následovníci duchovního hnutí Falun Gong, které začala čínská komunistická strana na popud Ťiang Ce-mina pronásledovat v roce 1999, po celou dobu doručují na Ťiang Ce-mina žaloby k různým úrovním vládních úřadů.

V minulosti byli vždy veškeří „stěžovatelé“ okamžitě zatčeni při příchodu se stížností, a buďto posláni zpět do svého města a předáni tamním úřadům k převýchově, nebo rovnou posláni do pracovního tábora, kam šlo v minulosti člověka poslat bez soudního procesu. Někteří skončili ve vězení na dobu několika let.

Nyní nastal bezprecedentní obrat v situaci, kdy „stěžovatelé“ nejenom stížnosti předají a bezpečně z úřadu odejdou, ale dokonce dostanou oficiální vyrozumění k jejich podání. Situace stále více podněcuje čínské právníky a intelektuály ke spekulacím nad blížícím se pádem exprezidenta Ťiang Ce-mina, jeho případným zatčením a soudním procesem.

Od roku 1999 bylo podle žalob zveřejněných prostřednictvím internetu v Číně podáno na Ťiang Ce-mina desítky tisíc žalob, které úřady „smetly ze stolu“. Tento rok v období od 29. května do 18. června bylo čínskými občany na Ťiang Ce-mina podáno téměř deset tisíc žalob, což je nevídaný fenomén.

Čong Wei-kuang, čínský intelektuál žijící v Německu, přirovnává soudní procesy vedené proti Ťiang Ce-minovi k žalobě na Hitlera. „Je to jako zažalovat Hitlera za zločiny proti lidskosti po druhé světové válce,“ uvedl Čong Wei-kuang.

Kuo Lian-chui, zakladatel čínské právní firmy Jiangxi Mingli, uvedl v rozhovoru, že tyto pokusy jsou „velkou věcí“, protože podle jeho mínění „Ťiang Ce-min přinesl Číně a čínským lidem pohromu, a stejně tak brutální perzekuci následovníkům Falun Gongu“.

„Ti, kdo dělají zlé věci, se setkají s odplatou,“ dodal.

„Věřím, že zažalovat Ťiang Ce-mina je velmi příhodné, jak z pohledu právního, tak z pohledu spravedlnosti,“ řekl Čchang Čan-ning, profesor práv na univerzitě ve městě Nan-ťing v provincii Ťiang-su. Jeho kolegové to podle něho považují za „velmi odvážné“.

Bývalý stranický úředník Chan Kuang-šeng, který emigroval do Kanady v roce 2001, uvedl, že početné stížnosti jsou „bezprecedentním fenoménem“.

Podle odhadů expertů během represivní kampaně exprezidenta Ťiang Ce-mina proti Tibeťanům, duchovnímu hnutí Falun Gong, křesťanům a Ujgurům předpokládaný počet obětí na životech dosáhl více než sta tisíc. Lidsko-právní aktivisté odhadují, že počet obětí je desetinásobně větší. Pokud dojde na soudní proces s Ťiang Ce-minem, bude se jednat o celosvětově sledovanou událost.

Současný prezident Si Ťin-pching by mohl stížnosti zohlednit v rámci svého probíhajícího boje proti Ťiang Ce-minovi a jeho mocenské frakci. Podle expertů ale nikdy nepřizná, že se dopustil zločinů při pronásledování duchovního hnutí Falun Gong, protože by tím pravděpodobně zapříčinil pád strany, neboť strana již šestnáct let označuje svoje represe Falun Gongu, jak na domácí tak na zahraniční scéně, za legální a oprávněné jednání.

Ťiang Ce-minovi také přitěžují dva soudní procesy, které jsou proti němu vedeny ve Španělsku, první začal v roce 2009 a druhý 2014, kdy byl obžalován z genocidy a zločinů proti lidskosti, jichž se měl dopustit při represích následovníků Falun Gongu a původních obyvatel Tibetu.


Článek byl napsán za použití souboru článků Larryho Onga: odkaz 1odkaz 2odkaz 3.


Čtěte také: 

Čínská protikorupční kampaň vstoupila do rozhodující fáze

Vzestup a pád mocenské linie exprezidenta Ťiang Ce-mina