Šéfredaktor a jednatel magazínu Reportér Robert Čásenský se dnes ohradil proti postupu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) vůči redaktorovi listu Jaroslavu Kmentovi, který minulý měsíc napsal článek Zločiny v IKEM o kauze Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Vrchní komisař inspekce vyzval Kmentu, ať mu odevzdá všechny dokumenty k článku, v němž se kriticky vyjadřoval i k roli GIBS v případu, jinak mu hrozí pokuta či odnětí dokumentů. Čásenský v otevřeném dopise řediteli GIBS Vítu Hendrychovi uvedl, že takový postup GIBS považuje za nepřijatelný nátlak. Kopii dopisu poslal i premiérovi Petru Fialovi (ODS), jehož mluvčí následně odmítl náznaky o politizaci GIBS. Mluvčí GIBS Ivana Nguyenová na dotaz ČTK odpoledne řekla, že zatím nemá Čásenského dopis k dispozici, a nemůže ho komentovat.
Čásenský uvedl, že Kmentův článek klade otázky ohledně zapojení GIBS do případu i posuzování všech okolností. Připomněl, že za obsah publikace je podle tiskového zákona odpovědný vydavatel, a proto také orgány činné v trestním řízení obvykle požadují informace či materiály od vydavatele, nikoli od autora. To se v tomto případě nestalo. „Ze strany vrchního komisaře GIBS je kontaktován přímo autor textu. Zároveň je mu vrchním komisařem sdělováno, že při nevydání mu mohou být požadované materiály úředně odňaty a může mu být udělena pokuta do výše 50.000 Kč,“ napsal Čásenský.
Tento postup podle něj vytváří jednoznačný dojem nátlaku ze strany GIBS na autora textu, který byl k roli GIBS v konkrétní kauze kritický. Vyšetřovatel podle šéfredaktora navíc žádá materiály, které si může opatřit jinak. Kmenta se po konzultaci s právní zástupkyní rozhodl výzvě k vydání dokumentů nevyhovět, dodal Čásenský. Věří, že tento postup ze strany GIBS byl spíše pochybením jednotlivce.
Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) považuje svoji výzvu za standardní postup v souladu s trestním řádem, aby autor Jaroslav Kmenta inspekci předal dokumenty ke článku o kauze údajného vydírání a manipulace v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Podle GIBS po něm vyšetřovatel nežádá informace, které by porušovaly ochranu svobody tisku či projevu nebo vyžadovaly porušení práva na ochranu zdroje. Mluvčí GIBS Ivana Nguyenová dnes stanovisko úřadu zveřejnila na webu. Reagovala tím tak na otevřený dopis šéfredaktora listu.
Kmenta považuje přístup GIBS za nátlakovou akci. „Netušil jsem, že za vlády ‚demokratické Pětikoalice‘ a Petra Fialy zažiju stejné nátlakové akce jako za éry Andreje Babiše. GIBS utržená ze řetězu,“ uvedl redaktor na síti X. Obdobně se Kmenta vyjádřil i dnes. „Nejnovější stanovisko GIBS k jejich výzvě na vydání listin z kauzy IKEM, mě utvrzuje v tom, že jde o nátlak na mou osobu a novinářskou práci,“ napsal v zaslaném prohlášení. Rozporoval také některé argumenty inspekce. Podle Kmenty není pravda, že si GIBS nemůže listiny opatřit jinak než u něj. „Může vyzývat k vydání věci přímo zúčastněné a nečinit tak směrem k médiím. Pokud nějaké podklady dokázala získat redakce, proč si je neopatří státní úřad, pokud o to skutečně stojí?“ doplnil.
Vůči jeho vyjádření se následně ohradil mluvčí vlády Václav Smolka. „Pan premiér se důrazně ohrazuje proti jakýmkoliv náznakům o politizaci směrem ke GIBS. Činnost GIBS neřídí ani neúkoluje ani vláda, ani její předseda. Vyšetřování trestné činnosti a jakékoliv zasahování do této věci nepřísluší politikům,“ zdůraznil. Ředitel GIBS je ze své funkce sice odpovědný předsedovi vlády, který ho jmenuje. „Z toho ale nevyplývá a nesmí vyplývat to, že by kdokoliv z úrovně vlády měl zasahovat do činnosti GIBS. Všechny kroky, které GIBS činí, může vysvětlovat jen GIBS nebo dozorující státní zástupce,“ dodal mluvčí kabinetu.
GIBS ve svém dnešním stanovisku uvedla, že Kmenta v článku popisuje listiny, které však zřejmě neodpovídají těm, které při domovních prohlídkách inspekce zajistila, ani není jasné, o jaké konkrétní dokumenty se jedná. Kvůli tomu, že listiny má mít k dispozici Kmenta, výzva k jejich vydání směřovala přímo jemu. „Výzva k vydání věci je standardní zákonný postup, který je v těchto případech používán bez ohledu na osobu adresáta a jehož nezbytnou součástí je i poučení o možných následcích nevyhovění,“ konstatovala GIBS. Požadované informace podle inspekce také nijak neohrožují svobodu tisku, projevu a šíření informací ani právo na ochranu zdroje. Kmenta může poskytnutí součinnosti odmítnout a v případě pochybností o regulérnosti postupu GIBS se obrátit na dozorového státního zástupce či jemu nadřízené státní zastupitelství.
Policie na začátku října obvinila bývalého ředitele IKEM Michala Stiborka a jeho náměstka Jiřího Malého kvůli vydírání. Stiborek s Malým podle policistů vyvíjeli nátlak na kardiochirurga Jana Pirka a šéfa kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivana Netuku. Spolu s nim byl obviněný i šéf IT oddělení Petr Raška kvůli neoprávněnému přístupu k počítačovému systému a porušení tajemství listin. Kmenta se ve svém článku o dění v IKEM zabývá i zapojením GIBS do případu údajné korupce, vydírání a manipulace se zakázkami v této špičkové pražské nemocnici.
