Dívka jménem Little Rosa je z Kolumbie, ale žije jako uprchlík ve Venezuele. Ze solidarity poslala vzkaz všem dětem ze Sýrie: Mír na Zemi, ilustr. foto. (UNO-Flüchtlingshilfe)
Reakce obyvatel ČR na příchozí uprchlíky jsou velmi rozporuplné.
Má nebo nemá ČR přijímat uprchlíky ze Sýrie sužované nekončícími boji, kterým jde o život? (na otázku, kterou klade ET, odpovídali čeští lidé)
„Mohli bychom přijmout ženy s rodinami. Bez mužů. Já jejich mužům nevěřím,“ říká mladá prodavačka (20 let) v pekařství.
„Je to dvousečná záležitost,“ řekl pracující senior (65 let). „Když je přijmeme, musí se náš stát o ně postarat po sociální i pracovní stránce. Mohou mezi nimi být i teroristé. Na straně druhé – je mi líto dětí a rodin, které tím konfliktem trpí. Ale za sebe mohu říci jednoznačně – ne.“
„Nemohli bychom přijmout třeba jen lidi, kteří jsou křesťané? O ty ostatní by se mohly postarat muslimské státy,“ klade si otázku úřednice středního věku.
Na to reaguje 38letá magistra, zaměstnankyně muzea: „Máme tu mít nazpět ´rampu´ s pověstnou Sofiinou volbou?! Dělit lidi nalevo, napravo? Lidé se vůbec nezměnili! Jsou schopni si to vše zopakovat. Slušní lidé? Opravdu slušní lidé by měli projevit svou solidaritu. Jinak slušní nejsou!“ reaguje paní z muzea.
„Myslím, že je to nedůvěryhodné, přijímat ty lidi sem k nám. Může mezi nimi být kdokoliv... Tohle by se mělo řešit na vyšší úrovni, celosvětově. Velmoci by se měly spojit a zanechat svých žabomyších sporů. Na světě to stále jde ´ode zdi ke zdi´. Nic se nezměnilo, vše se opakuje,“ uvažuje důchodkyně (79 let).
Tři mladí lidé, sedící v kavárně, se jednoznačně přiklánějí k tomu přijmout uprchlíky. „Jsou na moři, už sem jedou, nemůžeme je poslat nazpět.“
„Jakmile dorazí ke břehům Itálie, Anglie, Řecka, pro mne to znamená, jakoby mířili k nám. Jsou v Evropě! Nejsme cílová země, ale jsme zodpovědni jim pomoci,“ vyjadřuje se k problému mladý muž, sociální pracovník.
Uprchlíci se ohlížejí za Sýrií
Georg Yako pochází se Sýrie. Před více než 30 lety studoval na VUT v Brně a po škole se opět vrátil do Sýrie. Před pár měsíci dostal azyl v ČR a aktuálně žije v Brně. Česky mluví dosud velmi dobře.
George říká, že v Sýrii až do konfliktu žil velmi mladý národ – každý rok se narodilo půl milionu dětí.
K dokumentárnímu snímku Chicago girl podotýká, že zde nebylo ukázáno, jak jsou v Homsu pořízeny sklady a zbraně pod zemí, a že opozice byla také ozbrojená – FSA vznikla z dezertérů od vládního vojska. Podle Georga Yako byla celá revoluce podporována ze zahraničí.
Georg původně mluvil aramejsky, jazykem Ježíšovým. Na svých fotografiích ukazuje šťastné okamžiky svojí rodiny: svatby, křtiny a rodinné události prožité v Sýrii. Poslední dobou se však situace již tak přiostřila, že museli uprchnout. A protože v ČR už kdysi studoval a naučil se jazyk, zamířil sem.
„Obyvatelé strádají především nedostatkem potravin, vody, zdravotnického materiálu a personálu, pohonných hmot a základního materiálního vybavení. Ceny dostupných potravin a komodit několikanásobně vzrostly. Země je vyrabovaná a zpustošená. Podle OSN celých 80 % obyvatel přišlo o práci a podle Indexu lidského rozvoje (HDI) se země propadla o čtyři dekády nazpět,“ potvrzuje o Sýrii Člověk v tísni.
Křesťansky smýšlející Georg dodává: „Ozbrojenci zničili kostely, označili byty křesťanů, nesměli jsme odeslat žádnou zásilku, nesměli jsme mít ani evropský WC. Pokud bychom neuprchli, hrozilo nám umučení,“ hodnotí svoji situaci před útěkem ze Sýrie. Zůstali tam jen sunnité. Ostatní utekli. Je tu riziko cesty po moři. Někteří uprchlíci putují po samotné Sýrii, nemaje střechu nad hlavou.
Největší problém nastal vyhlášením Islámského státu. Expanze z Iráku. Podle Georga je reálná skutečnost jiná, než je prezentována v médiích.
„Například Maroko, Saúdská Arábie, Turecko vidím jako tzv. ´královské státy´, které se revoluci vyhnuly. Kdo je podporuje, je otázkou,“ uvažuje.
Georg Yako vysoce oceňuje, když čeští lidé, hodně mladých, mají zájem o osudy syrských utečenců. Česká ambasáda v Damašku je jednou z mála, která zůstává během konfliktu v Sýrii otevřena.
Ve své výroční zprávě Global Trends Report: World at War za rok 2014 Agentura OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že za loňský rok rekordně stoupl počet uprchlíků ve světě. Více než polovina z nich jsou děti. Zpráva upozorňuje na historicky nejvyšší počet lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy v důsledku válek, konfliktů či pronásledování.
Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) přesáhl počet běženců mířících do Evropy přes Středozemní moře jen v letošním roce 100 tisíc. Nejvíce se jich se vylodilo v Itálii (54 tisíc), v Řecku (48 tisíc) a ve Španělsku (920).
Čtěte také:
Jak se dělá arabské jaro přes Facebook
MFDF Jihlava: Sira - písně půlměsíce
