Libanonský výrobce měří tloušťku dřeva, ilustr. foto. (JOSEPH EID / AFP / Getty Images)
Dnes stojí toto staré umění, podobně jako jiná řemesla, na rozcestí. Otázky strojové výroby, elektronických nástrojů a nových materiálů posouvají kvalitu zvuku a kvantitu výrobků do jiných rozměrů. Je samozřejmě závažnou otázkou, zda je taková cesta pro hudební, ale i jiná odvětví, přínosem.
Pojďte se společně s námi zahloubat do fascinujícího a kouzelného procesu výroby strunných nástrojů.
Video reportáž: Výroba houslí ve zkratce (Discovery)
Na počátku všeho stojí kvalitní dřevo
Skutečným základem výroby strunných nástrojů je výběr a sušení dřeva. Kvalita dřeva rozhoduje o výsledné kvalitě zvuku vyrobeného nástroje. Je třeba vybírat vysoce kvalitní, takzvané rezonanční dřevo, které se dále tradiční formou suší a zpracovává. Proces sušení trvá několik let, a tak mistři houslaři říkají, že dřevo suší pro své syny a vnuky.
Jaké typy dřevin se používají
Základním druhem používaných dřevin jsou smrk a javor. Dále je to buk, mahagon, cedr, palisandr a eben. Dřeviny, jako je smrk, javor a buk je možné najít po celé Evropě. Pokud jde o exotické dřeviny, jako jsou mahagon, cedr, massaranduba, palisandr a eben, ty se nacházejí zejména v pralesích Ameriky, Afriky nebo Indie. Jsou to stromy obrovských rozměrů a rostou většinou na nedostupných místech.
Ochrana životního prostředí
Z důvodu ochrany přírodního bohatství jsou stanoveny mezinárodní kvóty pro těžbu ohrožených dřevin, čímž se zabezpečuje ochrana deštných pralesů, které jsou těžbou velkých stromů značně zasaženy. Na místě operuje těžká technika, jejíž samotná doprava na místo ničí lokální ekosystém. V rozvojových zemích, jako je Afrika nebo Indie, jsou mnohdy na nelegální těžbu dřevin využívány i děti.
Některá vývojová hudební oddělení pracují na nalezení náhrady pro ohrožené dřeviny, které budou vykazovat tónové vlastnosti minimálně podobné jako tyto exotické dřeviny. Díky nalezení vhodné náhrady by bylo také možné zvýšit ochranu životního prostředí a umožnit větší zachování přírodního bohatství.
Je třeba vysokohorský smrk starý osmdesát a více let, rostoucí ve výšce od 700 metrů nad mořem. Využitelný je pouze kmen od půl metru nad zemí do výšky 1,5 metru.
Parametry a specifika dřevin
Strom pro výrobu nástrojů má určitá specifika a parametry. Musí být rovnoletý, musí růst v určité nadmořské výšce, aby vykazoval kvality rezonančního dřeva.
Pokud jde o dřevo smrkové, tak nejlépe vyhovuje vysokohorský smrk ve stáří osmdesáti a výše let, rostoucí v oblasti od 700 až do 1 500 metrů nad mořem. Dřevo musí být rovnoleté a nezkroucené. Pro hudební nástroje je využitelný pouze kmen od pařezu, přibližně 50 centimetrů nad zemí až do výšky maximálně 1,5 metru. Ostatní části stromu nelze využít, neboť nemají požadované vlastnosti.
Smrkové dřevo se u strunných nástrojů používá pro výrobu vrchní desky, která je na nástroji nejdůležitější. Například u houslí se spodní deska, luby a krk vyrábějí z javoru. Hmatník a kolíčky jsou potom z ebenu.
Řezání kulatiny
Dřevo je podle typu, velikosti a materiálu dále diverzifikováno, děleno a kráceno na jednotlivé polotovary a přířezy, které určují, jaký nástroj bude z daného dřeva vyroben.
Kmen se potom dále zpracovává takzvaným radiálním řezem, což znamená, že se rozčtvrtí a dále zpracovává podle toho, jaké známky kvality vykazuje. Může sloužit pro výrobu školního nástroje, až po nástroj koncertní či mistrovský.
Celý proces sušení se v případě smrku a javoru pohybuje od osmi do dvanácti let. V případě buku, mahagonu, cedru od dvou do pěti let a v případě ebenu je doba zrání okolo pěti až sedmi let.
Dlouhý proces sušení
Dřevo se po rozřezání suší v halách, které jsou ze dvou stran otevřené. Dřevo zde leží položené tak, aby mezi ním cirkuloval vzduch, a v průběhu skladování se otáčí ze severu na jih, aby bylo jeho prosoušení rovnoměrné.
V procesu přírodního sušení se dřevo přesune do uzavřené sušárny, kde se dále aklimatizuje. Dále putuje do sušárenské pece, kde se dále dosušuje. Takto vysušené dřevo se již dostává na dílnu, kde se opět aklimatizuje po dobu od jednoho do tří měsíců. Poté již může začít samotná výroba nástroje.
Celý proces sušení se v případě smrku a javoru pohybuje od osmi do dvanácti let. V případě buku, mahagonu, cedru od dvou do pěti let a v případě ebenu je doba zrání okolo pěti až sedmi let.
Výroba nástrojů
Nyní nastupují ke slovu pily, dláta, frézy, hoblíky a brusné papíry. Frézy připravují polotovary, jako jsou desky a krky, kdy stroj ze dřeva odebere největší masu a následně každý jednotlivý díl a kousek ještě projde ručním opracováním. Někteří houslařští mistři si zakládají na výlučně ruční výrobě a úplně se vyhýbají použití strojních pil, fréz a brusek.
Pokud vezmeme jako příklad výrobu houslí, je nutno vyrobit následující části. Horní smrkovou desku, javorové jsou spodní deska, krk, luby, žebra, kobylka a dušička. Z ebenu potom hmatník a kolíčky.
Veškeré spojování dřeva probíhá pomocí lepidla bez použití kovových spojovacích materiálů, jako jsou hřebíčky, šroubky či vruty.
Dědictví výroby houslí
Jak správně housle vyrábět je duševním vlastnictvím každého výrobce, jeho „know how“. Pokud takové znalosti výrobce nemá, může vyrobit pěkné housle, které ovšem nebudou znít, nepůjdou naladit nebo prasknou v důsledku spatného procesu sušení.
Nejdůležitější jsou například velikost nástroje, menzura a napasování krku na takzvaný korpus. Pokud se krk napasuje v nesprávném úhlu proti korpusu, stane se nástroj nenaladitelným. Pokud není použité dřevo dostatečně kvalitní a dobře vysušené, rovněž nebude nástroj znít. Jedná se o vysoce citlivý a dlouhodobý výrobní proces.
Jak se nástroje dělí podle velikosti
Osminka 1/8 je pro pěti- až sedmileté dítě. Potom už začíná na půlce 1/2 a pokračuje na tříčtvrtce a celých nástrojích.
Nástroje podle kvality
Nejnižší úroveň kvality vykazují takzvané školní nástroje, které slouží zejména pro výuku žáků hudebních škol. Následují kvalitnější, ale také dražší koncertní nástroje a dále již velmi drahé mistrovské nástroje v ceně několika desítek až stovek tisíc korun. Legendární housle značky Stradivari dosahují hodnoty až několika milionů dolarů.
A nyní, když jsou nástroje hotové, můžete si vychutnat jejich nezaměnitelné kouzlo v Mozartově Malé noční hudbě.
Malá noční hudba – Mozart
PODĚKOVÁNÍ: Speciální poděkování patří ředitelce společnosti Strunal CZ, tradiční výrobny strunných nástrojů v Lubech u Chebu, paní Ivaně Hniličkové, která poskytla stěžejní informace pro tvorbu tohoto článku.
Nabídka článků:
Ivana Hniličková – tradiční výroba strunných nástrojů v Čechách stále pokračuje
Co dělat s nekvalitními strunnými nástroji z Asie? Proč se rozlaďují, je možné je opravit?
Můj prvotní dojem z výroby hudebních nástrojů v Číně byl velice tristní, říká ředitelka
