Muž demonstruje před továrnou firmy Tata Steel v Scunthorpe za zachování pracovních míst; 19. října 2015. Ocelářům hrozí masové propouštění a jedním z důvodů je podhodnocená čínská ocel. (Christopher Furlong/Getty Images)
Londýn - Zatímco čínský prezident přijel se svou chotí na oficiální čtyřdenní návštěvu Velké Británie, zástupci místního ocelářského průmyslu vyzývají vládu, aby zastavila dovozy levné oceli z Číny.
Si Ťin-pching je první hlavou čínského státu, která britské ostrovy za 10 let navštívila. Přiváží s sebou sliby o miliardových investicích a obchodních příležitostech. Vláda Velké Británie zase doufá, že se Peking stane do deseti let druhým největším obchodním partnerem Londýna.
Dělníci z upadajících ocelářských kolosů to ovšem vidí jinak. Ocelářský průmysl ztrácí dech a o práci přišly či brzy přijdou tisíce dělníků. Firma Tata Steel tento týden oznámila, že zřejmě propustí 1 170 zaměstnanců ve svých dvou továrnách. Firma SSI uzavřela minulý měsíc továrnu v Redcaru, což vedlo ke ztrátě 2 200 pracovních míst. Další dva tisíce míst jsou v ohrožení poté, co společnost Caparo Industries oznámila likvidaci.
Jak poznamenává BBC, britští oceláři dávají vinu vysokým cenám energie a levným čínským dovozům, které způsobily kolaps na trzích s ocelí. Čína prodává svou ocel za podhodnocenou, dumpingovou cenu, které nelze konkurovat.
Odbory vyzvaly předsedu vlády Davida Camerona, aby tuto tématiku nadnesl při rozhovorech s čínským prezidentem. „Ministři se musí zeptat sami sebe, kolik ocelářských firem ještě musí jít ke dnu, než něco udělají,“ citoval The Telegraph kritiku postoje vlády Tony Burke, předseda odborů UNITE.
Cameron již slíbil, že otázku se Si Ťin-pchingem probere, ale učiní čínský prezident nějaké reálné kroky? Velice pravděpodobně ne. I když se čínský režim snaží zvýšit celosvětovou prestiž země a skupuje řadu západních subjektů, ekonomicky se zemi nedaří. Peking dostává jednu ránu za druhou – od kolapsu burzy letos v létě přes výbuch skladů v Tchien-ťinu po výrazné zpomalení čínského hospodářství.
Britská královna a princ Filip projíždějí s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a jeho ženou v královském kočáře po londýnském Mall, zatímco demonstranti z Falun Dafa lemují chodníky kolem. (Si Gross/Epoch Times)
Poslední věc, kterou se bude Si zaobírat, je pár tisíc pracovních míst v britských továrnách, zatímco mu houfně krachují podniky v celé zemi. Komunistická stana Číny se jako totalitní režim sice nemusí zpovídat voličům a navíc používá k jejich kontrole přísnou cenzuru, ale pokud přijde masová nezaměstnanost, lidé by mohli vyjít do ulic, aby svoji nespokojenost vyjádřili nahlas. A to by mohlo pro stranické pohlaváry znamenat konec jejich blahobytu.
Triumfální namlouvací jízda Británií tak Si Ťin-pchingovi nezačala zrovna tak, jak si plánoval. Mediální humbuk kolem hromadného propouštění z oceláren zaznívá k Britům daleko hlasitěji než slavnostní ohlášky budoucí velkolepé spolupráce dvou národů. Smíšené pocity nejsou nepodobné těm, jaké mají občané jiných zemí – na jedné straně čínský režim kupuje jejich podniky a velkoryse investuje do nejrůznějších odvětví, na straně druhé podrážejí neférové praktiky Číny nohy jejich společnostem a vedou k úbytku pracovních míst.
Demonstranti z Amnesty International a protibetští aktivisté protestují v Londýně za lidská práva v Číně u příležitosti návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Velké Británii. (Si Gross/Epoch Times)
