Říjnový tapíří kluk. (Michal Ryneš)
Říjnový tapíří kluk. (Michal Ryneš)
Přestože začal chladný podzim, v jihlavské zoo se nepřestávají rodit nová mláďata. Pořádně rušno je právě teď v rodině tapírů jihoamerických (Tapirus terrestris), kde se počátkem října narodil malý tapíří kluk. Jeho rodiči jsou dvanáctiletý samec Venoušek, pocházející ze Zoo Norimberk v Německu, a třináctiletá samice Vanesa, která se narodila v Zoo Jihlava. Společnost mladé tapíří rodině dělá zkušená dvacetiletá samice Charlota, která je maminkou Vanesy, a tedy babičkou malého tapířího samce.

„Stejně jako všechna tapíří mláďata je i náš malý tapír na rozdíl od svých rodičů pestře zbarvený. Na tmavě hnědém podkladu má spoustu světlých pruhů, takže trochu připomíná sele divokého prasete. Jde však o důmyslné maskování, které nehybné mládě ve hře světla a stínů pralesního podrostu činí takřka neviditelným,“ sdělila Ing. Eliška Kubíková, ředitelka jihlavské zoo.

Tapíří kluk se má čile k světu, i když stejně jako každé mládě zatím hodně odpočívá. První odvážné kroky zatím dělá uvnitř pavilonu tapírů, kapybar a papoušků ara, kde malého tapíra mohou vidět i návštěvníci. Během slunečného počasí začnou chovatelé pouštět tapíry na chvíli i do venkovního výběhu.

Tapíři jsou velice zvláštní čeledí lichokopytníků, která obývá ve třech druzích Jižní a Střední Ameriku, jeden druh tapíra žije v jihovýchodní Asii. Jsou nejbližšími příbuznými nosorožců, koní a zeber. Pro všechny tapíry je nápadné mohutné tělo na krátkých nohách, které mají vpředu čtyři a vzadu tři prsty. Nejnápadnějším znakem tapírů je prodloužený citlivý nos, který tvoří krátký chobot, s jehož pomocí si tapíři hledají potravu.

Tapíři se také někdy nazývají „živoucí fosilie“, protože stejně jako oni vypadali ve třetihorách i předkové nosorožců a koní.


Zdroj: TZ