Kolínská voda 2: Vůně se nese celou historií

Kolínská voda voněla našim babičkám, možná ještě našim rodičům, někdo se s ní nepřátelil, jiný si vybíral, kterou vůni raději. Svého času kolovalo dokonce lidové rčení, že „opravdový chlap má být cítit potem a hnojem“.

Avšak – odedávna se lidé snažili eliminovat zápach potu, kožního mazu, lidské špíny, které nelibě dotíraly na jejich nos. Vůně se nese celou historií.

Na kolínskou vodu shlížejí dnes mladí lidé tak trochu spatra. Mají přece Rexonu, Niveu, tuhé antiperspiranty a další široký výběr proti pocení a nežádoucím pachům. Ale v době, kdy ještě nebyly Rexony nebo Axe?

Například ještě v polovině 80. let minulého století, v době socialistického Československa lidé také řešili mnohé potíže tělesného rázu, žádné deodoranty nebyly k dostání. A pouze ve větších městech stály parfumerie, kde se prodávalo pár značek, jako Być może (přelož.: „Snad, Možná, že“), Moschus, Dior, Fidji, Antilope nebo Nina Ricci (většinou končily pod pultem)…, apod.

Dámy žijící v normalizovaném státečku také řešily, jak eliminovat závany potu v podpaží a současně jak uchránit před agresivním potem svůj oděv.

„Podívej se, než si obléknu svetr, vezmu si na ruku pár kapek kolínské, vetřu do podpaží a pak se obleču. Jinak ten pot z těch svetrů nedostaneš – a nevypereš!“ zněla moudrá rada zkušené dámy, která tak šikovně vyřešila absenci deodorantů.

„Když to vezmeme od středověku, původně se parfémy prodávaly ve velkých nádobách. Voňavkáři stáli vždy u kostela a prodávali je tak, že je přelévali do flaštiček,“ vyložila nám část historie paní parfumeristka z Třebíče.

„Šlechta a bohatí lidé, kteří vcházeli z kostela, si nechali vždy vůni nalít. Samozřejmě kvalita to musela být mizerná, protože se do vůně dostal vzduch, nečistoty i prach z ovzduší, a potom vůně rychle začala podléhat zkáze. Ve voňavce pak mohla nastat chemická reakce. Denní světlo mělo na vůně také nepříznivý vliv. To byl středověk,“ dodává dnešní parfumeristka.

V průběhu času lidé zapomněli na vůni našich babiček a možná by někteří uvítali rady, jak ji správně používat. Podle pomyslné příčky se kolínská voda se svými 4–5 % vonných látek nachází pod toaletní vodou, jež má 6–12 %.

Oproti silnému parfému je kolínská daleko zředěnější, avšak kolínská poskytuje zcela jinačí využití. Díky obsahu alkoholu především osvěžuje a dodává energii pro tělo, které je třeba poněkud unavené. Pro osvěžení můžeme kolínskou nanést na krk, uši, předloktí, pod kolena a na kotníky. Provoní nám tělo a zahání únavu. Rituálek můžeme během dne opakovat.

Když někdo v dřívějších dobách omdlel, kolínskou mu třeli spánky, vůně a alkohol pak přivedly skleslého znovu k životu.

Další variantou je již zmíněné vetření kolínské do podpaží. Alkohol totiž působí i proti bakteriím.

A tak kdo si nechce ucpat kožní póry tuhým antiperspirantem a nevadí mu obsah alkoholu, může zkusit romantický návrat ke kolínské vodě.

Čtěte také: Přenesené významy: Kolínská voda