Jarní návraty našich opeřených společníků. Nový fenomén u čápů bílých

 

Evropští čápi zimují na skládkách – uvádí se na stránkách cap.birdlife.cz. I během zimních měsíců zůstávají čápi na jihu Evropy, v Portugalsku napočítali, že za posledních 20 lety stouply počty čápů bílých na desetinásobek.

Přitom bylo známo, že evropští čápi dříve opouštěli náš kontinent a z Afriky se navraceli vždy s nástupem jara. U nás se tento fakt odráží v březnové pranostice: „Na svatého Řehoře led plave do moře, žába hubu otevře, čáp letí od moře a šelma sedlák, který neoře.“

V důsledku klimatických změn a změn v životním prostředí způsobených člověkem stěhovaví ptáci zásadně mění své chování a od pravidelných migrací upouštějí. 

Poté, co britští a portugalští ornitologové připevnili na tělo 48 čápů bílých přístroj GPS, mohou vědci sledovat pohyb čápů mezi hnízdem a místem, kde ptáci hledali potravu. Současně tak získávají přehled činnosti těchto nápadných ptáků – kdy se procházejí a hledají potravu, nebo kdy sedí na hnízdě.

Ukázalo se, že  čápi přezimují na Pyrenejském poloostrově a potravu hledají na skládkách komunálního odpadu.

To představuje v chování těchto ptáků zcela nový fenomén.

„I pojem ´letí přes moře´ bychom si měli trochu upřesnit,“ vysvětluje Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické. „Čápi plachtí. To znamená, že k letu využívají stoupavých teplých vzdušných proudů. Ty ale nad mořem nejsou. Proto z jižní Afriky, kde stále většina čápů zimu tráví, k nám neletí přímo, ale snaží se moře přeletět v nejužších oblastech.“

Známe dvě hlavní tahové cesty čápů: východní (přes Malou Asii) a západní (přes Gibraltar). V posledních letech se však stále více setkáváme se zimováním ptáků nejen v jihozápadní Evropě, ale i v Česku. Teplejší zimy a nízká či dokonce žádná sněhová pokrývka umožní čápům naši zimu přežít.

Na otázku, jak navrátilci snášení letošní chladný březen, odpovídá Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO:„Myslím, že se není čeho bát. Dokud nenapadne vysoká vrstva sněhu, dá se říct, že je počasí zcela normální.  Ale opravdu – že je na začátku března občas pod nulou, to ptákům rozhodně nevadí. Vadil by skutečně ten sníh – ale i to je v přírodě normální. Ptáci, kteří přiletí dřív, mají výhodu oproti těm opožděným – pokud se jí dožijí, tj. pokud bude rok takový, že jim přežití umožní.

Takto se udržují obě strategie – dřívější i pozdější přílety.“

„Nejznámějším zimujícím párem jsou bezesporu čápi v Blatné. Zimující samec dle kroužku pocházel pravděpodobně z odchovny v Německu, která údajně chovala a vypouštěla čápy ze středomořských netažných populací,“ uvádí Petr Pavlík, místní ornitolog.

Pár zde strávil zimu již osmkrát. Co je však zajímavé, tu poslední ne. „Dle zaměstnanců lihovaru první čáp přiletěl 8. března. Opět se vrátila místní samice s černým kroužkem. Možná i se svým samcem, ten ale kroužek nemá,“ uvádí ornitolog Petr Pavlík  k svému pozorování ve faunistické databázi birds.cz. „Dle časného příletu můžeme soudit, že i když u nás pár nezimoval, neodletěl až do jižní Afriky, ale třeba jen do Španělska. Co je přimělo znovu se ´chovat jako čáp´, můžeme jen spekulovat.“

„Návrat tažných ptáků je symbolem jara odpradávna. Nejčastěji si lidé s tímto symbolem spojovali právě vlaštovku,“ uvádí Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické (ČSO. I v dnešní době se pozorování ptáků věnuje nejvíc lidí právě na jaře. Kromě vlaštovek již přiletěli např. špačci, skřivani, drozdi, čejky, holubi hřivnáči, budníčci menší, rehci i první čápi.

Také letos ornitologové vyzývají fanoušky z veřejnosti, aby se podělili o své letošní první pozorování čápa na springalive.net .

„Jaro ožívá“ je mezinárodní projekt organizovaný BirdLife International, světovou organizací na ochranu ptáků, v České republice zastoupený Českou společností ornitologickou.