Palma olejná, Malajsie. (Volné dílo)
Johnson & Johnson nepromluvil...
Firma Johnson & Johnson byla založena v roce 1886. Působí jako globální americká farmaceutická firma, mimo jiné vyrábí také zdravotnické prostředky a toaletní a hygienické zboží.
21. dubna její sídlo na pražském Smíchově navštívili aktivisté Greenpeace, aby jejímu vedení společně osobně předali 12 000 podpisů lidí z České republiky, kteří se zapojili do testu.
„Výzva je součástí globálního hnutí proti nezodpovědně produkovanému oleji. Jen za několik posledních týdnů se k němu přidalo již více než půl milionu lidí z celého světa. Právě firma Johnson & Johnson byla v našem testu hodnocena jako jeden ze tří největších hříšníků, kteří zcela zaostávají v dodržování svých závazků v rámci politiky nulového odlesňování,“ sdělila pro ET Kateřina Holubová, koordinátorka pralesní kampaně.
Spolu s podpisy chtěli zástupci Greenpeace firmě předat i vzkaz pro její globální vedení, jehož zástupci se mají zúčastnit schůzky s organizací Greenpeace a projednat možné kroky k definitivnímu přechodu společnosti Johnson & Johnson na udržitelně produkovaný palmový olej.
„Petici ale převzal místo zástupců firmy správce budovy, protože celé vedení včetně zaměstnanců mělo podle jeho slov dovolenou,“ komentuje Kateřina Holubová. Do budovy se také vůbec nedalo vejít bez vstupní zaměstnanecké karty, protože se údajně porouchaly hlavní otočné dveře. Po odchodu delegátů však dveře začaly opět fungovat. Aktivisté to považují za názornou ukázku, „jak si Johnson & Johnson váží názoru svých zákazníků“.
Proč je palmový olej tak krizovým produktem, že si o něm povídají už i děti v mateřské škole?
Na sociálních sítích už nějaký čas můžeme číst podivuhodné komentáře, které malé děti předávají svým rodičům. Dokonce si nepřejí koupit svou oblíbenou pochoutku, jakou je třeba Nutella, protože obsahuje palmový olej, jehož nadměrná produkce ubližuje zvířátkům a způsobuje lesní požáry.
Opravdu je areková palma takovým viníkem?
Palma olejná nebo olejnice guinejská je tropický strom z čeledi arekovitých, z jehož oplodí je získáván palmový olej. Ten je světle žlutý až oranžový a používá se v potravinářství, ale i k výrobě biopaliva, kosmetických přípravků a pracích prášků
Kromě oleje poskytuje olejná palma sladkou mízu, používanou k výrobě vína, cukru nebo octa. Listy se využívají k výrobě pleteného zboží a dřevo se používá jako stavební materiál. Jak se zdá, areková palma je vysoce užitečnou rostlinou podobně jako konopí seté.
Není palma jako palma
Palma olejná (Elaeis guineensis) původně pochází ze západní Afriky, kde se vyskytuje mezi Angolou a Gambií, zatímco americká palma olejná (Elaeis oleifera) pochází z tropické Střední Ameriky a Jižní Ameriky.
Africká palma olejná byla vysazena na Sumatře a v Malajsii počátkem 20. století. Mnoho největších plantáží palmy olejné je nyní v této oblasti. V Malajsii je dnes palma olejná pěstována na více než 20 tisíc čtverečních kilometrech. Podle tvrzení Malajsie byla země v roce 1995 největším světovým pěstitelem palmy olejné, produkovala přes polovinu světové produkce.
Lacinost oleje – velký užitek
Palmový olej již proslul jako nejlevnější světový olej a kromě toho, že slouží k výrobě biopaliva, je přítomen nebo jej můžeme objevit ve 43 ze 100 nejprodávanějších značek. Obsahují ho nejen potraviny, jako čokolády, margaríny, čokoládové tyčinky nebo sušenky, ale najdeme ho také v mýdlech, kondicionérech, pracím prášku aj.
Na etiketách výrobků se palmový olej často ukrývá pod označením „rostlinný olej“
Dovozci a výrobci potravin považují palmový olej a jeho složky za výhodnou a atraktivní složku, zvláště v zemích třetího světa. Palmový olej je vysoce cenově konkurenceschopný, celoročně dostupný, jsou ho dostatečné zásoby a má vysoce rozmanité využití v potravinářství i kosmetice. Ale...
Plody palmy olejné. (Bongoman / Wikimedia Commons)
Dokud byla flóra pestrá...
Samotné pěstování palmy olejné není chybou. Palmy původně rostly přirozeně v malých skupinkách mezi původní vegetací a v okolí lidských sídel, kde půda nebyla rok co rok narušována opakovanou orbou, s minimem chemizace a doplněním obvyklé vegetace, tedy pestré fauny a flóry v okolí.
Monokultura
Ekologický problém nastal, když palmy začaly být pěstovány na plantážích, kde je původní vegetace vymýcena, často technikou vypalování, která způsobuje rozsáhlé požáry. Jestliže je palma olejná pěstována jako monokultura, potom působí značné ekologické škody.
A tak největší ekologický problém představují plantáže palmy olejné pro Malajsii a Indonésii. Na Sumatře a ostrově Borneo vzniká zhruba 85% světové produkce palmového oleje (2009; Independent). V Jihovýchodní Asii jsou rovněž kvůli šíření plantáží likvidovány rozsáhlé plochy tropického pralesa a je tak likvidován životní prostor mnoha rostlinných a živočišných druhů. Velmi vážně je např. ohrožena populace orangutanů na Sumatře a Borneu.
V loňském roce byla Indonésie zasažena nejrozsáhlejším požáry, které pozvedly hněv lidí a donutily indonéského prezidenta jednat. Prezident Joko Widodo oznámil plán na předcházení budoucím požárům pomocí ochrany rašelinišť. Založení Agentury pro revitalizaci rašelinišť má pomoci dodržování zákazu další průmyslové činnosti na rašeliništích a revitalizovat území, jež bylo spáleno roku 2015.
Přesto i teď existuje mnoho systémových překážek k uplatnění politiky nulového odlesňování, např. neexistence veřejných map pronajaté veřejné půdy.
Analýza Greenpeace ukazuje, že palmoolejný průmysl je hlavním viníkem odlesňování a destrukce rašelinišť. Mnoho společností se zavázalo, že odstraní odlesňování ze svých dodavatelských řetězců. Tyto závazky považují Greenpeace za slibné, ale devastace pralesů v Indonésii se nezastavila; v odlesňování překonala i Brazílii.
Čtěte také:
Guatemala: Palmový olej a boje skryté v pozadí
Rozhovor: Konopí jako léčivá bylina i stavební kámen
