Ilustr. foto. (tacit requiem / Flickr.com)
Ať to při hádce držíte v sobě nebo vybuchnete, každý typ reakce má za následek jiné zdravotní potíže, tvrdí nová studie. Vědci zkoumali, jak se chovají páry během manželských konfliktů. Zjistili, že výbuch hněvu vede později v životě ke kardiovaskulárním problémům, zatímco u osob, které se naopak citově uzavřou, je zvýšené riziko muskuloskeletálních chorob, jako jsou problémy se zády nebo zatuhlé svalstvo.
„Naše závěry prozrazují nový stupeň přesnosti, s jakou jsou emoce propojeny se zdravím a jak může naše chování předpovědět vývoj negativních dopadů na zdraví,“ uvedl vedoucí vědeckého týmu Robert Levenson, který působí na univerzitě Berkeley v Kalifornii jako psycholog.
15 minut konverzace
Studie publikovaná v odborném časopise Emotion je založena na datech v rozmezí 20 let a zahrnuje faktory, jako věk, vzdělání, cvičení, kouření, konzumace alkoholu a kofeinu.
Nejvýrazněji se spojitost mezi city a zdravotními výsledky ukázala u ženatých mužů, i když některé klíčové korelace byly nalezeny také u manželek. Vědcům ani netrvalo příliš dlouho, aby uhodli, který z partnerů si později vyvine jaká onemocnění podle toho, jak reaguje na neshody.
„Zkoumali jsme manželské hádky o délce 15 minut a podle emocionálního chování za těchto 15 minut jsme dokázali předpovědět vývoj zdravotních problémů na dalších 20 let,“ píše se ve studii.
Vědci doufají, že daná zjištění umírní horkokrevné typy, zatímco introverti se budou snažit, aby v sobě všechno nedusili.
„Ke sporům dochází v každém manželství, ale lidé se s nimi vypořádávají každý jinak. Někteří z nás vybuchnou, jiní se uzavřou. Naše studie ukazuje, že různé emocionální chování může z dlouhodobého hlediska předpovědět vývoj různých zdravotních problémů,“ uvádí spoluautorka studie, Claudia Haaseová, odborná asistentka ze Severozápadní Univerzity.
Vztek versus nepřístupnost
Tým vědců si posvítil také na další city – smutek a strach, ovšem na rozdíl od vzteku a uzavřenosti u nich neodhalili žádnou významnou souvislost s konkrétními zdravotními problémy v pozdějším věku.
Jednotlivé páry byly při konverzaci nahrávány na video a vědci pak studovali jejich chování. V případě rozčilení pátrali po sevřených rtech, svraštěném obočí, hlasu zvýšeném či sníženém mimo běžnou hladinu a sevřeným čelistem. Pro identifikaci nepřístupnosti a uzavřenosti hledali známky chování, kdy je respondent tzv. „mimo“, například kamenná tvář, strnulé krční svaly a minimální či žádný kontakt očí.
Sesbíraná data se následně porovnávala se zdravotními příznaky, které se měřily každých pět let po dobu dvaceti let.
U jedinců, kteří se nechali snadno vykolejit, se postupem času objevilo vyšší riziko výskytu zvýšeného krevního tlaku, bolesti na hrudi a dalších kardiovaskulárních problémů. Ti, kdo se uzavřeli tím, že téměř nemluvili a vyhýbali se očnímu kontaktu, si přivodili bolesti zad, zatuhlé krční svaly a klouby a všeobecnou ztuhlost svalstva.
„Léta víme, že záporné emoce souvisejí s negativními zdravotními výsledky, ale tato studie šla ještě hlouběji, aby našla, které konkrétní emoce se pojí s konkrétními zdravotními problémy,“ prohlásil vedoucí vědeckého týmu Levenson.
Tento článek byl původně publikován Kalifornskou univerzitou Berkeley. Převzato z Futurity.org v rámci licence Creative Commons License 4.0.
Přeložil a editoval: Ondřej Horecký; původní článek: 
