Fanoušci se fotí při premiéře filmu Star Wars: The Force Awakens v Šanghaji; 27. prosinec 2015. (Hu Chengwei / Getty Images for Walt Disney Studios)
Analýza zpráv
Příliv čínských peněz do zahraničí nepolevuje ani s tím, jak vláda v Pekingu zpřísňuje kontrolu toku kapitálu. Jednou z investičních oblastí, kterou režim naopak podporuje a neomezuje, je Hollywood.
Čínské firmy mají o zábavní průmysl značný zájem. Několik hollywoodských studií a produkčních firem nedávno oznámilo propojení s čínskými investory. Pro Čínu je lákadlo filmového průmyslu evidentní. Čína doufá, že se v Hollywoodu bude moci leccos přiučit, což se jí hodí při budování vlastního zábavního průmyslu. Pop kultura rovněž představuje pro Komunistickou stranu Číny nový potenciál coby celosvětová PR platforma.
Investiční firma Tang Media Partners založená podnikatelem Donaldem Tangem a podporovaná čínským internetovým gigantem Tencent Holdings zakoupila začátkem června kontrolní balík v IM Global, společnosti, která prodává a distribuuje filmy v Los Angeles.
V dubnu utvořila čínská producentská firma Huayi Bros. Media Corp. partnerství s kalifornskou filmovou společností STX Entertainment. Obě firmy mají spolupracovat na výrobě několika nových filmů. Huayi, která je jednou z největších firem ve svém oboru v Číně, tak získá opěrný bod v Hollywoodu, a to jí možní uvádět snímky pro daleko širší mezinárodní obecenstvo.
Realitní magnáti Wanda Group zakoupili letos za 3,5 miliardy dolarů kontrolní podíl ve společnosti Legendary Entertainment. Tato produkční společnost stojí za řadou filmových trháků jako Interstellar nebo Jurský park.
Firma Tencent a čínská kopie Ebay, Alibaba, se o distribuci filmů zajímají již léta. Alibaba Pictures Group například vloni investovala do posledního dílu Mission Impossible: Národ grázlů, díky čemuž získala distribuční práva pro Čínu. Film vydělal po celém světě přes 680 milionů USD.
Marketingový potenciál
Čínští spotřebitelé ze střední třídy se zábavě oddávají v čím dál větší míře. Výkonný ředitel Oriental DreamWorks, James Fong, předpověděl v dubnu na Milken Global Conference v Los Angeles, že výnosy z čínských kin brzy předčí ty ve Spojených státech.
Čína tvoří momentálně druhý největší filmový trh. V loňském roce se příjmy zvýšily o 49 procent. Od roku 2011 rostou tržby za filmy každým rokem o 35 procent, přičemž počet kin v Číně se za stejné období zčtyřnásobil.
Tom Cruise se zakladatelem firmy Alibaba Jackem Ma na šanghajské premiéře Cruisova snímku „Mission: Impossible – Národ grázlů“ 6. září 2015. (STR/AFP / Getty Images)
Uveďme si příklad. Osmého června 2016 byl do kin v Číně uveden snímek Warcraft čerpající námět z kultovní počítačové hry. Film vydělal společnostem Legendary a Universal Pictures jen za dva dny víc než 91 milionů USD.
Jenže je tu problém. Peking záměrně limituje počet zahraničních snímků uváděných v Číně a stejně tak kontroluje jejich distribuci. Státní podnik China Film Group musí každý dovážený film nejprve schválit a přiklepnout mu licenci. Holywoodské filmy tvořily vloni 38,4 procenta z celkových tržeb kin, což je propad oproti 45,5 procentům v roce 2014, uvedla tisková agentura Sin-chua.
A tak jsou konexe klíčovým prvkem jak pro cizí filmová studia, tak pro čínské distributory zahraničních snímků. Tyto konexe mohou rozhodnout, zda se filmu dostane širší distribuce (jako u Warcraft) anebo omezeného promítání.
Čínská cenzura
Čínská akvizice společnosti Legendary se připravovala roky. Její režisér Peter Loehr, který žije v Pekingu, pomáhal v roce 2013 vyjednat smlouvu s China Film Group na produkci řady čínských filmů určených pro mezinárodní publikum.
Díky této dohodě vzniklo anglicko-jazyčné historické drama Great Wall (Velká zeď), jejímž spoluproducentem je právě Legendary. Snímek, ve kterém hraje Matt Damon a jehož režisérem je Čang I-mou (Zhang Yimou), má být na plátna uveden v listopadu.
Propojení Legendary s Wanda Group však přináší otázku cenzury. Zahraniční snímky jsou v Číně často zakázány a i z těch schválených se vystřihují scény a zmínky, které by mohly být podle cenzorů politicky senzitivní. Peking například přikázal v roce 2006 producentům filmu Casino Royale o Jamesovi Bondovi, aby odstranili zmínky o studené válce. V roce 2014 zavřely čínské úřady každoroční Festival nezávislých filmů Peking v den zahájení ze strachu, že festival bude použit jako fórum pro politický disent v zemi.
Kino v Pekingu inzeruje snímek s Jamesem Bondem, Casino Royale; 29. ledna 2007. Čínští cenzoři producenty přinutili vystřihnout zmínky o studené válce. (FREDERIC J. BROWN / AFP / Getty Images)
Producenti snímku Kung Fu Panda 3 se při tvorbě raději nejdřív poradili s cenzory, čímž si dopomohli k preferenčnímu zacházení u uvedení snímku v Číně a také k většímu podílu na zisku.
Mít čínského partnera umožní zahraničním studiím obcházet filmové kvóty, které Peking stanovuje. To ovšem také znamená, že každý film vytvořený v koprodukci se poslušně skloní před cenzurou komunistické strany. Například Wanda Group má velmi úzké konexe se stranou a zůstává proto otázkou, kolik tvůrčí svobody Legendary ponechá.
Ceněná moc filmu
Čínský prezident Si Ťin-pching pronesl v roce 2014 na Pekingském fóru o literatuře a umění: „Současné umění si musí vzít za své také patriotismus a vést lidi, aby si ustanovili a udržovali správné názory na dějiny, národ, stát a kulturu. Přitom musí u Číňanů pevně budovat integritu a sebedůvěru.“
Čína si je dobře vědoma toho, jakou moc umění a kultura mají, a obzvlášť to platí u filmu, který má schopnost efektivně ovlivnit myšlenky a hodnoty moderního člověka. Ovládnout tento kouzelný nástroj může Číně pomoci při retušování čínského image v případech, kdy například anexuje ostrovy v Jihočínském moři nebo vyhrožuje zahraničním žurnalistům.
S tím, jak hollywoodské subjekty dostávají finanční injekce z Číny, stanou se z jejich tvorby kanály pro marketing čínského světonázoru? Tento světonázor stál například za zablokováním vystoupení klasického čínského tance v Koreji nebo odstavením čínského obhájce lidských práv.
Historické propadáky
Předchozí vlny mezinárodních investic do Hollywoodu se zpravidla nesetkaly s finančními plody.
Japonská Sony v roce 1989 zaplatila 4,8 miliardy USD za získání Columbia Pictures a TriStar Pictures, čímž vznikla Sony Pictures Entertainment. Díky několika přešlapům vedení, kasovním fiaskům a neustálým ekonomickým problémům ve Spojených státech a Japonsku se přelomová akvizice proměnila na drahý omyl. Studio bylo k roku 1994 v červených číslech a Sony musela odepsat 2,7 miliard USD ze svých investic.
Indický magnát Anil Ambani a jeho Reliance Entertainment zakoupil v roce 2008 podíl v DreamWorks patřící Stevenovi Spielbergovi. Toto partnerství mělo dostat Hollywood na světová plátna, nicméně ani po několika letech od spojení se oběma firmám nepodařilo vyprodukovat kasovní trhák.
Ale kdo ví. Možná, že Čína má úplně jiné cíle. Kvóty na zahraniční filmy skončí v Číně v roce 2017 kvůli pravidlům Světové obchodní organizace. To znamená, že trh se otevře a konkurence v podobě zahraničních snímků bude daleko větší.
Je tedy pravděpodobné, že tak jako u technologického a automobilového průmyslu Čína hodlá získat know-how Hollywoodu, aby urychlila růst domácích filmových společností. Koneckonců, když je nemůžete porazit, kupte si je.
Originální článek:
