Skupina zaměstnanců Čínského deníku (China Daily) se připojila ke skupině prodemokratických studentů protestujících na náměstí Nebeského klidu v Pekingu v květnu 1989. Na jejich transparentu stojí: “Absolutní moc absolutně zkorumpovala”. (Volné dílo)
Nedávno publikovaná analýza kolegy Leo Timma z newyorské pobočky Epoch Times se zamýšlí nad náznaky přípravy některých představitelů Komunistické strany Číny na přechod k demokratickému systému. Někteří analytici vnímají přechod jako nevyhnutelný a existují náznaky, že se k němu některá místa již skutečně připravují. Ať už je to skutečně tak nebo nikoliv, pojďme se podívat na článek, který vyšel na webové verzi pekingského finančního magazínu Caixin.
Jü Kche-pching, člen think tanku, který sloužil předchozímu čínskému prezidentovi Chu Ťin-tchaovi, publikoval v magazínu Caixin článek nazvaný „Důležité sbírky ruské demokratické reformy“. Jeho článek vzbuzuje pozornost především proto, že dosud bylo Komunistickou stranou Číny po desítky let představování politické svobody označováno za „zradu způsobující pohromu mezinárodnímu socialismu“.
V článku pekingský profesor Pekingské univerzity Jü Kche-pching uvádí: „Následným rozpadem Sovětského svazu se Rusko vydalo směrem k politické reformaci demokraticky orientovaným směrem. Toto je událost velkého významu v politické historii 21. století. Nedosáhla pouze pluralizace populárních způsobů politického vývoje, ale také populárního pochopení principů převládajícího politického vývoje.“
Jü Kche-pching argumentuje ve prospěch demokracie již od roku 2006. Jak bylo řečeno, patří ke skupině exprezidenta Chu Ťin-tchaa, který se společně s expremiérem Wen Ťia-paem jevili jako pro-demokraticky naladění úředníci komunistické strany. Současný prezident Si Ťin-pching rovněž naznačuje tuto pro-demokratickou tendenci.
Pekingský profesor neoznačuje demokracii pouze za přání, ale za nevyhnutelnost. Jü v článku psaném byrokratickým stylem státního teoretika předkládá klíčové body think tanku, mezi něž patří zjištění, že demokracie je „základní hodnotou lidské společnosti“ a „historickou nevyhnutelností pro všechny národy“.
Zatímco za vlády pro-demokraticky orientovaného prezidenta Chu Ťin-tchaa a premiéra Wen Ťia-paa držel v rukou reálnou moc exprezident Ťiang Ce-min, zastánce tvrdé maoistické linie, současné vedení čínského režimu v čele s předsedou Si Ťin-pchingem má mnohem silnější pozici.
Během rozsáhlé vnitrostranické čistky bylo od začátku roku 2012 zatčeno a odsouzeno více než 50 vrcholných funkcionářů komunistické strany z oblasti armádního velení, státní bezpečnosti, vedení velkých korporací a státních úřadů. Všichni zatčení patřili do mocenské linie maoisticky orientovaného exprezidenta Ťiang Ce-mina. Čistka ukazuje tvrdý boj uvnitř režimu a nesmlouvavé odstraňování „staré struktury“ vedení.
Někteří analytici hodnotí články Jü Kche-pchinga jako důležité signály a přípravu veřejnosti na možné přicházející změny. Jak z historie víme, Gorbačovova ekonomická a politická reforma perestrojka neuspěla a skončila pádem všech komunistických režimů v Evropě. Úkolem perestrojky bylo reformovat systém, ale zachovat vládu komunistické strany.
Přeloženo z analytického článku Leo Timma.
