Pozoruhodné kostýmy ve filmu Doctor Strange

Záhy však zjišťuje, že se nejedná pouze o místo, kde se lidé mohou zbavit svých zdravotních problémů, ale že se zde nachází také přední linie mistrů magických umění čelící temným silám, které touží zničit naši realitu. Strange se stane jedním z mnichů a postupně si osvojuje magické schopnosti, aby se po boku Prastaré (Tilda Swintonová), hlavní představené kláštera Kamar-Taj (čti kchámartáž), a dalších mnichů, postavil silám zla.

Velkou kapitolou celého snímku jsou jak do detailu vypracované interiéry, tak kostýmy jednotlivých představ, jejichž výroba, návrh a inspirace tvoří podstatnou část příběhu odehrávajícího se v pozadí natáčení.

Kostymérkou snímku je Alexandra Byrneová, která je prý ve filmovém světě společnosti Marvel už jako doma. „Tohle je můj pátý film pro Marvel, takže bych se asi mohla považovat za marvelovskou veteránku,“ říká Byrneová. „Začínala jsem na prvním Thorovi, který byl mým vůbec prvním superhrdinským filmem, poprvé jsem pracovala v Los Angeles a poprvé jsem četla komiksy, takže se jednalo o skutečně extrémní zaškolení ve všech ohledech. Od té doby jsem se pochopitelně leccos naučila.“

Byrneové šlo při návrhu kostýmů o to, aby respektovaly komiksový původ daných postav. Následný proces jejich tvorby byl pak už celkem jednoznačný. Jak vznikaly nové náčrtky kostýmů a probíhaly diskuse o různých variantách návrhů, proměňovaly se tyto návrhy v realitu poměrně instinktivním způsobem.

 

Byrneová začala návrhem toho, co budou nosit obyvatelé Kamar-Taje. Kamar-Taj je stovky let stará škola pro výuku mystických umění, takže je pravděpodobné, že zde existuje jistá hierarchie jednotlivých odvětví a navštěvují ji odlišné typy studentů. Na základě tohoto předpokladu poté Byrneová začala navrhovat potřebné vizuální styly kostýmů a v průběhu filmu je tak zařazení dané postavy určeno také tím, co má na sobě.

Každá fáze studia má svou specifickou uniformu: nováčci mají šedou, učedníci červenou, pokročilí studenti modrou a mistři nosí oblečení dle vlastního výběru. Kostýmy pokročilých žáků jsou zdobené výšivkami s runovými motivy a motivy prastarých jazyků.

Když zde Stephen Strange začíná, je nováčkem, takže nosí prostý šedý stejnokroj. Jak ve svém studiu pokračuje, objevuje se v jeho oblečení více barev, aby nakonec skončil s modrým oblečením, které slouží jako základ pro jeho klasický vzhled z komiksu.

Barevná paleta filmu sestává primárně z barev, které jsou navržené tak, aby na sebe příliš nepřitahovaly divákovu pozornost. Kostýmy obsahují variace stejných barev – například různé odstíny modré na Strangově superhrdinském kostýmu.

„V Kamar-Taji začínáte jako nováček, pak se z vás stává učedník a nakonec pokročilý student,“ říká Byrneová. „Takže jsme se rozhodli, že na oblečení pokročilých studentů budou vyšívané motivy, vycházející z runového jazyka, který jsme vymysleli. Rozhodla jsem se pracovat zejména s různými odstíny jedné barvy, takže výšivky jsou tvořeny různými odstíny modré barvy a jak se s postavou Stephena Strange seznamujete důvěrněji, objevujete také větší detaily.“

Bylo důležité, aby kostýmy v Kamar-Taji vypadaly realisticky. Musely být zašpiněné a obnošené a viditelně opravované, aby zdůrazňovaly skutečnost, že je tyto postavy nosí během svého výcviku, a s ohledem na roli bojových umění ve filmu bylo klíčové, aby se v nich herci dokázali bezproblémově pohybovat.

Nejedná se o přiléhavé superhrdinské kostýmy, ale o vrstvené oblečení, které bylo velice náročné vyrobit, protože muselo obsahovat spoustu detailů a být přizpůsobené potřebám konkrétního herce. Bylo třeba také vyrobit až 20 kostýmů kaskadérských, které obsahovaly speciální úpravy, zajišťující ještě lepší pohyblivost.

Výzvou pro návrhářku s jejím týmem byl levitační plášť, který Strange nakonec začne nosit. V rámci komiksového příběhu pochází tmavě červený levitační plášť z 12. století a navrhla ho tkadlena Enitharmon. Jedná se o ojedinělý plášť, který tomu, kdo jej nosí, umožňuje létat a levitovat. Plášť je schopen samostatného pohybu, ale může ho ovládat i ten, kdo ho nosí.

„Plášť je obrovskou výzvou, protože musí být ohromně všestranný,“ popisuje návrhářka. „Musí se jednat o unikát. Musí se pohybovat. Musí poslouchat. Musí být výjimečný. Musí být neznámý. Můžete ho načrtnout ve specifické situaci, ale pak už se jen snažíte vytvářet další a další prototypy. Podstatná je hmotnost samotné látky, to, jak se látka pohybuje, jakým způsobem se řasí. Takže jsme zkrátka začali vyrábět jeden plášť za druhým a máme obrovskou hromadu prototypů. Na věšácích nám tu tak visí spousta červené látky, ale to je zkrátka nedílnou součástí tvůrčího procesu.“

Návrh tohoto pláště byl pro kostyméry nejnáročnějším úkolem, který jim také zabral nejvíce času kvůli velkému množství detailů, mezi něž patří výšivky, potisk a flokování. Pro potřeby natáčení bylo vytvořeno několik různých verzí pláště v závislosti na tom, co si žádala konkrétní scéna.

Existuje tak superhrdinská verze pláště pro scény chůze a rozhovorů, verze pro akční scény; vznikly pláště s různou hmotností, délkou, tvarem a s různými tvary límce; existuje sportovní verze, která je tvořena menším množstvím látky a byla vyrobena poněkud odlišným způsobem, aby vážila méně a umožňovala snadný pohyb; krátká sportovní verze je určena pro souboje a běh; a konečně existuje také verze, která zakrývá pouze ramena a která byla použita v záběrech, v nichž měl být plášť vytvořen pomocí počítačové grafiky. Celkově tak vzniklo pro potřeby filmu 18 levitačních plášťů.

Základní obrys levitačního pláště je v komiksovém světě ohromně důležitý. Návrh Alexandry Byrneové má symetrický obrys s asymetrickým návrhem. „Základní silueta je důležitá, když se vydáváme do některých psychedeličtějších světů,“ vysvětluje. „Na plátně budou na diváka útočit záplavy barev. Takže zatímco se to pokoušíte vstřebat, promění se postava vašeho hrdiny v pouhou siluetu, přestože je zobrazena detailně a v barvách. Navzdory tomu ale zkrátka bude právě tak vnímána až do okamžiku, než se divák v daném světě začne orientovat.“

 

Plášť byl velice těžký a poté, co si na krk zavěsí Agamottovo oko, je také poslední součástí kostýmu, kterou si Benedict Cumberbatch při natáčení oblékal. Plášť byl poté připevněn dvěma šrouby, spojenými s hlavní částí kostýmu, které byly zamaskovány mosaznými křídly. Díky tomu plášť svou váhou nijak neohrožoval Cumberbatchův krk a současně se nemohl nikam sesmeknout.

„Marvel vždycky odvedl na vizuální podobě postav a jejich kostýmů skvělou práci, co se týče respektu k mytologii příběhu, který jeho tvůrci adaptují pro filmová plátna,“ vysvětluje režisér snímku Scott Derrickson v souvislosti s podobou Doctora Strange. „Snaží se brát v potaz všechny alternativní podoby dané postavy tak, jak je v různých obdobích vydávání komiksových příběhů zpracovali různí výtvarníci. Někdy je Doctor Strange oblečený celý v modrém a někdy má tradičnější červený plášť a tmavě modré oblečení. Odlišní výtvarníci zkoušeli odlišné věci v závislosti na období, ve kterém na jeho příbězích pracovali, takže existovala slušná dávka různých možností, z nichž bylo možno vybírat. Vše ale také do značné míry závisí na herci – není možné obléci libovolného herce do zcela libovolného kostýmu. Navrhli proto kostým tak, aby po vizuální stránce vyhovoval Benedictově osobě.“

V komiksech má Doctor Strange velice ojedinělý kostým s velmi vysokým límcem a pláštěm, který vychází z podoby prastarých obleků organizace, v níž se ocitá. „Náš obrovsky talentovaný výtvarný tým to vše použil jako základ pro to, co bude Doctor Strange ztělesňovat,“ komentuje podobu této postavy ve filmu Kevin Feige. „Muselo se jednat o něco, co bude samo o sobě dostatečně ikonické. Jeho kostým se musel výrazně odlišovat od všech ostatních Avengerů, protože Doctor Strange se pravděpodobně jednoho dne ocitne po boku Tonyho Starka, Thora a dalších Avengerů. Chtěli jsme proto, aby vizuálně působil jako člen širšího týmu, ale přitom byl současně naprosto individualistický a od všech ostatních se odlišoval.“

Celková vizuální podoba Doctora Strange je výsledkem pečlivě promyšleného plánu, v rámci kterého se jeho vzhled v průběhu náročné pouti, na kterou se vydal, postupně mění. „Snažili jsme se o to, abychom jeho vizáž co nejvíce přiblížili předloze. Chtěli jsme divákům předložit postavu, jejíž podoba se mění a odráží dynamiku dění, kterým prochází,“ prohlašuje Cumberbatch. „Jeho podoba musela reflektovat jeho osudy a současně také diváka informovat o jeho stoupajících úspěších v Kamar-Taji. Takže co se jeho kostýmu týče, můžete sledovat postupnou proměnu z učedníka v mistra.“

Na začátku celého příběhu je Strange velice sofistikovaný muž, který na sebe velmi dbá a vypadá vždy dokonale, přestože není svou vizáží posedlý. Po nehodě, která poznamená jeho ruce, o sebe ale postupně dbát přestává. „Nejde mu už ani trochu o jeho vizáž,“ vysvětluje Cumberbatch. „Začne být posedlý touhou vyléčit poškození svých rukou, takže vše ostatní musí jít stranou. Jeho oblečení, stejně jako jeho zanedbaný zevnějšek, vousy a rozcuchané dlouhé vlasy, nám pomáhají pochopit, čím prochází. Začíná rozprodávat svůj majetek, takže to, co mu zbývá, nosí podstatně častěji než dříve.“

„Na jeho oblečení nenajdeme příliš mnoho knoflíků, protože s nimi má problémy kvůli třesoucím se rukám, takže je jeho oblečení navenek prostší. Nejedná se o žádné módní oděvy a veškeré oblečení nosí více, než by si zasloužilo. Je špinavé a má poničené okraje. Takové detaily jsou pro herce velice důležité, protože mu pomáhají budovat danou postavu. Tohle vše velice geniálním způsobem zvážila a vymyslela Alexandra Byrneová, naše kostymérka, společně se svým týmem,“ shrnuje Cumberbatch.

 

Na důležitých detailech Strangovy podoby Byrneová úzce spolupracovala také s Jeremy Woodheadem, vedoucím týmu maskérů. Pro potřeby detailních záběrů je třeba brát v potaz i věci, jako barvu očí či vlasů, délku vlasů, límce kostýmů a podobně. „Komiksová podoba Doctora Strange je pochopitelně velmi charakteristická a zahrnuje šedé skráně, bradku a černé vlasy, přičemž Benedict ve skutečnosti nedisponuje ani jednou z těchto věcí,“ popisuje Woodhead. „Experimentovali jsme s množstvím různých barev a podob vousů. V komiksu je má poměrně tmavé, aby odpovídaly jeho vlasům. Ale když jsme takovou verzi zkoušeli na Benedictovi, nevypadalo to dobře. Takže jsme mu vlasy i vousy zesvětlili a přidali do nich více šedin, a poté jsme se s pomocí velkého výběru paruk pokoušeli vytvořit Stephenovi Strangovi odpovídající superhrdinskou podobu. Nakonec se ukázalo, že si vystačíme s Benedictovými skutečnými vlasy, jen s jistými drobnými změnami.“

Vytvořit Strangovy po nehodě zraněné ruce byl náročný úkol, jímž byl pověřen právě Woodhead se svým týmem. „V podstatě jsme si celou práci rozdělili do pěti různých fází,“ vysvětluje. „A každá z nich pracovala s odlišnými odlitky. V některých scénách jsme přímo svědky operací, které Strange podstupuje. Pro ty, během kterých na vlastní oči sledujeme, jak chirurgové rány na jeho rukou otvírají a pracují na nich svými nástroji, jsme museli vytvořit ruce umělé. Ve filmu vypadají přesně jako Benedictovy ruce. Stejně tak jsme museli zmapovat jeho jizvy, takže jsme velice těsně spolupracovali s výtvarníky a rekvizitáři, abychom vše zvládli správně. Museli jsme také konzultovat chirurga stran toho, jak takové jizvy vznikají, v jakém stavu by po každé z operací byly, kudy přesně by chirurgové vedli řez a tak podobně.“

Co se týče návrhu vizuální podoby postavy Tildy Swintonové – Prastaré, chtěla Byrneová najít výrazové prostředky, které budou velice specifické a budou povaze této postavy dokonale odpovídat. Z pohledu kostymérky jí bylo jasné, že tato postava musí být velice výrazná a současně musí být její kostým velmi prostý. „Myslím, že podstatou toho všeho je definovat v rámci kostýmu drobné rozpory a vytvořit na něm velmi nenápadné detaily,“ vysvětluje svůj přístup Swinton. „Takže jsme velice úzce spolupracovali s tvůrčím týmem, abychom podchytili to, jak tahle postava chodí, jaký má postoj, jak bojuje, a také s Jeremy Woodheadem, protože je samozřejmě velice důležité to, jaký má tahle postava obličej a účes. Postava je vždy definována součtem všech svých vlastností.“


„V případě Prastaré jsme chtěli dosáhnout podoby, která bude působit velice pružně, nespecificky a čistě a nadčasově,“ popisuje proces vzniku podoby Prastaré Swinton. „Neměla být mladá ani stará, existuje zcela mimo jakoukoliv definici času. Takže jsme se rozhodli pro podobu poměrně syrovou a prostou a moderní, která ale současně působí i archaicky.  Prastará je nestárnoucí a věčná. Na její lebce vidíme množství hlubokých jizev, které naznačují, že už žije velice dlouhou dobu, přežila divoké bitvy a kráčela cestou bojovníka. Přítomnost těchto jizev kontrastuje s lehkostí jejího vystupování a dodává mu jistý temný a vážný podtext. Umí sice uvařit úžasný čaj, ale nenechte se mýlit, jedná se také o drsnou bojovnici, jaké není rovno.“

 

„Doctor Strange žije ve světě lidí a Kamar-Taj je součástí moderního světa,“ dodává. „Ale současně tu rozebíráme témata věčnosti. Co se kostýmu týče, záměrně jsme se rozhodli odkazovat na pozoruhodně široké spektrum vlivů z celého světa a z mnoha různých období. Například lněné pásové živůtky odkazují na obvazy egyptských mumií, vrstvení mnoha různých svršků pak zase na krejčovské trendy mnoha staletí a kontinentů. Jednoznačným vlivem při práci na kostýmu Prastaré byly také róby buddhistických mnichů, nejen co se týče barevné palety, ačkoliv dost možná nejsilnějším vlivem byl současný módní návrhář Haider Ackermann, který inspiroval valnou většinu kožených součástí kostýmů a celkovou siluetu. Vzhled Prastaré je ohromující směskou, která diváka oslovuje svými historickými vlivy a současně je svěže současná.“

Poté, co společně se Swintonovou vyzkoušeli maskéři několik různých paruk, usoudil Woodhead ve spolupráci s ostatními členy tvůrčího týmu, že bude nejlepší, když bude Prastará holohlavá, takže vytvořili odpovídající masku s jizvami, které odkazují na skutečnost, že se za více než 500 let svého života zúčastnila nejedné bitvy. Aplikace této masky trvala zhruba hodinu a půl včetně kompletního make-upu a zahrnovala samozřejmě také nutnost zakrýt skutečné vlasy Tildy Swintonové.

V případě Ejioforova kostýmu Byrneová odkazovala na skutečnost, že je jedním z mistrů Kamar-Taj, což jeho kostým musí zohledňovat. „Nejdůležitějším prvkem jeho kostýmu je to, že působí jen jako další z mistrů Kamar-Taje,“ míní. „A to je výchozí bod jeho příběhu. Nechtěla jsem, abychom z jeho kostýmu poznávali jeho příběh. Chtěla jsem, abychom z něj poznali jeho původ.“


„Jeho kostým vzbuzuje dojem čehosi prastarého a duchovního,“ soudí o vzhledu svého kostýmu Ejiofor. „Mordoův kostým připomíná mnišskou róbu, ale je také poměrně praktický. Funkčnost kostýmu s jeho pásky a sponami je podřízena bojovým potřebám. Kontrast mezi mírumilovným vystupováním této postavy a její vizuální připravenosti k boji je pozoruhodný.“