Ilustr. foto. (Volné dílo)
Ilustr. foto. (Volné dílo)
Studie ukazují, že když jsme vědomě vděční za to, co máme, má to příznivé účinky na naše zdraví. Jestliže je však vděk tak skvělý, proč máme takové problémy vidět věci, za něž lze být vděčný?

Vděční lidé zažívají menší deprese, jsou odolnější vůči traumatům a lépe se vypořádávají se stresem. Vděku se často do cesty staví mentální překážky, ale my nyní naštěstí začínáme chápat, jak je porazit. Profesor psychologie na Cornell University, Thomas Gilovich, říká, že velkou překážkou vděku je způsob, jakým naše mysl funguje. Zpravidla si totiž pamatujeme věci, které nás brzdí, a zapomínáme na okamžiky, kdy je k nám život přívětivý.

„Protože jsme organismus, který míří na cíl a usiluje o řešení problémů, přirozeně budeme orientováni na překážky, které musíme překonávat,“ vysvětluje ve své prezentaci z roku 2013 Gilovich a dodává: „Pro naši materiální existenci je to sice velmi dobrá věc, ale vzniká tím očividný problém, že si nejsme vědomi všech těch věcí, které nám na naší cestě pomohly.“

Hledání toho dobrého

Jedním způsobem, jak nezapomenout na dobré věci, je zaznamenávat si je. Kupříkladu advokátka v důchodu a umělkyně Susan Foxová si vede deníček vděčnosti.

Studie prokázaly, že když lidé stráví patnáct minut před spaním sepisováním toho, za co jsou vděční, může jim to přinést lepší spánek a větší pocit štěstí.

20161202-pix2
Ilustrační foto. (volné dílo) 
„Čím dál víc se zdá, že jsme konfrontováni se strachem. Ale když se posadíme a zamyslíme se nad tím, za co jsme vděční – nad všemi těmi dobrými věcmi kolem nás – něco z toho strachu to vytlačí,“ míní Foxová.

Žena si deníček vděčnosti vede již od roku 1997. Pokaždé do něj zapíše pět věcí, za které je vděčná. Nedávno si otevřela starší záznamy, aby se podívala, jaká požehnání sesbírala.

„U spousty věcí si nevybavuji tu událost zřetelně, ale když si to zpětně pročítám, cítím je,“ vysvětluje Foxová. Tento zvyk jí přináší mít v životě lepší perspektivu. „Vidíte, že ne všechno se vás snaží potopit. Kolem vás je spousta věcí, velkých i malých, které jsou dobré.“

Důležitost dávání 

Vděčnost nám pomáhá cítit se lépe a inspiruje nás ke konání dobra. Odborníci v oboru sociálních věd studují vděk částečně proto, aby shromažďovali důkazy o jeho posilujících dopadech na morálku ve společnosti.

Vděk nám pomáhá vidět náš vliv ve velké složité síti vztahů, vysvětluje Robert Emmons, profesor z University of California–Davis, který se vědeckým zkoumáním vděčnosti zabývá. Emmons ve své knize Vděk funguje: 21denní program pro vytvoření emocionální prosperity píše, že vděčnost slouží jako klíčové spojení mezi dáváním a přijímáním. „Motivuje také budoucí dobrotivé činy příjemce,“ uvádí vědec.

Studie, které právě probíhají, ukazují, jak může vděk pobídnout korporace k sociální zodpovědnosti, dát jednotlivcům pocit, že mají cíl, a zvětšuje pravděpodobnost, že dobrý skutek oplatíme.

Jsou to tři roky, co Stephanie Walkenshawová málem zemřela. Koordinátorka media relations a matka dvou dětí je dodnes vděčná lidem, kteří se kvůli ní obětovali, aby jí zachránili život. Deset dnů po narození druhého dítěte začala žena krvácet. Krvácení nepřestávalo, a když přijela do nemocnice, její stav se ještě zhoršil.

„Bylo to dost děsivé. Máma tam byla se mnou a začala se o mně čím dál víc bát... sledovala, jak mi z tváře mizí všechna barva. Rty jsem měla úplně šedé. Myslela si, že jí tam umřu přímo před očima,“ vzpomíná Walkenshawová.

Stále vzpomíná na lidi, kteří darovali krev, když viděli, kolik jí ona ztratila. Tento zážitek v ní vyvolal chuť vrátit tuto ochotu pomáhat zpět. „Vděčnost vzbuzuje pocit, že jste s lidmi propojení. Není to nějaká transakce, neváže se to na čas, ani na konkrétní situaci a není to ani dluh. Ale já to prostě tak mám, že si to s sebou nosím,“ podotýká žena.

Její zkušenost ukazuje pozitivní sled: vděčnost vede k dávání, což vede k ještě větší vděčnosti, a tím pádem většímu rozdávání. Je to kruh, který vytváří laskavější, šťastnější lidi, a ti tvoří lepší svět.


Zdroj: small United States