Ryba potmě – černočerná komedie s hořkosladkou příchutí

Když před necelými dvěma lety proběhla po americké divadelní veřejnosti informace, že populární stand-up komik a autor oblíbeného sitcomu Larry, kroť se – Larry David plánuje debutovat ve svých 68 letech na Broadwayi hrou Ryba potmě, nastal poprask a diváci ještě před premiérou vykoupili všechny vstupenky. Nutno podotknout, že cena vstupenky činila závratných 230 dolarů! Tento vstupenkový rekord přinesl i velkou návštěvnost samotné inscenace.

Městské divadlo Brno se rozhodlo inscenaci Ryba potmě uvést v evropské premiéře jako poslední premiéru tohoto roku v sobotu 17. prosince 2016 na Činoherní scéně. Zároveň byla Ryba potmě  uvedena také jako silvestrovské představení tohoto divadelního souboru.

Hra napsaná přímo na míru

Jak již samotný název napovídá, nebude to inscenace jen tak ledajaká. Komik Larry David si svůj divadelní debut ušil přímo na tělo. Už v jeho slavném sitcomu se vyskytuje postava Larryho, který má se skutečným autorem více společného než jen křestní jméno. I postava Normana – jedné z hlavních postav komedie Ryba potmě, do značné míry samotného autora připomíná, více než by se na první pohled mohlo zdát. Je jakýmsi pomyslným vnitřním Alter egem autora.  Navíc hru režírovala v americké verzi Anne Shapiro, držitelka Ceny Tony za inscenaci v Čechách dobře známého dramatu Srpen v zemi indiánů a na hudbě se podílel David Yazbek, který se proslavil muzikou k populárnímu kusu Donaha! Který patří i u nás k velmi oblíbeným inscenacím.  

Podařená rodinka

Norman je členem početné a velmi „vypečené“ rodinky Drexelových, ve které nalezneme ty nejrůznější osobnosti a charaktery od panovačné matky Glorie, přes vychytralého sukničkáře a Normanova bratra Arthura nebo podlézavého strýce Stewieho. A všichni rodinní příslušníci se sejdou v nemocnici, kde umírá Sidney – hlava této rozrostlé familie. Po Sidneyho smrti však mezi pozůstalými rodinnými příslušníky vyvstává problém – kdo z bratrů si vezme na starost jejich panovačnou matku Glorii?! Nikomu z nich se do toho nechce, a tak Norman jako slušný a hodný syn si maminku bere k sobě domů. A tím začíná celý kolotoč trablů i komických momentů. Normanovi se rozpadá manželství, přestává se mu dařit  v práci a do toho se objeví Diego, syn jejich hospodyně, jehož otcem je právě zemřelý tatínek Sydney. Dobrá pověst rodiny je ohrožená, a Norman musí udělat vše pro to, aby se rozkmotřená rodina úplně nerozpadla.

Otočná scéna

Otočná scéna představující dům rodiny Drexelových se klidně jednoduchým otočením změní na nemocnici nebo ložnici. Tato funkčnost je velmi praktická, a navozuje dokonalý pocit moderního útulného bytu, kde však ve vzduchu visí cosi nevyřčeného. Do toho hořkosladký děj doplňuje rozpustilá hudba Jiřího Hájka. Kostýmní složka z dílny Anety Grňákové také do inscenace lehce zapadá a dobře koresponduje s povahovými rysy jednotlivých postav.

Sázka na osvědčená jména

Tvůrčí tým sáhl po osvědčených jménech souboru, která se hodí nejvíce pro komediální role – Zdena Herfortová, Viktor Skála, Igor Ondříček nebo Jan Mazák. Tito ostřílení komediální herci pak dovedou pobavit diváky s nenuceností, šarmem a vtipem, a to zcela přirozeně a nenuceně. Samozřejmě nejvíce se blýskne první dáma tohoto souboru – Zdena Herfortová, která se role panovačné fúrie a matky Normana a Arthura zhostila s neuvěřitelně neutuchající energií. Zdatně jí sekunduje Viktor Skála v roli „hodného“ syna  Normana a nezklame ani Igor Ondříček ztvárňujícího „zlého“ syna Arthura. Jen škoda, že Viktor Skála má v posledním čase štěstí na podobné typy rolí, a tak ho poznáváme jako skvělého komediálního hráče v obdobných a lehce si podobných postavách. To mu však nikterak neupírá body za jeho herecké umění. Z ženských rolí nezklame ani Katerína Ptáčková v roli Normanovy manželky Brendy a Mária Lalková v roli živočišné hospodyně Fabiany. Prostě celý ansámbl si pod taktovkou režiséra Mikoláše Tyce drží pestrý výběr nejroztodivnějších povah a charakterů v bouřlivém obsahu i provedení.

Komedie, která nezklame, ale ani nenadchne...

Larry David patří mezi mistry černé komedie již řadu let. Milovníci hodně černého humoru si tento kus patřičně užijí a zamilují. Ne každá inscenace si totiž může dovolit začít děj umíráním a smrtí jedné ze svých postav. Larry David si servítky rozhodně nebere a jde přes mnohá tabu a kostlivce ve skříních ještě dál, aniž by se jakkoliv díval zpět. Režisér Tyc se svým týmem a herci se v této poloze cítí zřejmě taky dobře. Přesto však toto rozhodně není komedie pro každého. Děj přeskakuje z humorných momentů do méně povedených vtípků až po ty hodně černé okamžiky. A diváci se baví – někteří méně, jiní více. Městské divadlo Brno zařadilo do repertoáru komedii, která ani nezklame, ale ani nějak výrazně nenadchne. Přesto Ryba potmě stojí za vidění, i když z dílny tohoto divadla známe komedie jistě povedenější.


Hodnocení: 60 %