Sexismus: Pár rad pro feministky

Když jezdím po Praze městskou dopravou, setkávám se s řadou reklam, v nichž hrají hlavní roli ženy, respektive „jejich těla“. Když přemýšlím nad tím, kde se u mužů rodí přílišné zaměřování se na sexuální přitažlivost žen, zdá se mi, že nemusíme chodit daleko. Je možné, že by mohl sexismus mít něco společného s chováním samotných žen?

Možná je to troufalé prohlášení, ale mě ve skutečnosti všudy přítomná ženská nahota, snaha o přitažení pozornosti k tělesným křivkám a nízkým pudům, připadá poněkud nadbytečná a otravná. Jakoby ženy kromě fyzické přitažlivosti neměly jiné přednosti.

I když není správné, že mužská představivost někdy degraduje ženu na „prázdnou nádobu“, kdo je na vině vytváření takových představ? Když si jdu do města koupit vrtačku, na obalu výrobku sedí žena v plavkách, která drží vrtačku v ruce. Jaká je logická souvislost ženy v plavkách a vrtání do dřeva nebo do zdi? Vůbec žádná. Je to reklamní trik, který se stále omílá dokola. Zasáhněte nejnižší pudy muže, abyste přitáhli jeho pozornost – to je mantra, kterou reklamní agentury stále dokola opakují, a bohužel také ženy samotné. Mimoděk (či vědomě) tak dlouhodobě pracují na vytváření určitého způsobu nazírání na ženské pohlaví.

Ale kdo může za to, že na záplavě plakátů, obalů a kalendářů prezentují ženy „především“ svá těla? Nedokážu si představit, že by je k tomu někdo násilím nutil. Nutí je snad někdo, aby pózovaly ve spodním prádle, bikinách nebo nahé před objektivy? Donutil je někdo pózovat pro reklamní společnosti nebo pochybné plátky? Myslím, že ne, ale není mým záměrem kritizovat ženy, pouze definovat vztah mezi příčinou a následkem.

V nadpise článku jsem sliboval „pár rad pro feministky“ a tady jsou: Myslím, že při boji proti sexismu by se měl význam zaměřit i na ženy samotné. Pokud nebudou tak hojně vystupovat jako fyzická vnadidla reklamních kampaní, nebudou pózovat nahé v kalendářích, které si rozvěšují dělníci v autodílnách a šatnách, nebudou ze sebe dělat na veřejnosti fyzická vnadidla, možná bude díky tomu i méně sexismu.

Někdy si muži okolo mě prohlížejí v časopisech (Žena Blesku, Maxim, Playboy a nebo ve filmech) nahé ženy – ptám se jich: „Chtěl bys, aby na té fotografii byla tvoje žena, dcera nebo matka?“ Většinou říkají, že ne. Tak to vidíte – jsou skoro svatí :). Samozřejmě na vině jsou i muži.

Velká míra rozvodovosti, jak „experti na partnerské vztahy“ naznačují, pro muže i ženy možná signalizuje, že by bylo lépe postavit vztah na něčem dlouhodobějším, než jsou emoce, sexuální pudy nebo fyzická přitažlivost. Potom možná také déle vydrží.

Už se těším na záplavu reklamních billboardů zachycujících ženy prezentující svůj charakter, vzdělání, dovednosti, věrnost, cudnost (to už je snad dnes považováno za směšné slovo), mateřství a hodnoty manželství. A samozřejmě také jako muž bych rád podpořil muže, aby více dávali najevo, že ženy jsou pro nás něčím více, než jenom fyzickými vnadidly.

Rozhodně bych stejně tak apeloval i na reklamní agentury, aby vytvářely lepší reklamy, které akcentují hodnoty rodiny, cudnosti, věrnosti a charakteru.

Společnost může ulehčit feministkám práci. Nebo to nedává smysl? Zmizí-li obraz žen jako fyzického vnadidla, možná se tak zvětší prostor pro ty ostatní kvality a zmenší se i sklon k sexismu.


Čtěte také: Reklamní průmysl degraduje ženu na prázdnou nádobu