Čínský prezident Si Ťin-pching s českým prezidentem Milošem Zemanem, březen 2016. (Hrad.cz)
Čínský prezident Si Ťin-pching s českým prezidentem Milošem Zemanem, březen 2016. (Hrad.cz)


Kauza uzavření Hradčanského náměstí během návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga 29. března v roce 2016

Tehdy nahlásilo na pražský magistrát protestní akce na Hradčanském náměstí 8 českých neziskových organizací. Přestože během významných návštěv německé kancléřky Merkelové nebo amerického prezidenta Obamy a dalších nikdy nedošlo k zablokování vstupu veřejnosti na Hradčanské náměstí, během návštěvy čínského prezidenta hlídali náměstí policejní těžkooděnci, kteří neziskovky na náměstí nenechali vstoupit. Městský soud v Praze rozhodl, že policie jednala podle zákona. Občané se odvolali k Nejvyššímu správnímu soudu.

Kritikové tohoto takzvaného „bezpečnostního opatření“ uváděli, že byla použita neúměrná bezpečnostní opatření, kdy za peníze občanů České republiky byla omezena ústavní práva občanů, kteří zásah v podstatě financovali. Policie i pražský magistrát byly obviněny z účelového zneužití vyhlášky o dopravě za účelem omezení ústavních práv občanů na shromáždění a pokojné vyjádření názoru.

Na náměstí chtěly neziskové organizace protestovat proti masivnímu porušování lidských práv v Číně. Protestovat se mělo proti okupaci Tibetu, pronásledování duchovního hnutí Falun Gong v Číně a dalším praktikám Komunistické strany Číny.

Nechceme se stát čínskými vězni svědomí v České republice.

Výsledkem policejní akce byla žaloba podaná bývalým ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem a dalšími občanskými aktivisty k městskému soudu v Praze. Žalující stranu zastupovali u soudu bývalý poslanec a ministr spravedlnosti Jan Kalvoda a advokát Zdeněk Kučera.

„Jsme přesvědčeni, že jednání Magistrátu hl. m. Prahy a Policie ČR, které společnými silami znemožnily téměř tisíci pěti stům účastníků pokojně se shromáždit na Hradčanském náměstí a demonstrovat proti porušování lidských práv v Číně a Tibetu, bylo nezákonné,“ řekl Martin Bursík, jeden ze svolavatelů shromáždění a žalobců.

Podle žalovatelů magistrát a Policie ČR upřely občanům ČR ústavní právo shromažďovací dle čl. 19 Listiny základních práv a svobod, což podle jejich slov „nelze tolerovat“.

„Magistrát a policie musí ctít Ústavu a zákony stejně jako všichni občané. Umožníme-li státní moci, aby zneužívala svoji moc, porušovala zákony a upírala vlastním občanům základní demokratické svobody, dříve nebo později o svobodu opět přijdeme. Proto je naše žaloba – z principiálních důvodů - velmi důležitá,“ míní Martin Bursík.

Policie byla obviněna v takzvané „Tibetské kauze“ ze systematického bránění demonstrantům ukazovat tibetské vlajky a jiné symboly během návštěvy čínského prezidenta. Policie popřela, že by vydala instrukce k potlačování demonstrantů. Soud však potvrdil, že vyšší úředník policejního oddělení povzbudil důstojníky, aby zakročili proti každému, kdo byl viděn, jak mává tibetskou vlajkou.

„Je zřejmé, že Čínská komunistická strana si při plánování zahraničních návštěv čínského prezidenta vynucuje pravidla fungování orgánů a policie, která jim zajistí, že čínský prezident nebude vystaven svobodným projevům solidarity s Tibetem. Vlády, samosprávy a policie, která tato pravidla akceptují, porušují základní ústavní práva svých občanů a jednají nezákonně,“ řekla Kateřina Bursíková Jacques, další ze svolavatelů shromáždění.

V ČR půjde odvolání k Nejvyššímu správnímu soudu

Dánský soud v listopadu 2016 shledal vinnými náměstka policejního inspektora a policejního komisaře, kteří iniciovali potlačování svobody projevu během návštěvy čínského prezidenta v Kodani.

Na rozdíl od dánského soudu městský soud v Praze ve čtvrtek 13. března rozhodl v kauze zmařeného pokojného shromáždění výrokem, že policisté a magistrátní úředníci, kteří rozhodli o uzavření Hradčanského náměstí, postupovali v souladu se zákonem.

Proti rozsudku se žalovatelé hodlají odvolat, neboť podle nich žalovaní sami potvrdili, že policie běžně zneužívá magistrátní úředníky k uzavírání veřejného prostoru a znemožňování legálně ohlášených shromáždění.

„Soudce městského soudu dnes konstatoval, že pro Policii ČR a úředníky magistrátu Ústava neplatí. Policie tedy může znemožnit jakékoliv řádně ohlášené a legální shromáždění, důvody si úřady vždy najdou. To nápadně připomíná praktiky totalitního státu. Samozřejmě se odvoláme. Teď už nejde jen o svobodu Tibetu, ale o svobodu nás všech,“ komentoval rozhodnutí soudu Martin Bursík.

20160331-tezkoodenci-blokuji-vstup-k-prazskemu-hradu
Fotografie těžkooděnců bránících vstup na nádvoří před Pražským hradem, 29. března 2016. (Tadeáš Plachý‎ / Facebook) 
„Jednali jsme v souladu s ústavou i s morálkou. Svoboda projevu neexistuje v Číně, tady v ČR si ji vzít nenecháme. Shromáždění jsme uspořádali v čase, kdy čínský prezident na Hradě nebyl, právě proto, aby žádné bezpečnostní riziko nevzniklo. Na Hradčanské náměstí přišli svůj názor svobodně vyjádřit i bratr Václava Havla Ivan Havel se ženou Dagmar, Dana Němcová, někdejší mluvčí Charty 77 nebo biskup Václav Malý. Tito lidé přece nepředstavují žádné bezpečnostní riziko.“

Žalující stranu zastupoval u soudu bývalý poslanec a ministr spravedlnosti Jan Kalvoda, který rozsudek komentoval: „Zejména stát tím prokázal, že mocenská arogance, s níž finguje dopravní omezení k omezení politických práv občanů, zdegenerovala ve zvyk. O to hůře, že nezákonný mocenský zásah vůči shromážděným byl vykonán k ochraně autoritativního státu a proti občanům, kteří se hodlali vyjádřit pro svobodu a lidskou důstojnost. Soud neposoudil věc na základě českého ústavního pořádku a mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Počkáme si na písemné vyhotovení rozsudku. Využijeme všech opravných prostředků, podáme kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu,“ dodal Kalvoda.

„Chtěli jsme upozornit na nemoralitu a protiprávnost čínského komunistického režimu a na brutální praktiky proti vězňům svědomí. Ti, kteří nám naše shromáždění znemožnili, se tak vlastně nepřímo přidali na stranu totalitního režimu. Nechceme se stát čínskými vězni svědomí v České republice,“ reagovala na rozhodnutí soudu žalující Kateřina Kudláčková, aktivistka za lidská práva v Číně.

Další z žalujících občanů Tomáš Pikola soudní výrok komentuje takto: „Můj dědeček strávil v padesátých letech tři roky v komunistickém kriminále jen proto, že měl názory, které se nelíbily státní moci. Bojím se, že doba, kdy jsou občané omezováni jen proto, že mají názor, který se nelíbí státu, se vrací. Budeme i nadále bojovat za právo všech lidí vyjádřit beze strachu z postihu svůj svobodný názor. Stát nám má toto právo garantovat, dnešní rozsudek ale bohužel posvětil pravý opak, tedy omezování ústavou zaručených práv prostřednictvím policie a úředníků.


Související články:
Čínská delegace v Praze: Akreditace zamítnuta, prostranství uzavřena