Ilustrační foto. (Zdenka Danková / ET ČR)
Ilustrační foto. (Zdenka Danková / ET ČR)


Význam vody

Základní podmínkou života na Zemi je voda. Jak rostliny a zvířata, tak i lidé a další formy života potřebují vodu k tomu, aby přežili a žili. Celkové množství vody na Zemi je stabilní a nemění se. Rozmanitě se projevující je jen forma vody. Cirkuluje ovzduším, proudí v řekách, plní živočišná i rostlinná těla, zem, ledovce a další objekty. Formám pohybu vody se říká hydrologický cyklus.

Planetu pokrývá 70 % vody a lidské tělo je z 71% tvořeno vodou. Voda je rovněž využívána k výrobě energie, potravy, pomáhá udržovat klima na Zemi, poskytuje životní prostor mnoha druhům rostlin i živočichů, přispívá k průmyslové činnosti.

Zdroje vody jsou však vystaveny stále se zvyšujícímu tlaku:

  • hladina podzemní vody na všech kontinentech se stále snižuje
  • míra znečištění vody se stále zvyšuje
  • v posledních 30ti letech se biodiverzita (představuje různost života ) sladkovodních ekosystémů snížila o 50 %
  • v rozvojových zemích je 80 % nemocí způsobeno nedostatkem nebo špatnou kvalitou pitné vody
  • miliarda lidí nemá dosud přístup k dostupným zdrojům pitné vody

„Voda má v krajině krátký (uzavřený) a dlouhý (otevřený) oběh,“ uvádí spisovatelka a novinářka Eva Hauserová. „V krátkém oběhu se voda vypaří z vegetace a zase spadne v podobě srážek někde poblíž. V dlouhém oběhu se nestačí odpařit a velmi rychle steče až do moře. Do krajiny se pak vrací nárazově, třeba v podobě přívalových dešťů a povodní. Dosavadní ´technokratický´ management podporoval spíše dlouhý vodní cyklus, s vodou nakládal jako se surovinou na jedno použití, která je navíc ještě na obtíž a měla by co nejrychleji odtéct pryč. Dnes je v duchu nového paradigmatu naopak naším cílem podporovat krátký oběh vody a zadržovat ji přímo v místě, v krajině.“

Nové vodní paradigma

Jedním ze základních pilířů permakultury je budování jezírek, rybníčků, svejlů, rovněž zachycování vody z okapu a vracení jí do oběhu; prostřídat produkční záhony s pásy dřevin, čímž se zabrání erozi.

Když se podaří vodu udržet na místě, časem se projeví důsledky, sníží se rozdíly teplot mezi dnem a nocí, zvýší se produkce zeleně a celých ekosystémů, zlepší se celkově klima, zachycováním uhlíku v půdě se sníží koncentrace skleníkových plynů. Bude zabezpečen trvalý dostatek vody pro všechny tvory.

Historie pitné vody

20170414-voda1
Ilustrační foto. (Zdenka Danková / ET ČR)
Voda se původně čerpala všude možně v přírodě, z pramenů, ze studní. Používala se i voda povrchová. Postupem dějin a času se přešlo k úpravám vody přes přípravnu. Pak se vytahovala do věže a zní stékala do domácností spotřebitelů. V současnosti se pitná voda získává nejčastěji z přehrad na vodních tocích.

Dnes do domácností bývá zpravidla jediný přívod vody, která je nezávadná a pitná. Takže se tato pitná voda používá i k úklidovým pracím nebo ke splachování WC. V domácnosti následně vzniká tzv. šedá voda. „Konečná voda z WC je tzv. černá voda, ale po projití kořenovou čističkou může být použitelná jak voda šedá,“ dodává ing. Jana Kotoučková, ekoložka.

Šedé vody lze rozdělit do několika hlavních kategorií:

- neseparované šedé vody

- šedé vody z kuchyní a myček

- šedé vody z praček

- šedé vody z umývadel, van a sprch

- ostatní šedé vody

Jak znovu použít šedou vodu?

Kolísání hodnot znečištění šedé vody vyplývá z rozdílných životních stylů. Obecně hodnoceno, nejméně zatížené šedé vody pocházejí ze sprch a mytí. Složitěji využitelné šedé vody pocházejí z kuchyní, protože tato voda obsahuje množství tuků apod.

Podle zatížení se šedé vody dají dělit na vhodné a podmíněně použitelné pro recyklaci a následné využití. Použitelná je voda z umyvadel, van a sprch. Podmíněně použitelná je ta šedá voda z oblasti kuchyně a myčky na nádobí.

Znovuvyužití šedé odpadní vody je jednou z cest, jak snížit spotřebu pitné vody a redukovat množství vypouštěných vod.

Shrnutí – proč používat šedou vodu?

Průměrná spotřeba pitné vody na osobu a den je 100–150 litrů. Produkce šedé vody se pohybuje od 55 do 100 l na obyvatele za den, přičemž znovuvyužitím šedých vod se dá uspořit přibližně 50 % denní spotřeby pitné vody - tedy např. splachování toalety nebo zalévání se již obejde bez placení pitné vody. Investice do čistírny šedých vod se tedy díky úspoře za pitnou vodu poměrně rychle vrátí.

„Máme celou řadu plánů i s takzvanou šedou vodou, která odchází třeba z umyvadel a je možno ji opět po zpracování použít ke splachování WC. Splachujeme, stejně jako mnohé jiné evropské země, pitnou vodou, což je barbarství a v některých zemích, včetně třeba Izraele, kde vodou umí šetřit, se to dnes považuje za něco nepřípustného,“ řekl ministr Brabec pro idnes.cz. „Žijeme ve vodním blahobytu, ten ale skončil,“ dodal.

Ministerstvo životního prostředí představí konkrétní opatření letos v dubnu nebo v květnu. Počátkem roku 2017 přijala vláda národní akční plán, podle kterého vyjdou vodní opatření na 18 miliard korun – větší část zaplní dotace z Bruselu.